Svéráz národního lovu

Svérázný ten lov, jak už napovídá název, skutečně byl, ale naštěstí spolu s tou svéráznosti oplýval i výrazným vtipem. Obával jsem se totiž případného buranství a trapnosti, ale na oplátku musím říct, že jsem se s tou finsko-ruskou partičkou většinou cítil na dálku velice příjemně odvázaně. Mou oblíbenou postavou byl generál s věčně zapáleným doutníkem a k nejlepším scénám bych vedle generálova omráčení vodou a jeho následného oživování (...vlastně taky vodou!) přiřadil i eskapády s medvěděm. Naprosto bezkonkurenční první půlhodinu, u níž jsem se co chvíli sáhodlouze řechtal smíchy, však postupně vystřídaly pasáže, v níž se Alexandr Rogožkin nevyhl slabším místům (kam chtě nechtě přiřazuji i obě flashbacky s děvčenskou společností, která to měla chvíli osvěžit, ale nic vtipného, příp. ani protikladně romantického nepřidala). Rovněž některé motivy v podobě pití vodky nebo zahájení akce s neúspěšným výsledkem se možná až příliš často opakují na to, aby působily stejně „ohromným“ dojmem i po celou dobu. Chybí tu výraznější příběh, jehož gradování by pomohlo dovést zdařile rozehranou komedii do pomyslné dokonalosti. Z tohoto pohledu si vůbec neumím představit, nakolik by na mě (ne)zafungovaly obě pokračování s variací v podobě Svérázu národního rybolovu či ...lovu v zimě (o to víc, dojde-li na pokus o rybolov i tu zimu už tady!) a výhledově se na ně chystat nebudu, ale jinak mě tento film rozhodně potěšil. [75%] (04.04.2023)

Osobně dávám přednost kombinaci vodka na ledu (na rybách), před vodkou na sucho resp. na sněhu (na lovu), ale důležité je, souhlasíte generále Michalyči?, že i tento lov se celkem vydařil. A hlavně, pořád stokrát lepší tyto zmiňované kombinace, než Polívka na mizině resp. víně. P.S. žebráci jsou všude na světě. To je realita. Narozdíl od Čech (Prahy) však, zdá se, ty ruští alespoň nepostrádají originalitu a pravdomluvnost. To jsou samé vytáčky, lži: „okradli mě, potřebuju 50Kč na autobus, abych se dostal domů“, přičemž než by se jeden sám dostal domů, rozdá celou výplatu a mohl si jít z fleku do fronty stoupnout sám. Přitom stačí jedno (ruské) všeříkající, nevytáčející (se): „hoří mi potrubí“ a hned je (všem) jasno. P.P.S nutnost (ostatně tak jako vždy) originálního znění (20.05.2013)

Příjemně zábavná komedie, která si utahuje z ruských zlozvyků a návyků a předváděno je nám to v míře vrchovaté až se dostáváme do absurdně vtipných situací, jako je kráva vzpříčená strachy v bombardéru. Přatelé bodrý Kuzmič (Viktor Byčkov), generál Michalyč (Alexej Buldakov), kriminalista Ljova Solovejčik (Semjon Strugačjov), smolař Sergej Olegovič (Sergej Russkin) a Žeňa Kačalov (Sergej Kuprjanov) s finským hostem Raivou (Ville Haapasalo) a příležitostně i policista Semjonov (Sergej Guslinskij) se scházejí na podzim na tradiční lov. Kuzmičovi s Raivou se podaří ulovit alespoň dojyčky v kravíně. Ostatní se svrhávalo ve filozofování nad rozpitým pitím, veselé příběhy s medvídětem alkoholikem a naháněním krávy v domění, že jde o losa. V tom záběry z lovu hraběte (Igor Sergejev) z dob carského Ruska. A tak párty o velikosti a hloubce duše ruského člověka, který se z těžkého života probírá litry vodky a ruskou lázní a hrou na lov. Příjemně pobaví, odkrývá a zlidšťuje ruskou povahu, divokou po životě, chtivým po zapomění. (13.01.2011)

Viděno až po Svérázu národního rybolovu. Trošku mi sice chyběl prokurátor, ale jak už jsem psala v komentáři k rybolovu, tady jsem se kromě nepřetržitého usmívání ještě párkrát od plic zasmála - scéna s medvídkem, nafouknutí člunu, kráva místo bomby atd. Filmy o kámoších mě vždycky dostanou, i když tyhle bych asi v reálu při tom lovu neviděla tak idylicky jako výborný pan režisér a možná bych je i přizabila. A možná taky ne, záleželo by na hladince vodky v krvi.....Moc se mi líbilo prolínání idylických snových scén se skutečností, zvláště když se rušká šlechta proměnila v ty Čerkesy nebo kdo to byl. Moc příjemný film, který mi dokáže vyloudit úsměv na tváři, kdykoli si na něj vzpomenu. (04.08.2010)

Tento film podávat pouze s tvrdým alkoholem, nejlépe vodkou. Když se pije ve filmu, pijou i diváci. Postup zaručuje pořádnou opici a i jiná zvířata. Za střízliva viděno pouze jednou, od té doby praktikujeme výše uvedené a i přes několik repríz jsem se vždy skvěle bavil. Postavičky ve filmu jsou jedna lepší než druhá, stejně jako zápletky, které musí mezi přípitky bodří hrdinové prožít, aby mohlo přijít zasloužené střízlivění a odpočinek. Vodka, to je základ, všechno ostatní už vyplyne. (15.10.2013)