Jack stavia dom

4,5*/5...Opat film, na ktory sa nezabuda! THTJB je dva a pol hodinove peklo, ktore sa rozbieha pomaly a finisuje este zdlhavejsie, ale to medzi tym je horska draha (hoci tiez vlastne pomalsia:). Az sa niekedy bojim priznat, ze Triera mam v top 10 reziserov (a scenaristov). Pretoze Trier je tiez Pekelnik a neviem co vsetko. Pocas tvorby tohto filmu mal vraj silne depresie a zacal nadmerne pit. Pri tom, co napisal a natocil sa ani niet co cudovat, resp. tak dava Jack este vacsi "zmysel". Snad len Trier vie balancovat na hrane "este akceptovatelneho" a "uz tazko za hranicou toho co sa moze" a testuje divakovu toleranciu a vkus. Neviem ci tiez este niekto tak balancuje medzi nadhernou "tarkovskeho" poetikou, krasou, filozofiou, psychologiou a explicitnym nasilim (aj v rozmedzi sekund alebo to casto spoji dokopy). Co bola napr. scena "polovacky na rodinu"? Ten najtvrdsi a najciernejsi mozny absurdny humor alebo hlboka myslienka podana formou, pri ktorej len tazko ostat chladny a bez feelingu. Niekedy mam pocit, ze keby Trier nepisal a netocil filmy, je z neho "Jack", sam to priznal, ze Jack mu je najblizsie zo vsetkych postav (!?!). Takto si moze vyventilovat svoje alter ego, ciste pudy a svoj myslienkovy kolotoc, pricom uz davno ukazuje vztyceny prostrednik vsetkym a vsetkemu. Aj za tonov Bowieho hitu Fame... Kde inde sa da sklbit poetika dozrievania hrozna a jeho vplyv na vino v analogii s rozkladom ludskeho tela? Hitler a spol. de facto ako ikony? Moze byt aj vrazdenie umenim? Co je peklo a nie je ocistec vlastne este horsi? Atd atd... Tento film sa neda hodnotit nejakymi cislami alebo hviezdickami, osciluje niekde medzi kvazi filozofickou provokaciou jedneho "pacienta", az po genialny psychologicky filozoficky triler/"horor". Matt Dilon je bezpochyby demonicky a hodny Oskara, ak by ho ta trapna soska neurazila. Trier nesklamal- opat sokoval a je mozno kontroverznejsi a zaroven intenzivnejsi ako v Nymfomanke a Antikristovi dokopy... a zeby aj lepsi? Ja mam uplne jasno, len co by na moj nazor povedal psycholog? (06.01.2019)

Pokud se podíváme na lehkou marketingovou kampaň, která mluvila o stovce lidí, která odešla z projekce, tak můžeme předpokládat, že možná přeháněla, ale rozhodně ne moc. Podotknu, že úplně nerozumím tomu, co divákům na Jackovi z hlediska brutality vadí více, než třeba na Tarantinovi. Scény mají většinou celkem rychlý střih (druhý a čtvrtý incident) a zcela určitě se nejedná o nic, co bychom neviděli někde jinde. Problémem tady bude spíše morální hledisko, nebo přemíra uměleckého záměru. Oba zmiňované faktory totiž z kina vyženou nejvíce lidí. Jelikož většina píše recenzi na nového Triera podobným stylem, vezmu to z trochu jiné strany. Otevřeme-li si tedy krátké statistické okénko, můžeme rozebrat projekci, které jsem se zúčastnil. V sále nás nakonec bylo celkem 10 (projekce v 21:40 vysvětluje už tak nízký počet diváků). Z toho byly 3 páry, dvě kamarádky (které přišly až po prvním incidentu - je proto možné, že se vrátili se snahou o druhý pokus, aby film zkusily dokoukat znovu), jeden klasický divák a já (pokud má vaše přítelkyně/přítel stejný problém s krví a brutalitou jako ta moje, na Jacka ji neberte). Skupinka se držela celkem dlouho. První a druhý incident všichni přečkali celkem v pohodě. Nejdelší záběry jsou na hlavu rozraženou heverem (znáte z traileru), a Jack se chová jako typický vrah. Třetí incident je z pohledu člověka asi nejsilnější a jedná se o pořádnou "prasárnu". O tom svědčí i fakt, že pár s popkornem opustil kino ještě před návštěvou mrazáku a úžasně nechutným/děsivým Bručounem. Člověk by čekal, že následně se film trochu zvrhne, ale kromě jednoho řezání (pro které platí, že střih není dlouhý) je to už celkem snesitelné. Na konci film dostojí svému názvu a vytvoří prapodivnou kreaturu, která plynule přejde do nečekaného "Dantovského finále". Zhruba na pomezí mrazáku a finále odchází další pár, kde to podle reakce přítele vypadá, že na tohle už nemá nervy. Odešli teda ti, kterým film přišel zvrhlý, nebo je pojetí snímku s prostřihy na zvířata (a podobně) opravdu nezaujalo. Celý závěr je pro většinu lidí nepochopitelný, ale pokud znáte Božskou komedii, tak pochopíte na čem jste. Kompozice tohoto povídkového filmu je celkově dost zajímavá, avšak Trier je z hlediska morálky opravdu dost za hranu a stopáž mírně přestřelil. Pokud vás trailer zaujal a nejste z něj znechuceni, tak do kina vyrazte, protože se jedná o podivuhodnou zkušenost. Jestli vás odradily už otázky, radši se na to rovnou vykašlete a nekoukejte na Jacka, kterak staví domeček ani nikde jinde. (12.10.2018)

Lars von Trier. Pěstitel ušlechtilé filmové plísně, autor vyhýbající se trendům, provokatér zaplňující bílá místa na mapách kinematografie. Nyní vytáhl to nejlepší z Matta Dillona a pobavil obtížemi, které vnáší obsedantně-kompulzivní porucha do života sériového vraha, ale pokud jsou při jeho profilování nejzábavnější vsuvky o vinařství, architektuře a vojenském letectví (a já věřím, že tato Nebožská komedie měla být zábavou), je něco shnilého v království dánském. Obsahová síla Breaking the Waves dávno zmizela, magická forma Melancholie je pryč a kontroverze působí příliš nuceně. Za Trierem zůstává schweiss nabubřelosti a já mám čím dál tím menší chuť jej stopovat. Lhostejnost. To je to nejhorší, co jeho dílo může vyvolat.. (03.06.2019)

„Máma říkala, ať nesedám cizím lidem do auta.“ - „Nevím, co vaše máma říkala.“ - „Mohl byste být sériový vrah. Bez urážky, ale vypadáte tak.“ A máma má přece vždy pravdu! Ale proč se tu bavit o Jackovi jakožto sériovém vrahovi, když to byl hlavně umělec. To, že se vám jeho práce nelíbí, ještě neznamená, že nejde o umění...Které 3 minuty asi museli vystřihnout, aby to divák vydýchal? No takhle, jestli např. nesouhlasíte s „upravováním“ dětských úsměvů či vyráběním slušivých peněženek z lidské kůže, tohle asi nebude pro vás. Což by byla škoda. Cynismus v kombinaci se šibeničním humorem na pozadí studie díla sériového vraha mě bavily (snad mě za to Verge nenavštíví…), napětí a zvrhlá atmosféra též nechyběly. Sice byly Jackovy zkraty dost zvláštní (heřmánkový čaj s koblihou?!) a toho filozofování (plus řečí o umění) bylo až zbytečně moc, film se mi líbil a u závěrečné (trefně vybrané!) písně jsem měl chuť začít tancovat. Trier za těch 5 let točit nezapomněl a já ho za to odměním 4*. „Takže sis našel rodinu?“ - „Ano, i tak se na to dá dívat…“ (07.07.2019)

"Jste příliš velký slaboch, abyste někoho zabil." Tohle je velmi laskavej snímek. V divákovi vyvolá pocit, že i když po nocích ve sklepě znásilňuje svázaný ženy, tak vlastně není úchyl. Úchyl je Jack nikoli já. To je fajn osvobozující pocit. Navíc jsem dostal odpověď na otázku, zda může bejt film o vraždění nudnej. Může. Zejména když obsahuje tunu keců o pro mě mimořádně nezajímavejch tématech - umění, architektura a náboženství. Jack mě prostě hodně nebavil, ale dva dobrý důvody pro udělení hvězd jsem našel: 1. Tu namyšlenou blondýnu bych heverem přetáhnul taky. 2. Učit oběť volat o pomoc, a ještě jí s voláním pomáhat, je prostě sranda. (22.10.2021)