Koza
Goat
Réžia:
Ivan OstrochovskýKamera:
Martin KollárHrajú:
Peter "Koza" Baláž, Zvonko Lakčevič, Ján Franek, Stanislava Bongilajová, Nikola Bongilajová, Tatiana PiussiVOD (1)
Obsahy(1)
Cesta bývalého olympijského boxera za jeho poslednou prehrou. Bývalý olympionik, boxer Peter Baláž, prezývaný Koza, býva so svojou družkou Mišou v gete pre sociálne prípady. Žijú zo dňa na deň a stále sú bez peňazí. Miša nečakane otehotnie a je rozhodnutá nechať si dieťa vziať. Núti Kozu, aby zohnal peniaze na potrat. Koza, ktorý už dlhšie netrénuje, sa rozhodne opäť vstúpiť do ringu, aby zarobil a zmenil Mišine rozhodnutie. So svojim manažérom Zvonkom sa vydávajú na "turné", v ktorom nejde o víťazstvá, ale o to, koľko úderov dokáže Koza zvládnuť.
Vo filme vystupuje Peter Baláž, účastník OH v Atlante, a v úlohe trénera Ján Franek, účastník OH v Moskve.
(ASFK)
Videá (1)
Recenzie (75)
Bol som zvedavý ako je na tom slovenský film. I. Ostrochovský má talent, film natočil v pokľudnom tempe s dlhými zábermi s minimom strihu. To bolo fajn, až na to, že niektoré zábery mohli byť o niečo kratšie. Dej filmu je príliš jednoduchý bez nejakých vedľajších liniek a stopáž 75 minút je až -až. Dialógov je málo a už to býva klasika v nízkorozpočtových filmoch, ale dialógy boli hrozne nezrozumiteľné, fakt hrozne. Paradoxne tento film dostal cenu Slnko v sieti za zvuk. Ano, zvuky ako také boli dobré, myslím mimo dialógov, ale rozhovory boli nezrozumiteľné. Je to aj postavami, ktoré si mumlú popod nos, neartikulujú, šušlú a už pri tejto vysokej nezrozumiteľnosti si ešte k...t strčí do papule cigaretu...To už potrebuje titulky i Slovák...Toto sa jednoducho nesmie stávať, aby film v rodnej reči bol nezrozumiteľný. To je potom samé "čo povedal?" , "Nič som mu nerozumel..." Som zvedavý ako to dajú na ČT2. Výkony v norme, Zvonko Lakčevič bol typovo dobre obsadený a ak popracuje na artikulácii, mohol by v iných filmoch slušne zapadnúť medzi slovenskú hereckú "elitu". Záver trochu predčasný, film celkovo umelecky ladený, ale ako tragikomédia to celkom ušlo. Scéna s nakupovaním chrániču do zubov v bare ma pobavila. 60%. ()
Pre mňa ako človeka, ktorý sa celý život zaujíma o box určite zaujímavý motív, no tvorcovia sa s tým prevedením Balážovho príbehu do podoby celovečerného filmu mohli vyhrať ešte o čosi viac. Kozova otrasná artikulácia, ktorá je kdesi na úrovni mentálne postihnutého človeka a nezrozumiteľné chrochtanie druhej hlavnej postavy - čiernohorského odrbávača Zvonka dosť zrážajú celkový dojem z filmu, miestami som tým ich dialógom nerozumel ani hovno a to ani keď som si danú scénu 3x pretočil. Sviežim vetrom do plachiet je naopak krátke účinkovanie známeho boxera - bezdomovca Jána Franeka, vďaka ktorému vznikla aj najlepšia scéna filmu v rámci ktorej ide Franek pre "šampióna" zháňať špeciálny chránič... ()
Suverénní kamera, ale jako celek rozpačité. Kozovo herectví je bohužel na úrovni, kdy s postavou nelze skoro nic dělat, jen s ní pasivně manipulovat. Romský boxer tak jednoznačně působí politováníhodný objekt, kterým smýká přítelkyně, pochybný manažer, alkoholický trenér a také režisér. Muší váha se ve všech ohledech snaží zůstat stát, ale padá vždycky v prvním kole. Otázkou je, zda tenhle zvláštní depresivní hybrid dokumentu a sociálního dramatu není tak trochu jednostranný a pasé. Koza mě ani na minimální ploše nezaangažoval, nepřesvědčil, nikam se mnou nepohnul. Přitom je s ním ve většině ohledů všechno v pořádku. Ale jako film prostě působí prázdně. Nejlepším momentem zůstává šťavnaté cameo slepičího majstra Franka, který jako jediný dodá vyprávění dynamiku. Všechno ostatní ve filmu je letargické - ale nepříliš podnětným způsobem. #kviff ()
Odměřená kamera funguje jako pojistka proti exploataci chudoby, jaké se dopouštějí tvůrci jiných sociálních dramat. Obrazy bídy, ve které Koza žije, navíc nikdy nepodbarvuje patetická hudba. Kromě úsečných replik typu „Nežúvaj, žer,“ slyšíme jenom zesílené ruchy prostředí. Nejlépe je pak neochota dělat z příběhu boxera vracejícího se do hry působivou podívanou patrná ve snímání zápasů v celcích, s kamerou daleko od boxerů. Oproti filmům jako Zuřící býk, v nichž se ocitáme přímo v ringu, zde kamera zůstává netečně stát vpovzdálí a k boxerům se postupně nepřibližuje. ___ Někdy je větší pozornost než vlastnímu zápasu věnována divákům, žijícím zjevně v lepších podmínkách než Koza. S tím souvisí další odchylka od konvencí boxerských dramat. Tělo tady nepředstavuje průběžně zdokonalovaný bojový nástroj, ale objekt exploatace o hodnotě pár stovek eur. Sebedestrukce za peníze druhých je rámováno jako činnost stejně málo důstojná jako sběr starého železa, čímž je nepřímo podtrháváno Kozovo sociální vyloučení. Jeho izolovanost, zřejmá i v tom, že jej v záběru zpravidla vidíme osamoceného, ještě zesílí v jiném jazykovém prostředí. Anglicky dokáže sotva napočítat do pěti, natož aby vedl smysluplnou konverzaci. ___ Oproti Cestě ven ale Koza nebojuje proti systému a jeho romský původ není přímo tematizován. Je takzvaně „out of sync“ se zbytkem společnosti a světem boxu. Chybí mu síla, mazanost i bezohlednost druhých. Díky tomu jde o existenciální příběh muže, který se jakž takž naučil přežít v daných podmínkách (třeba díky sběru a prodeji železa), ale zároveň je už tak dlouho z formy, že okolní svět nemá šanci dohnat. Neustále zůstává o několik metrů pozadu: vícekrát jej vidíme utíkat za jedoucím automobilem, jednou nestihne přívoz a musí čekat na další. ___ Z iluze, že sledujeme neinscenované situace, nás jen občas vytrhne scéna, ve které se Baláž snaží sdělit to, co mu předepisuje scénář. Jeho neschopnost vžít se do předepsané role odhaluje limity metody rozostřující hranici mezi dokumentárním a hraným filmem. Ostrochovský si ale Balážových hereckých rezerv zřejmě byl vědom a namísto něj nechává co nejvíce promlouvat obrazy. ___ Jakkoli je strukturou „zápas-jízda autem/trénink-zápas“ úmyslně monotónní (stejně jako samotné boxování), dokáže Koza udržet diváckou pozornost odtajňováním informací z hrdinovy minulosti přibližně v desetiminutových intervalech a upozorňováním na Balážův průběžně se zhoršující zdravotní stav. Protagonista se nám svou přezdívkou z titulu filmu představí až téměř po půlhodině filmu, když lakonicky pronese „Volajú ma Koza.“ Podobně se teprve postupně a jakoby mimoděk ze strohých konverzací dozvídáme o tom, že Nikolka je Kozova nevlastní dcera (a proto by chtěl vlastní dítě) nebo že jej vychovávala babička, která ho krmila kozím mlékem (a odtud ta přezdívka). Semknutá struktura ale zároveň nevede k tomu, že by film působil jako pečlivě vysoustružený konstrukt, který jen naplňuje dopředu daný plán. Situace odpovídají charakterizaci postav a přirozeně vyplývají z vnějších podmínek, čemuž napomáhá i přítomnost nahodile působících událostí, s nimiž se ve vyprávění dále nepracuje (svezení a okradení stopařky). ___ Koza je filmem uspokojivé stylistické čistoty, který se nevydává na dosud neprozkoumané území a svým sdělením ani provedením nebere dech, ale bez přehnaných ohledů může být poměřován s festivalovou tvorbou jiných evropských zemí, což je nakonec největší vítězství Kozy-filmu i (za dlouhou dobu) Kozy-boxera. 65% () (menej) (viac)
Hraný film o reálnych ľuďoch, ktorí hrajú sami seba. A to je len dobre - tých obrazových kompozícií by bolo pre dokument škoda. Brilantný kontrast životného packalstva pred kamerou s filmárskym talentom za kamerou, aniž by druhej skupine bola tá prvá ľahostajná. Ostrochovský má cit pre obraz (čo exteriér to perla), hereckú akciu (boží scéna s lízatkom) i strih (skvelo poňatý záver). Hlavná postava najprv vzbudí zvedavosť, postupne si získa vaše sympatie a nakoniec s ňou súcitíte. Citovejšie scény sú ale schválne krátke, iba rýchlo podávaju informáciu. Sentiment by tu totiž išiel proti intelekt stimulujúcemu prežitku. ()
Galéria (7)
Fotka © Sentimentalfilm s.r.o.
Zaujímavosti (16)
- „Boxeri, ktorí robili v minulosti Slovensku veľké meno, si zaslúžia úctu, ktorú dnes však nemajú. Keď ste v tom, máte ju, keď vypadnete, odíde. To je také slovenské. Zo slávy nežijem, ale bol som nesmierne šťastný, keď mi režisér Ivan Ostrochovský zavolal, aby sme cestovali do zahraničia uviesť film o mne,“ povedal Peter Baláž, alias Koza, ktorému nakrúcanie filmu život nezmenilo a je si vedomý, že zo slávy sa nenaje. (Biopler)
- Rolu trénera si zahral bývalý boxer Ján Franek, ktorý reprezentoval Československo na olympijských hrách v Moskve v roku 1980. Získal tam bronzovú medailu v ľahkej strednej váhe. (dongovany)
- Režisér Ivan Ostrochovský na filme pracoval so svojím tímom takmer päť rokov. (Biopler)
Reklama