Zátopek

Životopisný film na svetovej úrovni. To ale zároveň znamená, že aj s niektorými klasickými klišé životopisných snímok. Niektoré veci nedávajú príliš zmysel, dej sa sústreďuje iba na dve zlaté z celkových štyroch, uspokojivo nie je doriešený napríklad vzťah s jedným akože kamarátom a ani tá Zátopkova rebélia voči systému nie je vo filme príliš presvedčivá. Najskôr podpis, neskôr hrdinský prednes o roky neskôr, skrátka v niektorých smeroch sa dalo na scenári ešte popracovať. Stále však ide o pripomienky k tomu, prečo nedávam plný počet. Športová, resp. olympijská tematika je pre mňa extrémne príťažlivá, takže Zátopek bude tak či tak pre mňa jeden z filmov roku. (10.09.2021)

Od Zátopka jsem měl velká očekávání, protože jsem od Davida Ondříčka viděl dosud všechny celovečeráky a postupně si u mě nastavil laťku hodně vysoko. Navíc jsem si uvědomoval, jak dlouho trvalo tenhle film zrealizovat, a kolik úsilí to stálo. A aby toho nebylo málo, v přímém přenosu jsem sledoval, jak si Zátopek ukradl České lvy z velké části pro sebe. Teď už můžu konstatovat, že poměrně dost zaslouženě. Zátopek je kvalitou filmem takřka světové úrovně, a to bez nadsázky. Ondříček natočil podívanou, která nenudí a baví, má víc než podařenou technickou stránku, dynamické sportovní scény, pro mě překvapivý humor, výborně zahrané postavy (úsilí, které do přípravy na svou roli vložil např. Neužil, jde opravdu vidět) a slušný příběh…ano, právě na něm vidím asi jedinou kaňku na celém jinak podařeném celku, protože z těch 2 dějových linií mě ta novější až tak nebavila, víc jsem si užíval dění ze Zátopkovy aktivní kariéry. Podtrženo sečteno, hodnotím solidními 4*. Vrcholy Ondříčkovy tvorby vidím jinde, přesto jde o velmi kvalitní záležitost. (24.07.2022)

Po víc než roku jsem tento týden zavítal do kina na nový český film a musím říct, že nelituji. Dokonce, měl-li bych si vybrat z trojice mnou posledních viděných novinkových filmů Havel – Šarlatán – Zátopek svého vítěze, byl by to právě Zátopek. Jsem rád, že přesto jak domácí kinematografie poslední roky stále víc upadá do velké bezradnosti, zde vznikají alespoň povedené životopisné filmy o zajímavých osobnostech, jaké mě dokážou obohatit a jaké většinou dokážu ocenit. Zvláště když si uvědomím, že od doby Synů hor a Dědečka automobilu zde 65 let(!) nevznikl žádný hraný film, který by vyprávěl o úspěších či životě některého z českých sportovců, podobný titul zde prostě scházel. Oceňuji i to, že se David Ondříček jako režisér a producent nebál sáhnout i do zahraničí, do jedné z hlavních rolí austrálského Zátopkova přítele angažovat přímo austrálského herce a také nechat pro autenticitu zaznít jejich dialogy v angličtině. Film má vedle výborného technického zpracování a hereckých výkonů dle mého názoru i nebývale zdařilý scénář, který ukazuje Zátopka mimo závodní tratě i jako obyčejného člověka se svými chybami, včetně jedné slabé „zbabělecké“ chvilky nebo jisté nafoukanosti, ale zároveň na druhé straně jako poctivého sportovce se smyslem pro čest, přátelství a schopnost udělat odvážné gesto i v reálu, jeho výslední portrét tak na mě působil poměrně plasticky. Rovněž kvituji, že ačkoliv dochází v pozadí Zátopkova příběhu i na nezbytnou politiku, film se ani jednou nepřeklopí do další novodobé agitky o komunismu, drží si odstup od hodnocení této složité doby a hlavní myšlenka spočívá zcela jinde, mimo jiné v síle obyčejného lidského přátelství. Jediné, co ve mě vyvolalo mírně rozpačité pocity, byly občas zmatené skoky v času a prostoru, zvláště ty podivné střihy během důležité olympiády např. do přírody, kde najednou nahý Zátopek zpíval uprostřed jezera na skále, jsem moc nepobral a asi bych se raději přimlouval za klasické lineární vyprávění bez podobných „uměleckých“ ozvláštnění. Naštěstí podobných chvilek bylo minimum a nijak zvlášť mi velmi pěkný zážitek nezkazily. [85%] (19.09.2021)

„TY MÁŠ BĚHAT, VYHRÁVAT MEDAILE A NE SE MOTAT DO VĚCÍ, KTERÝM HOVNO ROZUMÍŠ…“   Super příběh, normální dialogy, fajn režie, kamera a skvělej Neužil. Prostě dobrej film o velikánovi československýho sportu a zasranýho propojení komoušský ideologie se „vším“.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Můj život je o překonávání prahu bolesti. A o běhání.  ///                  PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (17.10.2022)

Zátopek... Když jsem tak v kině koukal na neuvěřitelné výkony Václava Neužila a přemýšlel o Zátopkovi s tím co jsem o něm četl a porovnával to s tím co prezentoval tento film, napadlo mne další podobné jméno. Někdo bude namítat, že jsem se zbláznil a že srovnávám nesrovnatelné. To jméno je Karel Gott. Jistě, srovnávat dobu padesátých let, kdy šlo doslova o kejhák i nejednomu rudému soudruhovi s obdobím normalizace jistě nejde. I když soudruzi uměli život dotyčnému zničit i jinak, důkladněji a trýznivěji než deseti minutami škrcení na napjatém provaze nad popravčí šachtou. Ale při podrobnějším srovnání tu máme mnoho shodných znaků. Nesporný talent, vypracování se od prvních krůčků po skutečnou legendu, sebekázeň, dril, a pak také touhu dělat svojí milovanou profesi doslova za každou cenu. Já vám to podepíšu, ale nechte mne v klidu dělat to v čem jsem dobrý. Zde možná Karlu Gottovi trochu křivdím o něco více než Zátopkovi, který byl výrazně angažovanější. Ne, neodsuzuji. Z toho co vím o padesátých létech člověk nemá právo dnes odsuzovat takto od stolu s kvalitní vonící kávičkou vedle klávesnice. Tehdy byla jiná doba. Krutá. Ale to neznamená, že by se u konkrétních lidí o této době nemělo mluvit a už vůbec nic zamlčovat. A zde mi trochu mrzí, že film ze Zátopka udělal takového vlastně docela jednoduchého jedince s vyběhaným mozkem, který vlastně toužil jen běhat, běhat a zdokonalovat si časy kol. Je to škoda, protože na škodu by nebylo naopak odkrýt více z toho vnitřního boje a snad i strachu z režimu uvnitř duše Emila Zátopka. Proč? Protože o jeho sportovních výkonech i třech zlatých ví skoro každý. O tom nemusel být točen film. To je jen má osobní poznámka k námětu. Z hlediska filmařiny se mi to líbilo. Dobu se podařilo vystihnout pěkně (až na ten záběr na chodník v Praze s bezbariérovou úpravou v podobě varovného a signálního pásu, to by soudruzi byli tehdy sakra napřed!) . Kamera byla super a samozřejmě výkony Marthy Issové a zejména Neužila. Když na konci maratónu řval stadion Zátopek, v duchu jsem volal Neužil! Přeji mu další krásné role, ale tahle byla jistě jednou z jeho životních. Jsem rád, že si česká kinematrografie troufá na stále ambicióznější projekty s dobovými zahraničními exteriéry, byť tam našinec lecos poznal z našich luhů a hájů. V součtu tedy dávám za 3 protrhlé bílé cílové pásky, protože mi v tomto filmu chybělo ještě něco co by u sportovního filmu nikdy chybět nemělo a to dokonce ani když znáte výsledek historické události. Napětí. To tam nebylo žádné a ve 2/3 filmu jsem se dokonce lehce nudil. Přesto film doporučuji vidět, nejlépe v kině. Překvapilo mne, že Cinema City na Westfieldu Chodov bylo narvané k prasknutí a zbylo na nás pár posledních roztroušených míst. * * * (23.10.2021)