Zavěste červené lucerny

Zcela v souladu s výrokem jistého amerického fyzika Stevena Weinberga: „Čím více se zdá vesmír srozumitelným, tím víc se také zdá být bezúčelným" tvrdím, že čím více je kterýkoliv film jasným pro diváka, tím více pozbývá smyslu. A tady to platí dvojnásob. Veškerá délka filmu neslouží k sestrojení a rozuzlené zápletky, ale k ukázání času jako zdroje plynutí, slučujícího čas filmové a životní dvojznačnosti. ____ Číňané mají obecně jistý problém s genderem, na druhou stranu přistupují k ženě jako k tématu velkoryse a spravedlivě z obou stran – jak kritikou údělu konkubín, tak přiznáním, že vztahy mezi ženami jsou zrádné a postrádají ono chlapácké „co jsme si, to jsme si“. Velice zajímavě vyjadřuje tohle pnutí nesoulad asymetrie vztahu mezi postavami a symetrie prostoru, protože při řadě záběrů stojí kamera přesně v ose a obraz lze v půli čistě přeložit (viz galerie). Tomu odpovídá napětí mezi figurativním uměním zaběrování a abstraktním uměním psychologie. V tomhle filmu, jinými slovy, je vše povrchové jakoby nepodstatné, jenže i zevnitř zmítá postavami bol a prázdnota, tudíž to jediné podstatné zůstává přece jen venku, nikoliv však ve fyziognomickém smyslu na člověku, protože figura a tvář je jen maskou, ale v přírodě. Člověk jako takový je zbytečný. (08.12.2008)

Ony sú to skôr oranžové lampióny, ale to je samozrejme jedno. Iné vizuálne záležitosti tohto filmu ale za pozornosť určite stoja, najmä, ak je na ne neustále upozorňované. Osová symetria evokuje presne nalinkovaný charakter pravidiel obyvateľov a najmä obyvateiek domu. Všetko musí byť v chovaní dokonalé tak, ako ním je obraz. Ak sa niekto pomýli a to si píšte, že k chybám tu neustále dochádza, tak zväčša na druhú šancu nedôjde. Obydlie je absolútne izolované od okolitého sveta, alebo sa o tento dojem aspoň Zhang snaží a vzniká tak akési mrazivé bezčasie. Mimo filmového času je takmer aj pán domu, ale na čo sa ním zbytočne zaoberať, keď tu sú štyri a jedna žena. Koľko bolo svatieb a pohrebov neprezradím. (24.06.2016)

Intriky a boj o moc super. Sledovat, jak se postupně odhalují a vyvíjejí charaktery i vzájemný vztahy všech manželek, mě bavilo. Prostředí domu i kostýmy jsou nádherný a ve spojení s kompozicí jednotlivcýh scén to i přes komorní setting dělá uhrančivej vizuál, až je škoda, že to za těch 30 let nikdo neremasteroval a obraz ani v blu-ray verzi není úplně ostrej. Přes to všechno to ale ke konci ztrácí dech a moc silnej zážitek ve mně po tom filmu nezůstal. Přitom tragickej osudu holky, která se místo vysokoškolačky stane hadrem ve světe patriarchátu, kde se ze zoufalosti vzájemně požírá s dalšíma jí podobnýma, má určitě větší potenciál. Zatím průměr, ale možná to ve mě ještě časem dozraje. (20.12.2020)

Panečku, to bylo něco! Jednak můj první čínský film a s touhle tématikou, na delší lyrický pasaáže jsem si zvykla poměrně rychle a seděly mi, i čínština.. ale potom ta mrazivost tradic, uzavření v mikrosvětě, smířenost v ženských očí... ještě teď mi z toho není dobře. Stačí, když si vybavim tvář, po který se koulí jedna slza za druhou a nehne se jediný sval v obličeji. Nenávist, soupeření, závist, zoufalství..toho všeho se nám dostává dosyta a pěkně pomaloučku, postupně, až konec graduje. Opravdu emotivní zážitek, kdy si můžeme jako ženy v ČR vážit toho, jak se tu žije.. (19.08.2010)

Upřímně? Čekala jsem jiný konec. Což vám asi moc neřekne a to je dobře. Já toho o asijských tradicích moc nevím, takže nemohu soudit, jaká pravidla tam mohou fungovat, ale věřím, že něco takového se může dít a nebylo by to vůbec překvapivé. Je s podivem, jak se vyvíjí hlavní hrdinka, v tomhle bodě tvůrci trochu překvapí. Zároveň příběh odehrávající se prakticky v jednom domě, s málo herci a bez okázalé výpravy budí tak realistický a vážný dojem, že se o díle nedá říci nic jiného, než že je povedené. Jedna z dalších šikmejch lahůdek. (19.01.2013)