Angelika a kráľ

V dětství jsem se fakt bál... Ty satanistické rituály byl pro mne v sedmi letech fakt terno a košile napůštěná jedem noční můrou... Nyní jsem starší a kouzlo se tak nějak vytratilo, výprava, kostýmy a prostředí opět na výbornou, nicméně dějově neskutečný výplach, mé hodnocení je značně ovlivněno nostalgií a (navzdory mé sexuální orientaci) i krásou Michèle Mercier a jejím perfektním hereckým schopnostem... (11.10.2018)

Standartní pokračování série. Nevím jestli to má skutečně něco společného s realitou (jestli král Ludvík XIV. skutečně potkal Angeliku), ale budiž. Avšak po několika minutách začíná nezáživná pasáž u Perského vyslance a následně z jeho rukou Angeliku osvobozuje maďarský hrabě Rákoczi (je to sice sympaťák, ale co se týče herectví, nemá divákovi moc co nabídnout). Bylo by to možná zajímavější kdyby se onen hrabě Rákoczi ve filmu objevil víckrát (pak by mě možná přesvědčil že umí líp hrát). Pak se téměř nic zásadního neděje, do doby než Angelika objeví kult vyznavačů satana. A na konec se na scéně objevuje hrabě de Peyrac. Avšak ten konec je takový dost narychlo. Chtělo by to asi tak deset minut navíc a bylo by to lepší. Ale i tak je film celkově na lepší tři. (24.09.2005)

Třetí díl zas trochu ubírá na zběsilém tempu událostí i na lidovosti humoru, nestydí se být víc pohádkou než červenou knihovnou a přitom lehce přidává na hloubce postav (z kaluže do tůňky, ale přece jen). Ke konci mě, proč si to nepřiznat, i trošku zamrazilo. Takže protentokrát návrat od silnějších dvou ke slabším třem. — Březen 2014: Po čase jsem si to pustil dokonce podruhé, na velké úhlopříčce z blu-raye, co dostaly naše holky k Vánocům, pohodlně se zachumlal do pocitu, že je mi zas deset a sedím ve zlínském Velkém kině na Třech mušketýrech nebo něčem takovém, a jednadvacáté století tiše odplouvalo v dál. Tento druh guilty pleasures bych od sebe nečekal. (18.10.2011)

Třetí díl série o Angelice. V tomto pokračování se Angelika blíže dostává ke králi, který by z ní rád udělal svou milenku. Tím se ovšem dostává do nebezpečí, ze kterého jí ovšem vždy dostanou věrní přátelé. Po smrti svého druhého chotě upadá do náruče perského vyslance, ovšem osud jí přinese též radostnou zprávu, a to že hrabě de Peyrac je naživu a dozví se, jak to bylo s jeho údajnou smrtí upálením. Když se s ním znovu shledává, de Peyrac jí uniká, neboť doufá, že to pro ni bude lepší. Angelika však nelení a vydává se ho na konci této části hledat na jih Francie. Stále se je na co dívat, skvělé kostýmové podívané odpovídá prostý a jednoduchý děj s, pro Angeliku, typickými hereckými projevy. (20.07.2006)

Joffrey žije!!!! A Angelika ožila s ním, aspoň trochu. Jinak si nedovedu vysvětlit, že jsem se bavila líp, než u předchozích dvou dílů. Stačilo se smířit s tím, že Angelika už asi jiná nebude a dál hodlá svádět každého chlapa, kterého uvidí, a taky že Ludvík XIV. vypadá neskutečně slizce. Na oplátku se mi dostalo záběrů na satanisty a noční košilku, po které vám na těle naskáčou dost ohavné vyrážky. Jean Rochefort se stále drží a navíc stoupá, co se týče společenského postavení. A můj pocit z romantického závěru by se dokonce dal s trochou nadsázky označit jakou dojetí. Takže příště nashledanou… (01.08.2008)