Chlieb, láska a fantázia

....tak tento skvost som doteraz neohodnotil....napravené ....5 hviezd a ak by bolo "viac placu" v obľúbených už by tam bol i tento film.Ak to niekto porovnáva s dnešnými komédiami iste zistí,že to je "iné".Vynikajúci herci,krásne exteriéry,vtipné dialógy -i vďaka geniálnemu českému dabingu,kde kraľuje Miloš Kopecký- tomu hudba, č-b prevedenie.Made in Italy v rýdzej forme. (11.08.2015)

Film režiséra Luigi Comenciniho „Chléb, láska a fantasie" nemůžeme zařadit po bok oněm slavným italským filmům, jako byly na př. „Zloději kol", „Řím v 11 hodin", „Děti ulice", „Umberto D" a jiné, vytvořené pod hlavičkou italského neorealismu. Film „Chléb, láska a fantasie" postrádá jeden z hlavních rysů neorealistických filmů jejich bojovnou kritičnost lidské společnosti. Své světové popularitě, která dala vzniknout celé sérii filmů na thema „Chléb, láska a ...", vděčí především hereckému obsazení hlavních roli s Vittorio De Sicou v roli strážmistra a Ginou Lollobrigidou jako vesnickou dívkou Střelkou se dvěma z nejslavnějších a nejoblíbenějších italských herců vůbec. Přesto však nemůžeme tomuto filmu upřít četné stopy neorealistického směru, které nesporně patří k jeho kladům. Vidíme je již v námětu: je jím současná látka ze života prostých italských lidí v zajímavém prostředí horské vesnice. Vidíme je v prostém a nenásilném zpracování jednoduchého příběhu dvou mileneckých dvojic, vidíme je v hlubokém humanismu, s nímž se tvůrci filmu dívají na lidský život. Je nepochybné, že právě pro tyto klady a především pro svůj bezprostřední a v pravém slova smyslu živelný italský humor najde tento film mezi našimi diváky mnoho příznivců. Film je promítán v dvoj-programu společně s jeho pokračováním „Chléb, láska a žárlivost". Propagační a reklamní materiál je na oba filmy společný. Filmový přehled 35/1957 (13.10.2007)

Pokud by mi Carabinieri někdy svěřili velení nějakého menšího oddílu, tak bych si ke službě rozhodně vybral vesnici Sagliena. Měl bych tam vyšší pravomoci než starosta a jediným mým nadřízeným by byl farář, ale to bych přežil, kdyby se kolem mne neustále proháněla Výtržnice na oslovi a já bych vozil Annarellu na štangli svého motokola. Taky s drzou služebnou Caramellou by byla spousta zábavy a mně by asi k řádnému vykonávání služby nic nechybělo. V tomto snímku by mi však kousek humoru navíc přišel k chuti, protože nejedna situace k tomu přímo vybízela. (22.08.2014)

Těžko říct proč, ale tenhle černobílej kolorit italského poválečného venkova má pro mě obrovskej půvab. Se všemi těmi postaršími chlípníky, svůdnými, i když trochu nemotornými děvčaty, přiblblými mládenci a hašteřivými tetkami (všechno to je společné v příbězích o Donu Camillovi). Gina Lollobrigida fajn, ale řekl bych, že k pověsti evropského sexuálního symbolu jí ještě pár let chybí. A Vittorio de Sica by pro mě byl poloviční bez skvostného dabingu (Miloš Kopecký!) (01.05.2016)

Tato veselohra, nikoliv ze současného vesnického života, jak oznamuje obsah k tomuto filmu (oficiální text distributora), ale dějem z doby krátce poválečné je roztomilá, úsměvná, ale také o něčem vypovídající. Vypovídá o těžkém životě chudých obyvatel jedné nejmenované horské italské vesničky. ... Chléb, láska a fantazie. Tři atributy jasně vyjadřující oč tu běží. CHLÉB znamená často jedinou obživu, LÁSKA zase něco, čeho může být někdy dostatek až nadbytek a konečně FANTAZII zastupují přání a myšlenky zamilovaných i těch druhých. Gina Lollobrigita temperamentem oplývá jako naše Jiřinka Bohdalová ve snímku "Ženu ani květinou neuhodíš" (1966) a Vittorio De Sica vyzařuje kolem sebe auriolu důstojnosti a serióznosti jako náš Václav Voska při notoricky známých milostných scénách. Charakterizoval bych tento snímek jako oddychovou veselohru pro ty, kteří nehledají ve veselohře pouze humor, ale přijde jim vhod i nahlédnutí do "černobílého" života chudých lidí (černobílého obrazně i doslova) v poválečné Itálii. (10.08.2009)