Reklama

Reklama

Podrobné vyhľadávanie

Četníci z Luhačovic

(seriál)
  • Česko Četnické trampoty (neoficiálny názov)
všetky plagáty
TV spot 2
64%
979. najobľúbenejší
Hodnotenia a fanklub
Krimi / Komédia / Historický
Česko, 2017, 16 h 42 min (Minutáž: 82–86 min)

Hudba:

Jiří Hájek

Hrajú:

Pavel Zedníček, Robert Hájek, Martin Donutil, Robert Jašków, Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Igor Bareš, Dana Batulková, Ondřej Malý, Pavla Tomicová (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(12)

Obsahy(1)

Na žandársku stanicu v Luhačoviciach prichádza posila. Sú to dvaja mladí vojaci Zdenek a Martin, ktorí boli prevelení rovno z vojnového frontu. O policajnej práci vedia iba to, čo im povedali na prípravnom kurze, alebo čo sa dozvedeli z príručiek. Lenže prax je úplne iná a situácia na stanici zodpovedá povojnovému chaosu. Skúsený rakúsky veliteľ je odstavený na vedľajšiu koľaj a kvalifikáciou toho nového je najmä to, že ovláda český jazyk. Zdenek a Martin sú hodení do vody a neostáva im nič iné, len sa rýchlo zorientovať, pretože len čo si stihnú odložiť svoje vojenské kufre, odchádzajú k svojmu prvému prípadu. (RTVS)

(viac)

Zaujímavosti (57)

  • Původně byla v plánu 2. série. Natáčení mělo začít na podzim 2020, ale zastavila jej pandemie covid-19, a protože televize musela škrtat v rozpočtu, bylo pokračování zrušeno i z finančních důvodů. Jistou návaznost měl mít připravovaný seriál „Četníci ze Znojma“, ale i ten byl zrušen. (sator)
  • Již od samého zřízení četnictva v roce 1850 byli četníci, a to jak mužstvo, tak důstojníci, omezeni na svém právu volného rozhodování o sňatku… Ke sňatku bylo zapotřebí povolení nadřízených, kteří prakticky rozhodovali o tom, zda je nevěsta vhodnou partií. V případě důstojníků musela být dokonce skládána finanční kauce. Na tomto stavu se v podstatě nic nezměnilo ani po vzniku samostatného státu a nového československého četnictva. (Česká televize)
  • Ze zákona se četníkem na zkoušku mohl stát pouze ten, kdo: jest státním občanem republiky Československé, jest bezúhonný, svéprávný a duševně způsobilý, překročil 21. rok věku a nedosáhl ještě 35. roku věku, jest svobodný neb bezdětný vdovec, má silné, zdravé tělo a přiměřenou výšku 165 cm, je znalý v slově i písmě jazyka československého, prokáže vzdělání, jakého se nabývá na obecné škole, má výcvik vojenský, konal službu vojenskou se zbraní nejméně po tu dobu, kterou branný zákon pro normální presenční službu vojenskou stanoví. Co se týče bezúhonnosti, uchazeč musel mít dnešní terminologií čistý trestní rejstřík a dobrou pověst v místě bydliště a zaměstnání. Stejně tak musel mít dobrý posudek z vojny. To však platilo nejen pro něj, ale i pro všechny pokrevní příbuzné až po prarodiče! Pokud uchazeči nebylo 21 let, musel předložit tzv. otcovské požehnání, tedy souhlas otce s tím, že syn bude četníkem. (Česká televize)
  • Četnictvo od samého vzniku podléhalo vojenskému trestnímu právu. To znamená, že četníka v případě zločinů trestal vojenský soud. Kázeňský řád pak určoval výše trestů za různá provinění, kterých ve skutečnosti nebylo málo. Nejčastějším trestem bylo domácí vězení, kdy četník musel po službě odejít do kasáren a nesměl na vycházky. Pokud bydlel doma, platilo, že nesmí z domova. Trest mohl být zostřen tím, že se nesměl s nikým po službě, vyjma služebních případů, stýkat. Tresty byly od jednoho dne až do několika dnů domácího vězení. Nejčastějším proviněním bylo opilství, hazardní hry, pomluvy nadřízených, nevěra, dluhy, či poškozování dobrého jména sboru. U důstojníků byly tresty ještě tvrdší, kdy v případě některých poklesků zasedal tzv. čestný soud. Tresty se zaznamenávaly do kvalifikačním listiny důstojníka a mnohdy znamenaly zastavený další postup. (Česká televize)
  • Jak se vyvíjely četnické dopravní prostředky? Jízdní kola neboli bicykly byly u četnictva používány již v dobách monarchie. V počátcích neexistovala jakákoliv motorizace četnictva a jízda byla zrušena již na přelomu století. Proto byl v mnoha místech bicykl jediným vhodným dopravním prostředkem krom pěší chůze. Proto byl v mnoha místech bicykl jediným vhodným dopravním prostředkem krom pěší chůze. Problém spočíval v nedostatku, proto bylo povoleno, že četníci mohou používat svoje soukromá kola, což také činili. Proto, aby bylo nějak kompenzováno užívání soukromého majetku ve službě, dostávali z eráru paušál pro údržbu, který na přelomu 20. a 30. let činil cca 150 korun. Motocykly začaly být zaváděny až se zřizováním četnických pátracích stanic v roce 1928, stejně tak vozidla. Nicméně běžná četnická stanice nikdy až do roku 1938 nedisponovala systemizovaně přiděleným motorovým dopravním prostředkem. Motocykly byly mnohdy používány opět soukromé. (Česká televize)
  • Kolik peněz si vydělal četník v roce 1919? Četník – řadový si v roce 1919 vydělal kolem 900–1 300 korun ročně. To se samozřejmě mohlo lišit místem zařazení, neboť se do toho promítal drahotní přídavek a stejně tak to, zda vyživoval nějaká dítka. Pro srovnání, soukromý úředník si přišel průměrně na 1 300 korun, horník vydělal kolem 1 000, pracující v průmyslové výrobě kolem 600–700. Takový příjem byl srovnatelný i s platem začínajícího učitele. (Česká televize)
  • Povolání četníka patřilo k těm nejnebezpečnějším. Četníci sice měli respekt společnosti, nicméně pachatelé, včetně pachatelů takových zločinů, jako byla krádež zvěře (pytláctví), pašeráci a kasaři neváhali na četníky střílet. Prakticky prvními padlými byli četníci, kteří padli v listopadu 1918 v bojích na Slovensku. Další padli při výkonu služby. Lze říci, že ročně při výkonu umíralo kolem 5–10 četníků (to je přibližný průměr). Bližší informace lze nalézt na webu Muzea policie. Řada četníků byla zastřelena, někteří byli utlučeni zločinci. (Česká televize)
  • Četníkům se zde říká i „žandári“, jedná se o přenos z francouzštiny „gens d'armes“, volně přeloženo jako „ozbrojení lidé“. (sator)
  • Četníci byl vybaveni karabinou Mannlicher ráže 8 mm. Název karabina znamená, že byla zkrácena oproti standartní velikosti pušky. Ferdinand Mannlicher, konstruktér opakovací pušky, pocházel ze severočeského Mostu. (sator)
  • Stejnokroj četnictva používaný od listopadu 1918 je tvořený polním stejnokrojem rakouské armády. Hodnostní označení se od listopadu 1918 umisťovalo na límcové výložky červené barvy s písmenem S (stráž), které symbolizovalo četnictvo. Na levém rukávu umístěn rukávový štítek s arabským číslem označuje zemské velitelství. V tomto případě je to ZČV Morava se sídlem v Brně. (Česká televize)
  • Železniční tunel, který má být na trati číslo 346, je ve skutečnosti v Nízkém Jeseníku na trati číslo 310 Olomouc–Opava. Nachází se na 23,228 km a jmenuje se Smilovský tunel I. Na trati číslo 346 Újezdec u Luhačovic–Luhačovice žádný tunel není. (alanwilder)
  • Natáčelo se také v těchto lokalitách: Zámek Tovačov, mlýn Štampach, chrám Tří grácií v Břeclavi, Krucemburk, Borovnice, Praha Invalidovna, Vratislávka, Tasov, Ubušínek, klášter Rajhrad, Vílanec, řeka Dyje. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Zákon definoval četnictvo jako Vojensky organizovaný sbor, jenž je určen, aby podle stávajících zákonů udržoval veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • Četníci nepotřebovali ke vstupu do jakékoliv budovy povolení. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • Četníci nemohli volit ani vstupovat do politických stran. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • Výbava četníků byla puška, bodák ,svěrací řetízek, brašna, píšťalka, legitimace a služební knížka. Obušek nosili četníci pouze při zásahu na demonstranty nebo proti výtržníkům. Šavle pak byla určena pouze vyšším důstojníkům. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
  • Varan Bismarck vrchního strážmistra Arnošta Sovy (Jiří Langmajer) byl Varan skrvnitý (Varanus Salvator), zabezpečený společností Fauna Film. (Ampi)
  • Seriál se natáčel dvě stě dnů, na čtyřech desítkách lokalit s 160 herci a téměř 1 600 kostýmy. (ČSFD)
  • Aby všechny scény vypadaly reálně, musely se přizpůsobit i silnice. Vozovku v Sedlišti u Jimramova tak pokryla vrstva zeminy s kamením, aby silnice vypadala jako ve 20. letech minulého století. (MTHRFCKR)

Reklama

Reklama