Marťan

Dlouho se mě nestalo, abych film v půlce zapauzoval a přemýšlel nad tím, že nechci, aby Matt Damon někdy přestal s kolonizací Marsu. Já teda chápu, že žít tam nějakej čas bylo na hlavu, ale kromě toho, že se mu ze začátku všechno vysloveně dařilo, tak k tomu ještě měl hodně ironický a až cynický kecy, což filmu jen a jen prospívalo. Teď už se nedivím, že na Globech film vyhrál ocenění za nejlepší komedii. Sice je to stejně cynické ocenění jako Mark Watney samotnej, ale čert to vem. Marťan je naprosto výborný, realistický sci-fi, které ke každému dalšímu příběhovému posunu přichází naprosto logickou cestou. A přitom celý ten příběh napsal člověk, který si ho psal pro radost na svém blogu. Kam až takový nadšenecký projev dokáže dojít, co? (29.02.2016)

Humanistické dobrodrůžo. Technicky vybroušené, herecky kolísající od plochých statérů k tahounskému Damonovi, jemuž Goddard vytahal z předlohy sakra vtipné průpovídky. Ale celkově dost studená jednohubka, do které Ridley - jako v poslední době tradičně - snad vůbec nevložil zápal. Ale má na to, dědek, už trochu nárok. Hlášení o klasikách samozřejmě ne-e. Zemeckis byl už jen s Trosečníkem úplně někde jinde. (01.10.2015)

Anti-Interstellar. Nolanův sci-fi opus byl kolonizačním kosmickým westernem o hledání alternativy ke zdevastované modré planetě. V těšitelském Marťanovi musí být naopak „kolonizátor“ zachráněn z divočiny, jež lehce připomíná Monument Valley, a navrácen na Zem. Oslava lidské schopnosti maximálně využít dostupných prostředků je pouze jednou z rovin vyprávění, lépe než kniha provázaného s paralelním organizováním záchranné mise. Prostříhávání mezi událostmi na Zemi a na Marsu začíná dříve než v přeloze a obojí dění je lépe synchronizované. Film má díky tomu větší spád a na rozdíl od Marka nikdy neztrácí dech. Navzdory individualistickému názvu, osamocené tváři Matta Damona na plakátu a pověsti ultimátního profesního dramatu pro geeky je pro mne Marťan zejména zdařilou ukázkou příběhu s kolektivním hrdinou. I v sesíťovaném světě vysokorychlostního internetu, umožňujícího mediální zprostředkování dění v jiném státu, na jiném kontinentu i na jiné planetě, nejlépe funguje na principu vzájemné spolupráce a koordinace. Každá z mnoha postav si užije svou chvilku slávy. Díky jejich postupnému uvádění na scénu a přehlednému vytváření profesních nebo osobních vztahů mezi nimi (ve filmu nakonec není postavy, která by bojovala sama za sebe), si je bez problémů zapamatujeme. Síly přitom nespojují jenom lidé různé rasy, věku a pohlaví, ale i různých národností. Marťan vytváří iluzi, že člověk je na prvním místě jak v mamutí organizaci typu NASA, tak v totalitní zemi jako Čína. Vytváření zvukových můstků mezi scénami a přesný střih, kdy na otázku přímo či nepřímo položenou na Zemi dostáváme odpověď v následujícím záběru z Marsu, posiluje sevřenost vyprávění a dojem globální vesnice, kde ani vzdálenost několik desítek milionů kilometrů není nepřekonatelná. Marťan je skvěle šlapající feel-good zábava, která možná neobnoví vaši důvěru v lidstvo, ale s vysokou pravděpodobností po naběhnutí závěrečných titulků začnete znovu věřit v režisérské schopnosti Ridleyho Scotta. 80% (05.10.2015)

Když vám na Marsu dojde kečup, musíte žrát jen holé brambory a poslouchat ABBU, je to na píííp neboli hovno. Právě ono vám však zachrání život coby jediné dostupné hnojivo na celé planetě. Marťan je odlehčená sci-fi o obrovské touze přežít, která celou dobu stopáže jede na palivo se značnou příměsí humoru. K tomu přičtěte disko fláky 80. let, solidního Damona, charismatického Danielse a máme tu zábavný film, který sice nedosahuje audiovizuální opojnosti Gravitace nebo ambicióznosti Interstellaru, ale je důkazem, že Scott není senilní hňup, což se po Prometheovi dost hlásalo. O další díly Promethea tak nemám starost, spíš aby se však tří sequelů dožil. Ač má Marťan 3D nativní, není využito příliš efektivně a vynikne spíše ve velkých celcích, ale na Marsu toho k vidění příliš není./// PR agentury filmu a NASA mají dobrý smysl pro timing. Nezbývá než dál napjatě sledovat, co vědci na planetě objeví, pak si zase přizvat odborníky ke spolupráci a těžit ze situace. Byť je škarohlídsky třeba dodat, že se tvůrci několikrát faktů nedrželi (viz např. chůze místo hopsání nebo bouře, která by kvůli řídké atmosféře nebyla tak silná). Umělecká licence je však báječná věc a rozčilit to může jen totální suchary. Trochu zklame zápletka s Čínou, která už byla např. v Kontaktu, ale tady je v ní patrná režisérova snaha pojistit si tržby na čínském filmovém trhu, který v posledních letech zachránil nejeden kasovní neúspěch v USA. /// Fanoušky Pána prstenů čeká jeden skvělý metavtip. *Mini spoiler* Sean Bean vysvětlí, co je Elrondova rada *Konec spoileru*. [Kino, 3D s titulky] (01.10.2015)

Nyní, v době geneze letů na Mars, působí tenhle film jako taková milá fantazie něčeho (i doslova) vzdáleného. Ridley Scott tentokrát více popkornový, o odvázaného Matta Damona se až na dvě výjimky moc nebojíme, tvůrci, vyjma pár kráterů, rezignovali na i nějakou hloubku. Holt jsem čekal něco jiného. 70%. (09.11.2015)