Červený kapitán

Souhásím s tím, že je tohle velmi zvláštní film. Je hodně atmosferický a ta atmosféra je opravdu hutná. Dala by se pomalu ale jistě krájet na hranolky. Něco mi při sledování řikalo, přepni to a něco zase sleduj to. Dokoukala jsem až do konce. Měla jsem pocit, že se v horkém létě roku 1992 ocitám taky. Fuj. Pocti špíny, hnusu a lepkavého potu nasáklého všude kolem, byl opravdu hmatatelný, až mi z toho vyschlo v krku a musela jsem to spláchnout, na štěstí jen perlivou vodou, protože tohle bylo na panáka. Vidět jednou mi opravdu stačilo. Nechce se mi k tomuto filmu vracet. Ještě, že jsem v té době byla malá holka. (25.01.2018)

Na jednu stranu spokojnosť s vynikajúco zachytenou dobovou atmosférou, vydarenou technickou stránkou s množstvom zaujímavých vizuálnych nápadov (úvodné titulky) a obstojnými hereckými výkonmi, na druhú stranu únava z jednoduchého, no chaoticky vedeného príbehu, nezvládnutej náväznosti jednotlivých scén, občasnej naivity a chvíľami až príšernej artikulácie niektorých hercov. Červený kapitán mohol byť naozaj kvalitným porevolučným filmom, miesto toho ide skôr o názornú ukážku premárneného potenciálu. Seriálové Mesto tieňov ma pri všetkej jeho rozvláčnosti bavilo o niečo viac. 50% (07.11.2016)

Ukázka koprodukčního, ale přesto klasicky českého filmu. Vizuálně, technicky kvalitní snímek, kterému chyběla dramaturgie při psaní a revizi scénáře, který absentoval a nahradily ho jen názvy kapitol, u kterých si někdo domýšlel děj tak, aby celek vlastně o něčem byl. Film, ke kterému by se měl divákům dávat manuál. Sice jsem děj pochopil, ale pro mě prostě nepřinesl nějaký ucelený příběh, jen jakýsi zcenzurovaný spis, kde si musíte domýšlet ty začerněné věty a slova. A ty postsynchrony byly naprosto úděsný, že mnohdy nebylo vůbec rozumět, co kdo říká. Předábovávat Poláky ještě chápu, těm by asi většinou nebylo rozumět a nedávalo by moc smysl je v Československu mít a dělat, jak jim všichni bez potíží rozumí, ale předabovávat i Slováky v ději, který se odehrává v Československu, kde alespoň někdo musel slovensky mluvit, je fakt vrchol debility. Veď tam snad nikto nehovoril po slovensky, to čo bolo za Československo vo filme? (04.02.2018)

Takže, po dlouhé době, jsem odcházel z kina, respektive z českého filmu, velmi příjemně překvapený. Po té smršti nelichotivých recenzí, kterými jsem v poslední době častoval české novinky v našich kinech, bude tohle určitě příjemná změna. Rudý kapitán, na mne od prvních minut dýchnul dobovou atmosféru, která pro mne byla celkem uvěřitelná. Film nebyl napěchovaný přemrštěným vizuálem, ani žádnými efekty na hranici sci-fi. Dějová linie, dokázala udržet moji pozornost až do závěrečných titulků, což není v poslední době u domácí tvorby příliš obvyklé. Ve srovnání s Lídou Barovou, je Rudý kapitán naprostý velkofilm a Renč se může se všemi kopiemi svého paskvilu klidně odstěhovat na Antarktidu! Tak moc je patrný rozdíl. A závěrem nutno dodat, že mne i velice potěšilo, že taková kapacita, jakou je Rudý kapitán, má své řeznictví, na Dolním náměstí v Olomouci :-) Kaiser sice chvilku, ale na výbornou, Suchánek v první okamžik úsměv, to ta Partička, ale nakonec celkem smekám. Takže kdo chce vyhodit nějákou kačku na podporu domácí kinematografie, tak tentokrát máte určitě zelenou. (10.03.2016)

Když jsem se o filmu dozvěděl poprvé, moc jsem se na něj těšil. Hlavně na Jirku Kaisera, který zraje jako víno a z estrádního šaška normalizačních televarieté (netvrdím, že jsem se tehdá nesmál!) se stal hercem charakterních rolí. No a konečně jsem měl možnost film vidět. Hned od začátku jsem byl nadšen. Bratislava parného léta roku 1992 byla udělána opravdu skvostně. Tvůrci si dali moc práce se vším tím dobovým vybavením, auty atd.. Skvělá byla ta policejní, ještě žloto-bílá jimž se ze dveří rozpálených sluncem slepoval nápis policie překrývající VB. S nálezem mrtvoly s hřebem v hlavě začíná film dostávat grády a já si moc liboval. I já jsem si asi zde poprvé řekl - sakra dyť ten Suchánek opravdu celkem umí hrát když chce... Bohužel pak film přešel z napínavého pátrání do akčních scén a já chvilkami netušil, jestli nekoukám na nějakou retro Kobru 11. V závěru akčnost graduje a tak tu nechybí přestřelky ani skřípnutý baloňák... To co se tak pomalu a slibně rozjíždělo najednou ke konci strašně rychle skončí a některé věci ani divák pořádně nepochopí. Skoro bych řekl, že film měl krátkou stopáž. Je to škoda, tohle mělo sakra dobře našlápnuto. Bohužel i samotný Kaiser (resp. jeho role) mně tu celkem zklamala, myslel jsem, že mu bude dán větší prostor. Hodnotím velmi pozitivně hlavně atmošku a prostředí, příběh sám chtěl doladit. Dvě zlomené jehly. * * (11.11.2016)