Červený kapitán

Michal Kollár natočil fanouškovskou poctu své oblíbené knižní sérii (z pera mýty opředeného slovenského bestselleristy Dominika Dána). Jako samostatný film Rudý kapitán jednoduše nefunguje, vytáhnout jen jeden příběh z celého cyklu se příliš nepodařilo. Na první pohled to vypadá jako zápaďácká televizní kriminálka, na druhý pohled lze objevit ambiciózní práci s reáliemi roku 1992. Ačkoli tací jako Kaiser, Geišberg, Finger, Chudík nebo Kronerová i z toho mála, co měli k dispozici, dokázali vytvořit zajímavé postavy, celkově jejich interakce nefungují. Maciej Stuhr v hlavní roli je problematický, neznáme jeho motivaci, ale víme, že bychom ho měli považovat za hlavního hrdinu. Suchánek hraje jak v parodii a ty jeho tvrďácké řeči mu nelze věřit. Přesto mohou vzniklé otázky a bílá místa inspirovat k seznámení se s knižním světem předlohy. A to je zřejmě to jediné a hlavní plus. (19.12.2021)

Stylově natočená tvrdá kriminálka ze začátku 90. let vypadá opravdu dobře – od výpravy až po kameru a střih. Jenže zase mám problém s příběhem, nejasnostmi v něm, nelogičnosti a dost možná i nesmysly. Je to podobné jako s přístupem ke slovenštině, také je to předabováno do češtiny skoro všechno, ale sem tam něco slovensky zůstalo. Mám z toho rozpačitý pocit, že tu bylo zaděláno na víc, ale nakonec je to sice nadprůměr, ale na čtyři hvězdičky ne. (13.02.2020)

Ok, kamera, výprava, fajn. Víc už vadí komiksová stylizace jednotlivých obrazů - vážně, jako byste četli komiks. Nemám rád grafické romány, jak se tomu vznosně říká. Příběh nezajímavý a nudný, bez přesahů a ozvláštnění. Estébáci byli svině, pokud jste to ještě neslyšeli. Trhali mouchám křidýlka a lidem nehty - a do hlavy vráželi hřebíky. Fuj fuj, ti zlí estébáci. Jo, a církevníci taky fuj fuj. Herecky je to taky mimo, hlavně Stuhr se sem se svým andělským xichtem nehodí. Suchánek jako drsný bývalý StB agent? Ale no tak! (06.03.2017)

Zpracování námětu považuju za geniální, depresivní, mrazivý, paranoidní, místy jsem si díky atmosféře vzpomněl na Schulhoffovy kriminálky. Jediný problém mám v tom, že chvílemi filmaři lhali sami sobě a dělali z filmu něco, co popíralo samo sebe. Ano, jedná se mně především o druhou půlku, která má v sobě naprosto pitomé (nejen) akční scény (bitka Kaisera, utěk Kaisera světlíkem ???, záchrana před přejetím vlakem atd. ) . Někdy střih posouval děj úplně mimo vyprávěcí výseč. Naštěstí herecký výkony jsou za jedna z hvězdičkou a když začne hrát temná hudba Petra Ostrouchova, tak se prostě koukáš i když nechceš (výtah). Tleskám za syrovost, depresivnost, kde prim hrají herecký výkony, dialogy a atmosféra a pískám za snahu zalíbit se popcornovému publiku. (15.03.2016)

Stýská-li se vám z nějakého prostého důvodu po době, kdy socialismus reálně skončil a kapitalismus ještě reálně nezačal, tenhle filmový počin vás bezpečně přenese do zatuchlých ulic, v nichž lze ještě cítit bolševický odér, přesně půl roku před rozdělením Československa, což není nijak podstatný údaj. Originalitou i banalitou nasáklý příběh se odehrává tři roky po pádu totalitního režimu a točí se kolem kosterního nálezu, jehož identita je spjata s mužem s nepříliš vyjasněnou minulostí. Celý příběh je následně zahlcen množstvím (převážně negativních) postav, na které si došlápla jejich (estébácká) minulost. Tenhle novodobý počin vnímám především jako bizarní úkaz, který spolehlivě zapadá do malé, nepříliš rozvětvené rodinky nemnoha podobných počinů, které mají jeden společný rys - působí sebeparodicky a nedokáží se z toho vymanit. To hlavní, na čem měl film stavět, tedy silný a přehledný příběh, přehledné motivace postav a jejich přehledné rozdělení úloh v příběhu, se záhy vytrácí a převládá jen zručně odvedená brutalita a precizně odvedená výprava, která věrohodně imituje počátek devadesátých let minulého století. Červeného kapitána je ve filmu ukrutně málo. Tuto temnou postavu ztvárnil temně Oldřich Kaiser, kterého je v celém filmu tak na deset minut, prostě by to chtělo, aby byl ve filmu více, když už nese název této postavy. Vážné charaktery mu svědčí. Nebyl zdaleka jedinou zajímavou akvizicí, v podstatě všichni herci odvedli nadstandard, který u nich není běžně k vidění. Do filmu byl ale obsazen i Michal Suchánek, vůbec nejhorší herec na charakterově vyhrocené role, polovinu svých replik drmolil, když jej kamera ukázala v posmrtném stavu, budilo to úsměv. A tak to bylo s většinovým obsahem filmu. To, co mělo působit vážně a dramaticky, bylo k smíchu, nebylo rozhodně pravidlem, že vždy tomu tak bylo, většinou platilo, že ano. Film si moc nepotykal se zvukem. Hnusné předabování herců bylo rušivým elementem. Konečně můžu napsat, že i český film vykazoval scény, které by se daly označit za akční, navíc byly slušivé, nedokázaly ale potlačit podvýživený scénář, jemuž chyběla dramaturgická vyváženost. Je fajn, že se ale našel někdo, kdo má dost stereotypní české produkce, vychrchlávající nekonečné seriály a podbízivé komedie z vesnického prostředí. Producent Michal Kollár, který tímto počinem režijně debutuje, může dál pokračovat v režírování, pokud ovšem bude natolik důsledný v tom, že jeho vážně míněná díla nechtěně nesklouznou k absurditě. 6/10 (06.05.2017)