Zkáza krásou

Viděla jsem to trošku po sezóně - přesto nejzajímavější bylo slyšet, jak LB mluvila o Hitlerovi jako o něžném chlápkovi, kterému se líbilo Panenství. Jinak  Helena Třeštíková tomu překvapivě nedodala nic navíc, ani se na nic pořádného nezeptala; jen za ní prostě jela a stihla ji ještě naživu. LB z toho celého posezení vyšla jako chladná, egoistická a sobecká kráva, což nejspíš asi i byla. (01.06.2023)

Tak neviem, či tie mnohé nízke hodnotenia nie sú práve tým kameňom, ktorý hádžu moralisti bez viny, o čom hovorí herečka v poslednej minúte filmu. Ale nechcem nikomu krivdiť, že sa mu Třeštíkovej film nepáčil. Mne sa páčil, pretože bol informačne bohatý (možno ale iba na prvý pohľad), doprovodný hlas herečky príjemný a nemoralizuje, ale iba poskytuje Baarovej pohľad na vec. Sledujeme tie isté prelomové životné momenty, na ktoré sa zameral aj Renč vo svojom gýči a istým spôsobom ma toto odškrtávanie a porovnávanie bavilo. (09.09.2017)

Nejlepší je, když dokument není jednostranný a otevírá o konkrétní osobě jak její pozitivní, tak i negativní stránky. Zároveň se ale nepřiklání k ani jednomu názoru a nechává na divákovi, aby si o Lídě Baarové udělal obrázek sám. To se paní Třeštíkové prostě povedlo. Lída Baarová byla bezesporu hodně talentovaná, ale i sobecká k okolí. Nicméně když vyprávěla o tom, jak se sešla s Goebblesem nebo s Hitlerem a ještě jim odporovala, tak to jsem byl napnutej jak špagát a poslouchal její vyprávění slovo od slova. Nechci Lídě Baarové nic zazlívat. Život neměla vůbec jednoduchý, ale z části tomu všemu šla naproti i ona sama svojí naivitou. Také si v něm, jak sama uvádí, užila i plno radosti a štěstí. Život ale není procházka růžovou zahradou a každá negativní zkušenost je od toho, aby nás posílila a naučila životem nadále procházet. K závěru dokumentu jsem tedy nebyl schopný říct, jestli tím vším prošla s čistým štítem. Spíš si myslím, že ne. (25.05.2018)

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat. (02.07.2016)

Hvězdná dáma, přivyklá chumlati se do norkových kožešin, tak dlouze čichala k pugétu, jenž byl smočen ve zrádném ďáblově elixíru, až se jí z té vůně zamotala hlava. Sláva sálá, výš a výš sahá, až jednoho dne, a může se to stát, ustane, přijde pád a zbude jen... vlezlý chlad. Život může být krásný, ale nesmí brát více než dávat. (23.06.2019)