Ronja, lúpežníkova dcéra

My, děti Dr. Husáka si z kin moc dobře pamatujeme tenhle severský filmeček. Ačkoliv jsem si vždycky myslel, že české pohádkové lesy jsou plné všelijaké havěti a to i dost strašidelné proti seveřanům je to ještě čajíček. Takoví šediví skřítkové či ukřičené harpyje toužící po teplé krvi, pche kam se hrabou bludičky či hejkal! Ronja je tak spíše pro odrostlejší děti, protože na ty menší může působit až hororově. A je to i dlouhá stopáž, která nepůsobí moc pohádkově. Přesto se mi to tenkráte moc líbilo i nyní po letech. Škoda, že Tv reprízuje lecos, ale tohle by na vánoce klidně mohli zase některé stanice dát. Za mně dávám 4 po-po- potvůrky po-podivné! * * * * (11.10.2016)

Je několik 'dětských' filmů, které můžu i v dospělosti a nesouvisí to jen a jen s nostalgií spojenou právě s dětstvím (Páni kluci, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, myšáci a šibeničák...), a Ronja, dcera loupežníka mezi ně vždycky patřila. A když jsem nedávno film objevila v Levných knihách, úplně jsem si rochnila blahem. (15.05.2009)

...po-po-po-podivné po-po-po-potvůrky, harpyje a šedí skřítkové, kteří vám vysajou krev, když se bojíte... no co si budem nalhávat severské pohádky mají úplně jinou poetiku než ty naše středoevropské a taková změna není nikdy na škodu... mimochodem jako malý jsem to viděl několikrát, ale pamatuju si z toho jenom matně Ronju s nohou ve sněhu a útočící harpyje - to jsem se tehdy fakt bál (šedí skřítkové by si na mě smlsli); ale jinak mi z toho v hlavě nezůstalo vůbec nic, takže jsem teď k tomuhle filmu přistupoval s čistým štítem, ale i tak a po těch letech je to rozhodně koukatelná a hoooodně sympatická pohádka... (zaslouženě mezi 10 nejlíp hodnocenými pohádkami tady) (31.01.2009)

Asi mě mrzí, že mě tento film minul v dětství, protože obsahuje přesně to, po čem každé dítě touží. Dítě uvidí Ronju, která žije na hradě s loupežníky a svým veselým otcem, uvidí dobrodružství, strach z harpyjí a úžasnou svobodu, když se hlavní hrdinka přestěhuje se svým kamarádem do jeskyně. Dospělý uvidí frigidní matku, která se svým věčně opilým mužem obývá zříceninu a křoví jim dělá dvanáct homosexuálních loupežníků, kterým musí prát. První třetinu filmu jsem se nudil. Děj více méně žádný, zachraňovala to jen přítomnost nadpřirozených postav, hezká krajina. Jenže pak bylo i nějaké drama, stěhování do jeskyně, psychopatické vydírání ze strany toho protivného zrzouna a už to bylo zábavnější. Tak jsem to ze dvou hvězd zvedl na tři. Jenže pak... nevím. Asi to děcko ve mně a pak to děcko vedle mě začaly brblat, že už je to konec a že to bylo dobré a ona je to asi pravda. Má to kouzlo, takový ucelený svět, kde se dá všemu nahlas smát, tančit na stole, házet shnilá jablka do stěny a všechno to bude v pohodě. Bylo to příjemné, snové a v ničem to nekousalo. Jo, asi chci bydlet přes zimu na hradě, spát ve slámě, mít sklep plný piva a v létě se cpát lososem na špalku před svou jeskyní, hulákat na lesy, a prostě tak. (01.01.2019)

Pamatuje někdo, když kdysi dávno dávala ČT1 v brzkých ranních sobotních hodinách filmy pro děti, potažmo pro celou rodinu? Jak se neomílala jen dokonalá dětská trilogie Klub detektivů nebo dánská sága Čtyři děti a jeden otec ale i spousty prastarých severských pohádek jako je právě dobrodružná Ronja? Já si vzpomínám moc dobře a to lesní dobrodružství jsem si vždycky chtěl prožívat s ní. I ve věku, v jakém jsem dneska, by mi bavilo dělat takové lumpárny :) (20.10.2018)