Zkáza krásou

Tak za á by mě zajímalo, kam dali mužové oči, páč Baarová žádná kráska nebyla. Možná, kdyby se na ní změnilo pár maličkostí, např. zaoblil její hranatý obličej, vyměnily oči a pusa, tak by byla holka k světu. Jediné, co na ní doopravdy stálo zato, byl její hlas plný tragiky. Báječně by se hodila do šejkspírových her, popř. do nějakého dokumentu o veganovi, vyprávějícím svůj nejhorší životní zážitek, když v salátu překousl žížalu. Za bé, Baarová by mohla dávat kurzy rétoriky. Sice mluvila pomalu, ale snad ani jednou se nezapletla, vždy dokončila větu, nepoužívala pomocná slůvka jako "jako", "jakoby", "eeee", "éch" a "tak podívejte se, pane redaktore". Používala dlouhá souvětí, žádné holé věty. A to ještě vezmeme v úvahu, jak by její projev vypadal, kdyby v sobě neměla flašku bechera. Je k nevíře, že jí to v jednaosmdesáti tak pálilo, když pálila jednu cigaretu za druhou a mohutně se konzervovala alkoholem. Třeba ten její monolog na konci, o nesmyslnosti života, tomu nezbývá než tleskat. (02.07.2016)

Filmy priemerné až podpriemerné, ale herečka to bola veru že lepšia než 99% dnešných. Ale čo z toho, keď aj na sklonku s nostalgiou a vlastne takmer so slzami v očiach spomína, ako bola obdivovaná Hitlerom (aj keď ho obozretne niekedy nazve aj bláznom) a krivonohým Goebbelsom? Autoreflexia asi žiadna, len spomienka na pocity šťastia, že sa jej za tretej ríše vodilo dobre. Hold herečka, tam ťažko hľadať inteligenciu. Ono to inak vlastne ani nie je dokument. O filmovej kariére málo, o živote Baarovej ešte menej. Len je spomienky, útržky, chýba tomu celistvosť. (21.03.2020)

Je to zvláštní, sice je to dokument jedné mluvící hlavy, ale Baarová na sebe prozrazuje určitě mnohem více, než by chtěla. Nedokáže usměrnit své nabubřelé ego, a tak se v pravidelných intervalech chválí, jak byla krásná, talentovaná, jazykově nadaná a skvěle hrála. Sama pro sebe si už za ta léta vytvořila historku, které nepochybně věří, historku o tom, že nevnímala, co její milenec Goebbles říká. Ona jí věří natolik, že není nutné, aby jí věřil ještě kdokoliv jiný. Baarová na sebe také prozradila, že se jako správná kariérista neváhala kdykoliv vyspat s kýmkoliv. Zajímavé, pokaždé tomu říká láska. Musím však také konstatovat, že je velice překvapivé, jak si Baarová tolik let mimo české prostředí udržela naprosto perfektní češtinu, kterou až na jedno jediné drobné škobrtnutí u sněhu, který byl „šmucik," ovládá lépe než většina současných českých herců a hereček. Třeštíkové se podařil dokonalý portrét ženy, který byla dříve veselá v rozkroku a na sklonku života smutná po celém těle. (27.06.2019)

O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. (18.01.2016)

Helena Třeštíková je ,myslím ,bezesporu jedna z našich nejlepších dokumentaristek.Pro dokument žije a dokumenty prostě umí ,stejně tak ,jako vybírat si zajímavá témata a lidi pro dokument vhodné.To Lída Baarová určitě je ,stejně tak jako celý její život.Nebudu tu rozebírat a mluvit o jedné životní tragédii ,toho bylo napovídáno dost a myslím ,že většina chápe onu těžkou dobu a situaci v níž se život Lídy Baarovíé odehrával.Zajímá mě a vždycky bude onen filmařský pohled a zručné ruce režisárky ,které kouzlí a vypravují k nám divákům.Vcelku se mi film líbil ,ale byl jsem přece jen trochu zklamaný.zejména tím ,že režisérka si příliš často pomáhá dobovými materiály a tak spíše než o jedné herečce ,je film o době v které žila.A také nepřestnostmi ,kterých se film dopouští (Wanka ,Kopecký ,Lamač ,Slavínský atd.).To by se dokumentu stávat nemělo.Stejně tak výpověď samotné Baarové je útržkovitý a roztěkaný a neucelený.něčemu se věnuje příliš ,něčemu vůbec a tady měla nastoupit režisérka a věci a myšlenky utřídit a ucelit ,což se bohužel nestalo.Jinak je dokumet vcelku příjemně natočen a jistě se stane výpovědí té doby ,vhodné pro výuku do škol ,či připomenutí jedboho životního osudu na pozadí největších politicklých změn v Evropě v průběhu dvacátého století.Dávám 60% bez bázně a hany a jdu se mrknout na film Filipa Renče ,abych mohl srovnávat a zjistit ,jestli se v u nás kostýmním velkofilmům daří. (23.01.2016)