Rogue One: A Star Wars Story

Iné Star Wars. A výborné! Odvážne, ale skvelé obsadenie často neopozeranými tvárami, obzvlášť pri hlavných postavách, ktoré nie sú žiadni vyvolení Jedi, ale obyčajní smrteľníci, ktorých osudom je splniť v ságe jedinú, ale o to dôležitejšiu úlohu. K prasknutiu našlapaný spád s rôznorodou a fantasticky epickou akciou. Krásne, kreatívne nadizajnované lokality a do nich koulervúcne zakomponované dianie (obrí ATATs na maledivskom "atole" sú oživeným detským snom). Vydarené epizódky kultových SW postáv s vypointovaným dejovým prepojením na prvú trilógiu. A konečne pútavá a hutne dramatická spleť väčšieho množstva postáv, z ktorých každá má svoju dôležitosť a ktorých činy definujú piliere prvej trilógie. Toto proste napísali ľudia, ktorí milujú Star Wars, ale tiež vedia dramaturgicky pracovať s postavami a príbehom v iných, než iba pohádkových mantineloch. A mytológiu SW univerza nevykrádajú, ale dopĺňajú a rozvíjajú. Bravo! (15.12.2016)

Nemám jediný problém. Film se od ostatních sice odlišuje potemnělou atmosférou, kterou čarují místy přímo úchvatné záběry a originální prostředí, ale pořád to jsou Star Wars se vším všudy. Dobrodružné, se zajímavými hrdiny, přehledným dějem (že se nepolíbení diváci budou MOŽNÁ hůře orientovat, mi opravdu vrásky nedělá), vděčným humorem, kterého ale není zbytečně moc, a také s naprosto úžasným záporákem Orsonem Krennicem. Triky snad ani nemá smysl chválit, ale vypíchl bych, jak sympaticky pomohly k digitálním návratům některých postav, jež mě potěšily (a vlastně nejen ty digitální, mám na mysli tu dvojici z baru v Mos Eisley, která se tentokrát potlouká městem Jedha), režijně je všechno na výbornou (westernový úvod!) a zejména závěrečná bitva plus vše, co přijde po ní, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kdy bylo ve Star Wars k vidění. Hudba Michaela Giacchina... No, je obdivuhodné, co dokázal za měsíc (i díky asi šesti nebo osmi orchestrátorům) složit a vážně dobře se to poslouchá, ačkoliv musím říct, že Desplatův soundtrack by mě zajímal stejně, ne-li o něco více. (16.12.2016)

No jo no, fanoušek Hvězdných válek nejsem a ke zhlédnutí Rogue One jsem se přinutil po doporučení fanouška, který mi řekl o dost fatálním konci filmu. Tohle je opravdu netradiční, leč ten zbytek jede v tak ohraných šablonách, že jsem se víc než dvě hodiny nehorázně nudil. A ano, děj je prostinký, o postavách se toho moc nedozvíme, přesně jak píší ostatní. Hlavní příběh Star Wars dám, ale vedlejší linky jsou mi jedno. No co, moje chyba, jednou a dost. (15.08.2017)

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu. (10.08.2017)

Těžko se k prvnímu oficiálnímu spin-offu ze Star Wars universa zaujímá nějaký výrazný postoj - sám film totiž nijak výrazný není. Zamrzí absence vlastního podpisu, přestože právě tím se spin-offy mohly - podobně jako se to daří marvelovkám - od ostatních SW filmů oddělit (a že jen ztmavíte obraz a vynecháte rolovací úvod vážně nestačí). Největším prohřeškem je každopádně to, že má film přes dvě hodiny, za celou dobu řeší JEN onu triviální zápletku (o nic jiného tu vážně nejde, absentují i vedlejší mikropříběhy) a i přesto nedokáže vykreslit hlavní postavy. K čemu je pak poměrně odvážné finále, když jsou nám charaktery ukradené a nic o nich nevíme. Pokud to byl záměr (vytvořit příběh vojáků, jejichž "činy nebudou zapomenuty, i když jména ano"), ok, ale třeba Černý jestřáb sestřelen to samé dokázal podat způsobem, že jsme cítili jejich bolest. To se tady vážně nedostaví. Finále je velmi slušné, posledních 20 minut svou úderností takřka výborných. Ale v celém filmu není jediná scéna, kvůli které musel vzniknout. A digitální omlazování o dvě třídy horší, než třeba v Ant-Manovi. (15.12.2016)