Šťastní spolu

Existenciální drama o závislosti na lásce. 1) 39letý režisér, scénárista a výkonný producent Kar-Wai Wong si vybral jednačtyřicetiletého (!) Leslie Cheunga (odpovědnější ve vztahu Ho Po-Wing), 35letého Tony Leung Chiu Waie (lehkovážný Lai Yui-Fai) a v menší roli jednadvacetiletého Chen Changa (kuchař Chang). 2) Film, který není určen masovému divákovi, se mi zpočátku vůbec nelíbil. Nepříjemné vulgárně působící zvuky řvané čínštiny dvou rozhádaných chlapů, k tomu nejasně působící změny barev a všeobecně pro mě obtížná orientace v ději i v obsazení mě ponoukaly k tomu televizi vypnout a tohoto zlého snu diváka českých seriálů se zbavit. Naštěstí jsem to neudělal a byl jsem odměněn zajímavým zážitkem, jak nešťastná neperspektivní láska s člověkem mává. 3) Spoiler. Snímek mě dokonce vtáhl do děje. Toho rozmazleného spratka Yui-Faie bych nejraději spráskal. Jak jsem cítil s Po-Wingem, který mu neustále ustupoval prostě jen proto, že svou lásku k němu nedokázal ovládnout. A i já jsem pak očekával, zdali se z přátelského vztahu ke spolupracovníkovi v kuchyni Changovi vyvine něco víc a zdali se jejich vzájemný vztah nějak sexuálně definuje. V zobrazovaných vztazích jsem poznal hodně ze své vlastní minulosti. 4) I když jsem nakonec k filmu svou cestu našel, mou srdeční záležitostí se přece jen nestal. Čínská práce s pojmy a obrazy je přece jen mému indoevropskému vnímání dost vzdálená. (14.06.2011)

Wong tradične ako ho poznáme: perfektná hra farieb a rozpolteného tieňopriestoru na poli zápletky mileneckého vzťahu a zároveň ostrá asymbióza konvenčného rozprávania a experimentálnej práci s mizanscénou. Samotný konflikt postáv a postupná vyprázdnenosť z dôvodov neznámych prirodzene kulminujú s narastajúcim smútkom, ktorý ich podobensky odvádza za hranou akejkoľvek zlúčiteľnosti. Wong je práve v oných, vizuálných a retrogradných postupoch pri reflexii 3 úrovní času a priestoru najpodmanivejší, s čím sa s tebou Pali (Scarpoul) tuná rozchádzam. Pôsobivé líčenie hereckej odosobnenosti je samozrejme kľúčovým bodom elementárnej presvedčivosti námetu, ale vnímam, že miera zhutnenosti a tajomstiev z parciálneho vzťahu začínajú a končia v Doylevom majstrovskom oku, ktorý zaznamenáva krásu i smog, denné i umelo nočné svetlá Buenos Aires, prípadne Hong-Kongu. V obsahovej aprobácii až tak spokojný nie som, čo ale neznamená, že príbeh svojou extravaganciou a ignoráciou prirodzených zásad sa nebojí zájsť za roh autocenzúrnej korektnosti....... Po zrelšej úvahe predsa len zvýšim svoje pôvodné hodnotenie. (04.04.2017)

Onu první scénu jsem tak trochu prosral, bo jsem si šel zrovna do ledničky pro piváka - ale i tak, myslím, se to dalo vydržet - není moc dlouhá - to už mi přišly odpudivější ty tanečky někde v půlce filmu. No a jinak.. asi jsem divák nenáročný na děj (anebo jsem po Stvořeni pro lásku už věděl, co mám čekat) - přišlo mi to zaplněné tak akorát. Naopak bych ocenil to množství prostoru, které nám tvůrci nechávají pro vlastní rozjímání nad tématy, kterých je zde nečekaně mnoho (i když jen lehce nadhozených). Pokud chcete natočit film o vztahu, neporozumění a žárlivosti, prostě se na tyhle momenty musíte soustředit - a pro mnoho diváků prostě záživné nejsou a nebudou. A pokud se na ústřední dvojici nedívají prostě jako na dva "zamilované", ale jako na "dvě zamilované buzny", nastane při recepci toho snímku jistě jakýsi problém.. Já jsem se sice s žádnou z postav neidentifikoval, ale problém s vnímáním emocí jsem neměl. Jinak co se režie, kamery, hereckých výkonů a hudby týče - paráda. Jak se sám režisér vyjádřil, je ovlivněn Godardem a Caraxem - a u tohoto filmu je to dost znát. (08.06.2007)

(KDV) David Bordwell ve své analýze CHUNKING EXPRESSU v knize Planet Hongkong vyjádřil myšlenku, že Wong Kar-wai je tvůrce, který točí zdánlivě bezobsažné pop-filmy, které ale užívají experimentální postupy, čímž ozvláštňují základní zápletku „muž potká dívku, zamiluje se, ztratí ji, získá ji“. Ve snímku, který předchází divácky přijatelnějšímu asketickému retru STVOŘENI PRO LÁSKU, je však rozbit již základní model romance, protože na místo vzniku vztahu sledujeme jeho rozpad a na místo přenášení pocitů zamilovanosti a toužení je ryze stylistickými prostředky vyjádřena partnerská závislost, žárlivost, osamělost a smutek. Na místo „muž (…) získá dívku“ se tak vypráví o „muž (…) ztratí dívku“, přičemž již není pro vyprávění určující, že by se druhý jmenovaný model měl upřesnit na „muž (…) ztratí muže“. Vyjadřovací prostředky (začlenění populárních písní vystihujících postavy, zabírání postav přes odrazovou plochu, užití barevných filtrů „zvněšňujících“ nálady postav, freeze-framey ad.) u Wonga zůstávají stejné… (23.05.2011)

Některé filmy člověk musí vidět ve správnou dobu. Tak mi snímek, který jsem kdysi ve špatném rozpoložení vypnula, nemizí z hlavy. Nevěřím tomu, že by tento příběh, který vlastně neměl ve scénáři jasně ukotvenou strukturu, a který Wong Kar-wai upravoval za pochodu, někdo natočil a zahrál lépe. Dnes, když vím, že ten suicidní opar, který vyzařuje Leslie Cheung, byl skutečný, když vím, že byl bisexuál... a navrch po zhlédnutí dokumentu "Buenos Aires Zero Degree" o podmínkách nátáčení filmu v Argentině, je dopad "Šťastných spolu" na mě maximální. (10.06.2010)