Chongqing senlin

Tak tohle bylo pro mne příjemné překvapení. V jistých kruzích dosti chválené Stvořeni pro lásku mne nezaujalo ani náhodou. Spíše mě úplně minulo významově i atmosférou. Ale dle mnohých nejlepší Kar-waiův nejlepší film - Chungking expres mě bavil od začátku do konce. Vcelku neobvyklý romantický film o nenaplněné lásce je o dvou nedávno opuštěných policistech, kteří jsou osamoceni a ne zcela ještě smířeni z toho, že je opustily přítelkyně. Jednoduchý dva vzájemně se lehce propojující příběhy, z nichž mě bavili oba. Jediné co bych vytkl, je možná to, že příběhy nemají obdobnou délku a druhý policajt dostal trochu (alespoň pro mě) zbytečně moc prostoru na úkor toho prvního. Snímek má skvělou atmosféru i boží soundtrack. A troufám si tvrdit, že na podruhé by mě to mohlo bavit snad i více. No uvidíme. Možná dám někdy znovu šanci i Stvořeni pro lásku. 8/10. (06.04.2021)

Nejlepsi Kar-wai Wong film (alespon podle zdejsiho hodnoceni)? Myslim, ze ne, Time! Wong se musel jeste rozstrelovat, ta kamerova magie zde zatim neni tak patrna, navic je to relativne standardni vztahovy maglajz, coz nic proti tomu, ale napr. fakt, ze je film rozdelen na 2 odlisne story, ktere spolu absolutne nesouvisi tomu taky 2x neprida. Jinak ale prijemna asian jednohubka, na kterou se pekne diva (i posloucha) a ktera potesi urcitou originalitou a izolovanosti zde predstavenych vztahovych interakci. 6/10 (29.09.2010)

Tenhle film jsem viděl mnohokrát, poprvé kdysi dávno v polovině devadesátých v nějakém artovém kině a od té doby jsem se na něj čas od času vracel. Myslím, že to bylo mé první plnohodnotné setkání s východoasijskou moderní kinematografií. Pamatuju si, že při první projekci jsem byl trochu zmatený režisérovým stylem, chvíli mi trvalo než jsem pochopil, že se nejedná o jeden příběh ale o dva, ale pochopil jsem, rychle si zvykl na neobvyklý "asijský" styl komunikace s divákem a na neobvyklé chování postav, a příště jsem si už plnými doušky vychutnával tu zvláštní a existencialisticky silnou atmosféru snímku a do podobných východoasijských filmů se postupně téměř zamiloval. Část mojí duše se zkrátka v těch hongkongských uličkách, pasážích, bistrech a malých bytech (a mezi tamními obyvateli) cítí velice příjemně, jako by tam patřila, a zpěvavý zvuk kantonské čínštiny jeví se mým uším velice lahodným a zvukomalebným (tytéž pocity ale chovám třeba i k Japonsku). (24.04.2013)

Chungking express režiséra Wonga Kar-waie, jakkoliv se zcela vymyká žánrovému zařazení, je pro mě především filmem o lásce. Dva zdánlivě neprovázané příběhy o touze po vztahu a porozumění režisér a scenárista Wong Kar-wai natočil naprosto úchvatně, jen těžko srovnatelně s čímkoliv, co jsem v žánru „romance“ měl dosud možnost vidět, přičemž svobodně rozvolněný děj filmu umístil do pomyslného srdce Asie - Hongkongu. Od první minuty je znát, že režisér staví vizuální a výtvarnou složku nad tu obsahovou, čímž si však vytváří dostatečný prostor pro nové možnosti vyjádření. Experimentuje s obrazem, střihem i hudbou – úžasná "California Dreamin" se nese celým snímkem. Asijskou, respektive hongkongskou, kinematografii zatím téměř vůbec neznám; i to může být důvod toho, že mě Chungking Express tak nadchnul. K tvorbě Wonga Kar-waie se určitě ještě vrátím, nejspíše pak dílem Stvořeni pro lásku. 8,5/10. (10.03.2021)

Mladší sestra / bratr (cokoliv je vám bližší) následujícího "Kar-Waie", a sice Fallen Angels. Ano, oba filmy mají mnoho společných jmenovatelů; např. podobný způsob natočení, několik stejných exteriérů, interiérů či motivů (prošlý ananas, scény s fastfoodem, bar / jukebox, totožná banka, postava letušky, procházející Indové...). Že by výsledek natáčení v přibližně stejné době? Chungking Express je však mírně odlehčenější, jedna příběhová linka sice vykazuje jistou dramatičnost, ale ta další... vás pohladí (byť v obou jsou jemné tóny melancholie). Romantika je zde hmatatelná a Kar-Wai s ní umí pracovat stejně jako s ženskou krásou (a ve výběru je stejně neomylný jako třeba Lynch). Stejně jako u Fallen Angels nezáleží na nějakém hlubokém poznání příběhu, resp. nezáleží na složitosti příběhové koncepce. Vše je tedy docela prosté (zvláště v druhé půlce), ale nechybí ani cit pro nedořečenost i moment překvapení. A věřím, že i ta asijská obdoba Dreams od Cranberries (jako kdyby čínský cover "berlínského" Take My Breath Away v režisérově debutu byl málo), všudypřítomní Mamas and Papas i filozofická moudra ("Když pláče člověk, je třeba kapesníku... když pláče byt, je s tím spousta práce.") pro vás nakonec budou potěšením. Já se sledováním bavil a bezchybný závěr s letenkou vše jen podtrhl. │90% (05.11.2007)