Dokonalý šéf

Jako film, jenž se snaží ukázat, že všichni špičkoví šéfkuchař jsou sobečtí a arogantní psychopati, to funguje vlastně na jedničku. Jako vztahovka, nebo nedej bože feel-good film, už bohužel tolik ne. Na to je to až příliš povrchní, nenápaditě a ve všech aspektech zcela předvídatelné. A vlastně i docela dost snobské. Bradley Cooper si to ale celé krade po sebe, zbytek celkem nařachaného obsazení také potěšil a hlad jsem měl, to zase jo. I přesto se jedná ale spíše o kulinářský průměr. (21.02.2016)

Poměrně nesympatický Adam Jones, který se honí za dokonalostí svých jídel. No možná z toho bude něco zajímavého, ale pro mě se tak nestalo. Hrozně mi zde chyběla bližší seznámení s jakoukoli postavou. Proč je Adam Jones tak neskutečně vyšinutej, kvůli drogové minulosti, kvůli tomu co se stalo v Paříži, což vlastně pořádně nevíme, nebo kvůli úplně něčemu jinému, nebo si to snad rozdával s Danielem Brühlem, to jsem také moc nepobral?!? I se zbytkem postav se scénáristi neobtěžovali blíž představit. Např. proč "protivník" Jonese roztřískal svojí restauraci, jen díky dobré recenzi Umy Thurman, vždyť nešlo ani o Micheliny. To mi hlava nebere. Pro mě fakt za dvě! Začínám ztrácet víru v kuchařské filmy viz Chef s Jonem Favreau... (09.05.2016)

Americký Zdeněk Pohlreich a jeho strastiplná cesta zpátky na výsluní. Film je sám o sobě ryzím průměrem, neboť dle mě nevyniká v žádném aspektu až na jeden a tím je fenomenální Bradley. Chopil se velmi charakterní role a onu cílevědomost i aroganci zahrál na výbornou. Sem tam zazní nějaký vtípek a cholerické výstupy v kuchyni jsou rovněž cool. (04.01.2016)

Orgasmus na talíři, emoce nad plotnami. S mučednickými ústřicemi to dotáhl do konce, který si vytyčil, teď chce zpátky na gastronomický vrchol. Kvůli drogám a zřejmě svému egu vše dokonale pokálel, naštval velké množství lidí, ale tvůrci vše docela svižně vysvětlí a už ženou své hrdiny do kuchyně a za třetí michelinskou hvězdou. Na vztahy se tu docela kašle, prostě se jen řve, vzteká a hází talíři, jen aby vše bylo víc než dokonalé. Ono je fajn, že v hrnci něco bublá, ale když to nemůžu ochutnat, je mi to docela jedno. Protože kolem toho zoufale chybí emoce, Bradley Cooper hraje otravného frajírka, který si nad každým talířem mastí ego a tohle klouzání po povrchu mi holt ke štěstí nestačí. Pokud mi někdo herecky sedl, tak pouze Daniel Brühl. Jsou tu načrtnuté (možná zajímavé) vztahy, jsou tu vymahači dluhů, jsou tu bývalí kolegové, bývalé milenky.. ale ničemu se nevěnujeme pořádně. Pohled na profesionální kuchyni je sice fajn, ale na celovečerní film to bez pořádného příběhu jednoduše nestačí. Sundáme rondon, umyjeme nádobí a jdeme na kutě. A ani na něco special chuť nemáme. (20.01.2016)

Jsou škatulky, jejichž naplňování mě vždycky bude bavit sledovat a nadaný frajer, který svůj talent zničil v návalu pýchy a euforie, je jedna z těch nejoblíbenějších. Takovým návratům na vrchol nemám nejmenší problém uvěřit a jen málokdy mě šablonka kajícného machra umí zklamat. Jenže jedna věc je dobře napsaný archetyp a druhá věc je zkrachovalá kuchařská hvězda v podání Bradleyho Coopera. Jestli se totiž někdo narodil pro chlápky s rošťáckým kukučem, které chce okolí zabít a zulíbat zároveň, je to právě on. Poučení o životních chybách, které vás dříve nebo později musí přijít strašit, nechutnalo už dlouho takhle vydatně. Nemluvě o tom, že se Goldmanova kamera s veškerými laskominami roztodivných názvů mazlí tak něžně, že je z výsledku malý poklad pro všechny, kteří mají otevřené smysly. (26.10.2015)