Červený kapitán

Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. 6/10 (06.05.2017)

Frajerská adaptácia Dánovej predlohy, aj keď ortodoxní dánisti budú frflať, že z príbehu zmizla tá stupídna línia s templárskym pokladom. Jej vyškrtnutie je však to najlepšie, čo mohli scenáristi urobiť – príbeh tak výrazne nabral na konzistentnosti a mohol sa sústrediť na dostatočne nosnú eštébácku zápletku. Herecky je to takmer bez zaváhania – proti svojmu typu obsadený Suchánek je super, takisto Kaiser, Poliak v hlavnej úlohe to utiahne už len tým, že je sympaťák a dokonale vystihol horkokrvného Krauza. Film má dokonalú dobovú atmosféru – z plátna priam sála horúce leto 1992. Sem-tam prebleskne typicky dánovský chlapský humor či ostrá replika a všetko perfektne dolaďuje možno najlepšia hudba, akú som za posledných 20 rokov počul v českom alebo slovenskom filme. Najviac ma potešilo, ako veľmi moderne film vyzerá, ale zároveň to nie je také to okázalé štylistické cvičenie na tému „aha, vieme urobiť záber ako Fincher alebo Scott“, rôzne cool zábery nerušia rozprávanie. Takisto tam nie sú žiadne samoúčelné akčné scény, keď už dôjde na pár po papuli (alebo do tepny), je to jednak výborne natočené, jednak to dáva zmysel v rámci príbehu. Jediná výhrada smeruje k príliš útržkovitému záveru, ktorý tak pôsobí trochu dopletene a niektoré dejové línie sú potom na „kolektívne dovysvetľovanie v krčme“ alebo druhú projekciu. Palec hore a pokojne by som bral od rovnakého štábu a s tými istými hercami adaptácie ďalších Dánových knižiek. Pokojne s ročnými frekvenciami. ;-) (11.03.2016)

Zatímco kniha mě vtáhla do děje od prvních řádků, film se vydal na svou šílenou pouť aniž by se mě dotknul. (3.4.2017) S odstupem času vyvanul dojem z knihy a film jsem viděla jako by to bylo poprvé. Už jsem neměla potřebu srovnávat sknižní předlohou, vnímala jsem film. Chápu filmovou zkratku, často je ku propspěchu věci, ale zdá se, že tady to poněkud znečitelnilo děj. Přimlouvala bych se příště za minisérii, která by umožnila podrobnější zpracování. Viděla slovenská i česká verze. (21.1.2018) (03.04.2017)

Ok, kamera, výprava, fajn. Víc už vadí komiksová stylizace jednotlivých obrazů - vážně, jako byste četli komiks. Nemám rád grafické romány, jak se tomu vznosně říká. Příběh nezajímavý a nudný, bez přesahů a ozvláštnění. Estébáci byli svině, pokud jste to ještě neslyšeli. Trhali mouchám křidýlka a lidem nehty - a do hlavy vráželi hřebíky. Fuj fuj, ti zlí estébáci. Jo, a církevníci taky fuj fuj. Herecky je to taky mimo, hlavně Stuhr se sem se svým andělským xichtem nehodí. Suchánek jako drsný bývalý StB agent? Ale no tak! (06.03.2017)

Asi mám pro tyhle kriminální thrillery z jalový po převratový doby slabost. Pád komunismu a pomalý nástup kapitalismu zřejmě vytvořil dostatek prostoru solidní divokej západ, akorát že ve středu Evropy. Kapitán solidně šlape na paty podobným snímkům jako Sametoví vrazi, Příběh kmotra a to zejména díky dostatečně hvězdnému obsazení a nezvykle moderní produkci. Lákavé je rovněž téma - náhodná exhumace mrtvoly faráře s hřebíkem v hlavě a následná honba za bývalými agenty STB. Na české poměry hodně brutální podívaná... (28.11.2016)