Angelika, markíza anjelov

"Z lásky ke svému de Peyracovi opíchám celou Francii." I přes obrovskou kýčovitost musím uznat, že jsem na to v dobách svého dětství s klidem koukal. Bylo to velmi dobře výpravně zvládnuté a celkově zajímavé. Konec konců, je to jedna z nejlepších romanticko-historických ság co znám. Proto možná trochu vybočím a malinko hodnocení přilepším. (15.03.2017)

Nemohu oddělit Angeliku, markýzu andělů od svých vzpomínek. Vybaví se mi krásně slunné léto na pláži Máchova jezera. Náhle jsem jí uviděl jen tak osamělou, vypadající skoro jako ona, ano krásná Angelika. A tak jsem tam stál a díval se na ni, jak byla nádherná, a tak nějak opravdově jsem s ní prožil krásné léto. Nakonec, smutek v mých snech, zakoukala do kamaráda a vše odvál čas a tím skončila i má filmová láska a zůstala jen vzpomínka na krásnou Angeliku. (14.01.2022)

Limonáda, ale chutná. Angeliku jsem dodnes neviděl, ovšem věděl jsem, že ji předchází pověst nebývalého erotického dusna... Samozřejmě tedy nebývalého v roce 1964. A tak jsem byl zvědav, co mi může nabídnout dnes. Překvapivě to bylo opět ono dusno, ačkoliv ne nijak intenzivní. Atmosféra snímku je přesto příjemně lechtivá, Michèle Mercier to sluší v šatech i bez nich, Robert Hossein sice není bůhvíjak charismatický, ale to potřebné "něco" v sobě také má, no a suverénně nejlepší herecký výkon podává sympaťák Jean Rochefort. Také kostýmy jsou skvělé, souboje mají šťávu, Magneho hudba je krásná, tak proč ne.___P.S. Opět vynikající československý dabing. (11.04.2015)

Knihu "Angelika, markíza anjelov" napísala v roku 1956 manželská dvojica Anne Golon a Serge Golon. Je to precízne spracovaný historicko-romantický román, z ktorého som sa o živote bežných ľudí i intrigách mocných vo Francúzskom kráľovstve v sedemnástom storočí dozvedel omnoho viac ako na hodinách dejepisu. V roku 1964 natočil režisér Bernard Borderie výbornú filmovú adaptáciu tejto kvalitnej literárnej predlohy. Stal sa z toho kultový romantický film, ktorý má však aj historicky presnú linku. **** (05.05.2017)

Už přes dva týdny se mi nepodařilo nic zhlédnout a nic vyhodnotit... Proč? Protože, beruška, tedy vlastně olympiáda. No a proč to všechno píšu do komentáře k Angelice? Protože právě během olympiády se mi podařilo se dostat k šestidílné knize o Angelice v brožovaném vydání a u různých sportů jako parkur nebo házená, pozemní hokej či volejbal (u atletiky a basketu by to asi nešlo) ji celou přečíst. ;-) Výsledek? Tristní (tedy smutný)... Nelíbila se mi kniha, no a nenadchly mě ani filmy natočené podle ní, no prostě olympiáda mě nadchla mnohem víc. :-)) Ale zpátky ke knize a filmům. Nevím, zda ona kniha byla pouhý výtah, ale evidentně jí filmy moc neodpovídaly. Jakž takž se mi líbily první dva díly, ve třetím už bylo na mě příliš mnoho politiky a příliš málo Angeličina bratrance a druhého manžela, francouzského maršála Filipa du Plessis-Belliére ("užila" jsem si ho aspoň v knize), takže díl zachraňoval vizuálně princ Rákoczi (v knize mimochodem chyběl) a po ostatních stánkách bývalý advokát a tajný rada Desgréz. No a protože od čtvrtého dílu chyběl i ten (v knize se vrací v díle pátém, v La Rochelle) a protože z mladinkého admirála de Vivonne (bratra královy mnoholeté milenky Athénais de Montespan) tvůrci filmu udělali, co udělali, nebylo se už na co koukat... Ale ano, Angelice to po celou ságu moc slušelo a kostýmně to taky šlo, ale její sexuální apetýt byl pro mě až asexuální, a tak jsem nedokázala pochopit poselství o její velké lásce k prvnímu manželovi, panu de Peyrac, kterým se mě snažily zavalit jak kniha, tak i filmy. O kolik lepší byla v téže době natočená Paní z Monsoreau z doby kralování Jindřicha III. z Valois. Navázat na to, jak se mi sága o krásné markýze líbila před dvaceti lety, se nyní nepodařilo a zcela se ztotožňuji s flankerem.27 ohledně oslího můstku na Růžičkovou alias Škopkovou ve Slunce, seno... (15.08.2012)