Svéráz národního rybolovu

Druhý diel sa vydaril omnoho viac ako jednotka no niekedy mi pripadal oproti jednotke už menej originálny námet, kedže sa zase všetko točilo okolo okolo ruského národného nápoja. Niektoré zo scén stáli naozaj zato no film ako celok nezabavil až do takej mieri aby som bol ochotný uvažovať nad 4*. Rogozhgin tu načrtáva aj základný pilier na, ktorom je posatvený jeho nasledujúci vinikajúci snímok Kukuska, ktorá je minimálne o jednu triedu kvalitnejšia. Vo všeobecnosti si ale viem predstaviť, že na nejakej akcii kde sa budú prítomný oddávať podobným hobby ako hlavný hrdinovia bude pozeranie tochto snímku vrcholom večera.:) (08.07.2006)

Pokračování se mi zdá ještě o kousek lepší než díl předchozí. Některé gagy jsou opravdu skvělé a vyvedeny do totálního absurdna (krabice s vodkou a ponorka). A opět je zde můj oblíbenec z předchozího dílu Semyon Strugachyov (kudrnatej Lyova). 84% (19.04.2013)

Sice jsem nevidel prvni dil, takze nemuzu porovnavat, ale tohle je docela slusna komedie. Puvodne jsem chtel napsat, ze na ni trochu zapusobil zub casu, ale pak jsem si vsim, ze je z roku 98. Co se tyce zapletky, tak je docela originalni a misty skutecne vtipna. Problem je, ze hrdinove vzdy chvily kecaj a teprve pak pride nejakej super forek, pak zas kecy, zas forek atd. az do konce. Co se tyce hercu, tak sice nic moc nehrajou, ale jsou to sympaticky postavy. Na to, ze se jedna o ruskou komedii, musim uznat, ze se fakt povedla. (21.03.2007)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)

Zase příjemně a vtipně zábavný film, kde parta kamarádů, ve složení generál Michalovyč (Alexej Buldakov), přírodní mystik Kuzmič (Viktor Byčkov), kriminalista Ljova Solovejčik (Semjon Strugačjov), smolař Serjoža Olegič (Sergej Russkin), policista Semjonov (Sergej Gusinskij) a host prokurátor (Vasilij Domračjov), se schází na známých místech proto, aby lovili rybky. Ale rybolov se zvrhává v pití, marné pokusy o lov, které často vedlo k ohrožení jejich vlastních životů a získání ztraceného a drahoceného nákladu vodky a finskou mezihrou. Zase je zneužívána armáda k soukromým účelům a pro litry vodky. Kráva překonává rychlostní rekord, jedinou rybu chytí rybář nováček, pan prokurátor, útěk z Finska, vrácení a opětovný útěk, uspávání generála a náhodné potopení lodě. Vtipné, zábavné, s krásným nadhledem a národní sebeironií. (13.01.2011)