Réžia:
Andy WarholScenár:
Ronald TavelHrajú:
Tosh Carillo, Larry Latrae, Gerard Malanga, J. D. McDermott, Ondine, Jacques Potin, Edie SedgwickObsahy(1)
Nerežírovaný filmový experiment. Dávno před Stanleym Kubrickem natočil Andy Warhol svůj Mechanický pomeranč. Práva na zfilmování stejnojmenného románu Anthonyho Burgesse koupil za 3 000 dolarů a knihu přepsal do podoby „scénáře“ během tří dnů Ronald Tavel. Warhol do filmu obsadil vedle svých tradičních tzv. superstars i několik praktikujících sadomasochistů. Svou působivou vizualitou se film Vinyl řadí mezi režisérovy nejzdařilejší snímky. Vinyl byl poprvé promítnut veřejnosti 4. června 1965 ve filmotéce Jonase Mekase. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Není divu, že se jedná o jeden z nejlepších Warholových snímků, když těmi ostatními jsou Sleep a tomu podobné. Vlastně ani nevím, proč nedávám "odpad". Pustit na hodinu kameru a dát hercům prostor pro vyjádření je zajímavý nápad, ale proč bych se kvůli tomu měla téměř po celou dobu dívat na gay sadomaso, to vážně nechápu. ()
Jako, tady se dá hodnotit fakt jenom zpracování nápadu, protože odvyprávět příběh v jednom záběru, neustále se všemi herci v záběru, kteří by prošli na řadu, až na ně ta řada prostě přijde a do toho by se odehrával "děj", je na experimentální film nápad více než zajímavý. Pak je tu ale hlavní problém - udělat to tak, aby to nenudilo. A tohle nudí ukrutně, což je špatně, protože aby tenhle nápad fungoval opravdu na výbornou, nesmí to nudit, což se v případě Vinylu nestalo. A díky tomu to celé jde pak do kytek a zůstává jen ten nápad. Škoda. 2* ()
[1,5*] "Maybe I do not know what I am taking about. But I know I do what I like. Because I like it." Ako môže byť takýto nedorobok vydávaný za film a dokonca za jeden z 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete? A že vraj Mechanický pomaranč (1971)! Kamera tohto "umeleckého diela" (rozumej výplodu sfetovaných zvrhlíkov) celý čas zaberá veľmi stiesnený priestor, v ktorom sú nahustené všetky postavy. Tie väčšinou iba staticky posedávajú a pofajčievajú v tme a čakajú, kým na ne príde rad. V popredí sa odohráva hlavný "príbeh" nagélovaného pajáca: Cvičí s činkami, šikanuje intelektuála (trhá mu knihy), trepe nezmysly vo svojom prejave (viď citát hore), tancuje, bije sa, je vypočúvaný policajtom a nakoniec mučený (prevychovávaný) doktorom. Na pozadí sa pritom odohrávajú homo-sado-maso orgie, keď mladíkovi robia rôzne "chuťovky" (pálenie sviečkou, bičovanie, atď.). A tomu všetkému sa prizerá jedna fešná blondínka, akási múza (Edie Sedgwick). Napriek svojej krátkosti sa film neskutočne vlečie, jediné znesiteľnejšie pasáže sú tie, kde hraje celkom dobrá hudba. ()
(1001) Shiny happy people. Můj první Warhol, ale na rozdíl třeba od Yoko Ono nebo Normana McLarena nemám tu správnou motivaci pokračovat v dalším prozkoumávání. Z toho stísněného prostoru mi bylo fyzicky hodně nepříjemně a jak se v něm ničí ta krásná těla (a pro mě ničení začíná už kouřením), tak skoro jako bych začala chápat, nebo se vydala na dlouhou cestu, na jejímž konci je pochopení, nebo zkrátka obraz/odraz názoru se mi v mysli formuje. V podstatě jsem hodně ráda, že tam chybí to umělecké zkrášlování, tak snadno zaměnitelné za obdiv, které lze nalézt u Kubricka. A žena za celou dobu nepromluví. ()
No jako nevím, nečekal jsem žádný zázrak ale takovou experimentální z prominutím píčovinu taky ne. Nejdřív čumíme na to, jak maník posiluje, pak tam svážou jednoho maníka v pozadí, téměř všichni tancují, pak nasadí sadomaso masku borcovi, na oko ho „mučí“, tak se tam objímají a zase tančí a to je vše…Hm možná v tom vidí někdo kus umění, já spíš cca hodinovou nudu o hovně. Kdyby tam alespoň mlátili tu ženskou, když už nic jiného. Asi nemám pro podobné kousky pochopení. Znepokojivé to bylo, ale ujistil jsem se, že podobné kousky asi nejsou pro mne to pravé. 30% ()
Reklama