Báječná Angelika

Angelika jde z náruče do náruče a nedá snad jen tomu největšímu sympaťákovi. Nevím, zda to bylo tím, že jsem si po dlouhé době ukradla pár chvil na film čistě pro sebe a nemusela řešit žádné Mámo! Ale já si to užila. Snad poprvé jsem viděla Angeliku opravdu celou a můžu říct, že scéna s opilou šlechtou v hospodě mě vážně šokovala. Myslela jsem, že u Angeliky jde převážně o ty náruče. Takže nadsazuji, ale s čistým svědomím. ;) (10.12.2018)

Přestože děj příběhů Angeliky se dá směle označit za plytkou záležitost a láska k de Peyracovi za pouhou zástěrku a chabou nit, která upachtěně tmelí celou sérii, poněvadž Angelika je ve skutečnosti neukojená nymfomanka (o důvod víc jí fandit :o)) ), budu hodně milosrdný. I přes skutečnost, že je velmi těžké vžít se do osudů hlavní protagonistky, protože, přiznejme si, Angelika je vypočítavá mrcha, která jde přes mrtvoly, touží dle jejích vlastních slov po moci a spravedlivou pomstu smrti mladého chlapce raději vymění za konfesi na výrobu čokolády. No ale čert to vem. Na filmy s Angelikou se hezky dívá, tahle staromilská kostýmní vyprávění jsou mojí velkou slabůstkou, na Michéle Mercier je hezký pohled, hudba je v některých pasážích přímo božská a můj oblíbenec Jean Rochefort je "pan Charisma", herecký ďábel, který si každou svojí scénu krade vysloveně pro sebe, už jenom svou pouhou přítomností a jeho dvojznačná postava šéfa tajných služeb je velmi příjemným osvěžením. Zkrátka - HODNĚ SUBJEKTIVNÍ 4* a níž nepůjdu ani za noc s markýzou de Peyrac :o) (10.03.2007)

Celá táto "séria" sa nedá z dnešného pohľadu racionálne hodnotiť. Hlavná predstaviteľka je nymfomanka, ktorá hľadá "lásku" aj pri "raňajkách". Scenár je z každého uhlu pohľadu zhustený melodramatickými sračkami. Ale vysvetlite to našim maminám a babkám. Tie na to nikdy nedajú dopustiť. Najlepšie zo všetkého je romantická hudba, ktorej je v takomto filme veľká škoda. (08.02.2014)

2. dil z 5. // Peyrac byl popraven za carodejnictvi a Angelika se musela uchylit mezi parizskou luzu, k bande Nicolase, sveho ctitele z mladi. Prvni tretina filmu trochu pripomina Huguv roman "Notre-Dame de Paris", akorat misto Esmeraldy je mezi cikany a sejdiri Angelika, ktera se chce pomstit predevsim kralovu bratru. Druha tretina se pak nese v podnikatelskem duchu - A. si dava jmeno Morens a zacina provozovat hospodu a pak i prvni cokoladovy salon. Tohle mi prislo trochu vtipne, protoze ziskava monopol na 50 let :-D dneska by takove podnikani asi neposobilo zrovna fer :)) Kazdopadne zalezitost s cokoladou je pry opet dle dobovych udalosti, stejne jako narozeni kralova potomka 1661 nebo cameo basnika La Fontaina. V posledni tretine se pak snazi A. ziskat moc a sve puvodni tituly. K tomu ji ma pomoct snatek s bratrancem, Philippem de Plessis-Bellieres. // I kdyz jsou zde opet skutecne dobove motivy, nejak mi to bez Peyraca prislo slabsi :) Prestoze tu je milostnych vztahu paradoxne vic. To stridani milencu ruznych povah a trid uz ale pusobi trochu telenovelovsky - zbojnik, basnik, slechtic-bratranec. Samo o sobe by to jeste nevadilo, ale opet je zde nekolik minusu, ktere z toho delaji ne zrovna pohodovou podivanou. Napr. dabing - opet v cestine "polykaji" nektera slova a jmena, takze jsem si misty pomahal jeste titulky. Par scen je opet podivne natocenych - napr. ta scena s konem a jeho bicovanim, asi aby se divakovi ukazalo, ze Philipp ma rad vse pod kontrolou - ale to by slo zrezirovat o tolik lip. Cela ta zaverecna tretina a jeji dialogy pusobi strasne krecovite a vztah Angeliky a Philippa je tak nesikovne podan, ze jsem to proste "nezral". Dlouho mi take vadilo, ze Desgrez (Peyracuv advokat z 1. dilu) zde dela policajta a divak nevi, co si o nem myslet. Je to zkratka jen takovy (mezi)sled udalosti v zivote Angeliky - na jednu stranu je jich hodne, na druhou vlastne nic podstatneho, zadne skutecne vyvrcholeni. Holt je to "serial"... (27.07.2016)

Ne, tak tohle neberu. Absolutně mě v tom filmu chyběla záplekta, dobrodružství, romantika prostě všechno. Navíc ten film beru jako urážku mužské rasy. V létě jsem se toulal po naší krásný zemi a na našich zámícch jsem viděl obrazy všech těch šlechtičen z historie a kdyby průvodce neřekl že je to žena, myslel bych si že koukám na ropuchu. Mám tedy pochopení, když tenkrát "ženská smetánka", vypadala tak jak vypadala, že když ti paprdové uviděli Angeliku, měli bouli mezi nohama sotva se ukázala, ale aby se všichni chovali tak iracionálně a a poslouchali Angeliku na slovo jako v tomhle díle, to je úplně směšný. Jediný pozitivum filmu je Jean Rochefort. Vždycky když se objevil ten pes - nějaký bojový plemeno bez košiku, tak se za chvíli po něm objevil i Jean Rochefort a dalo se na to koukat, pak odešel a nastala zase příběhová monotónost, kdy Angelika rozkazovala chlapům na potkání a ty by jí snad poslechly i kdyby jim řekla, aby vychlastali za hodinu celej Tichej oceán a já jen čekal, až se tam objeví zase ten čokl a za ním Jean Rochefort. Uznejte, že tenhle opakující se cyklus jednoho časem omrzí. Takže jedna hvězda za Jean Rocheforta a druhá, ne za báječnou Angeliku, ale za báječnou hudbu z dílny Michela Magneho, která mě koukání na tu příběhovou bezradnost, dělala snesitelnější. (20.10.2007)