Most špiónov

Další kus, který má potenciál promlouvat do předávání nejrůznějších filmových cen. Jedna z nejvlivnějších osobností filmu posledních čtyřiceti let o sobě dává pravidelně vědět, ale naposledy to nebylo ono (přiznejme si, že Válečný kůň a Lincoln byli hodně matnými kousky). Další Spielbergova skutečná postava – neobyčejně obyčejný James Donovan (jak typické pro Toma Hankse) – je známý jako vyjednavač ošemetné výměny sestřeleného amerického pilota Francise Garyho Powerse za sarkastického sovětského špiona Rudolfa Abela, který stojí i za propuštěním vězňů zadržovaných na Kubě po neúspěšné invazi v zátoce Sviní. Právník, který je spíš zručným vyjednavačem než nějakým vynikajícím obhájcem, potvrzuje režisérův zájem o historii. Jedno individuální dobro představuje i tentokrát: nejprve obhajuje špiona, čímž si veřejnost sakra znepřátelí, pak ho vláda pošle do Berlína, kde zrovna vzniká nechvalně známá zeď (výborně zvládnutá scéna z vlaku, kdy se pár jedinců pokouší přelézt z jedné na druhou stranu), aby si pohrál se záměry hned tří velmocí. Hrubá síla nepomůže, tady je potřeba bystrá volba slov. Párkrát mu půjde o kejhák, i když úplně na dřeň zdaleka nepůjdeme, jen bych s tím humorem trošku přemýšlel, v době, kdy umírali nevinní, bych až tak nevtipkoval. Politické napětí je nicméně cítit, řemeslně je to vybroušené (hlavně ostřílený Janusz Kamiński), Američané znovu jako uvědomělý národ, Spielberg dokazuje, že je geniální vypravěč, Hanks, že je jistota, Mark Rylance, že se neměl tak dlouho „skrývat“ divákům. Spielbergův dialogový film, který působí konzistentním dojmem, bych coby vskutku čistou práci raději viděl mezi nominovanými (teď myslím nominace na Zlatý glóbus), kde v kategorii drama chybí – a třeba mdlá Carol tam je. Těším se někdy příště. Tyhle sázky na jistotu jsou občas moc fajn. (02.01.2016)

Víc logiky a motivace už tomu příběhu v zájmu zjednodušení a schematičnosti ubrat nešlo, pak už by z toho zbylo jen rozhýbané leporelo. Nepotřebuju nutně, aby pokaždé někdo natočil Tinker Tailor Soldier Spy, ale k takhle extrémně zplacatělým, zploštělým, dějově až komicky zešišatělým bijákům, kde se hmatatelně především s kalkulačkou a lakmusem mentální aktivity předposraně hlídalo, aby složitost zápletky ani na okamžik neunavila platící diváky s mozkovou kapacitou a soustředěností letitých konzumentů televizní reklamy, nedovedu cítit mnoho respektu. A ani po jiných stránkách to nebylo ohromující, vizuálně šlo o úspornou přehlídku dobových rekvizit, a scénáristicky z toho vyšlo smutně vyčpělé melodrama střižené podle příliš mnohokrát ohraného mustru. V roce 2015 mi takovýhle film připadá jako selhání ze všech úhlů pohledu. (27.04.2016)

"Vy se nikdy nebojíte? - A to by pomohlo?" Nepomohlo, Abele, nepomohlo. A ani skutečnost, že soudce má napsaný rozsudek již před procesem, ti taky moc nepomůže. Jenže máš právníka, který staví Ústavu nad vyšší zájmy a já jen doufám, že takoví v USA skutečně existují. Kdyby totiž existovali, tak bych si snad o něco víc vážil země, které vymyslela jadernou bombu, vyhrožovala s ní světu, nakonec ji i shodila na civilní obyvatelstvo a od té doby se paranoidně bojí Rusů, kteří nic z uvedeného neudělali. V této souvislosti mne samozřejmě pobavilo porovnání získávání informací, kdy Američané se zajatců ptají a nabízejí výhody, kdežto Rusové je samozřejmě mučí. Ach jo. Ale to je nakonec to jediné, co bych Mostu špiónů vytknul, protože jsem na něm pocítil náznak napětí, bavil jsem se "řádným" procesem a hodně mne nadchla Abelova vyrovnanost, které zarputilý hrdina bez kašmírového kabátu rozhodně nemohl konkurovat. (01.05.2016)

Film, jehož výpovědní hodnota je mnohem víc, než to jak doopravdy baví a obohacuje koncového diváka. Zároveň je to ale typický Spielberg posledních deseti let. Tedy inteligentní, poctivý, s menším drajvem než dřív, méně originální a průkopnický. Zároveň nonšalantně akademický, s precizně vykreslenými dobovými reáliemi Berlína a celkově skvostnou výpravou (za ty peníze !). Umí si pohrát i s postavami (spolehlivý Hanks, fantastický Rylance) a ty Kaminského detaily beze slov (poslední scéna) - to je něco, co se dá nazvat stálicí už velmi dlouho. Sázka na jistotu. Neurazí, nenadchne. (05.12.2015)

MOST ŠPIÓNŮ je na jednu stranu pozitivně přijímán jako pastiš, která je oceňována za napodobování vypravěčských a žánrových vzorů z dob klasického Hollywoodu, na druhou stranu je kritizován jako retro, které je archaické a za svůj dobový kabátek skrývající, že v podstatě nic relevantního nesděluje k současnosti. Ani s jedním ze dvou převládajících názorů nesouhlasím a v Blu-ray kritice rozebírám, proč je poslední Spielbergův počin pozoruhodným experimentem s konvencemi klasického Hollywoodu a jak díky onomu subtilnímu vymezení se vůči jistým kinematografickým normám něco "sděluje" o žité skutečnosti. (26.06.2016)