Dáma v zlatom

Spíše povedená televizní inscenace než kinofilm. Bylo to sympatické, ale celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se hlavní hrdince zase tak nic strašného nestalo (před válkou rozhodně netrpěla materiální ani citovou chudobou a navíc stihla včas emigrovat), aby byla vůči Rakousku tak zahořklá. Soudní proces mohl být více vygradovaný, chybělo mi napětí. (13.07.2015)

No asi jsem krapet mimo a nebo ti ostatní :-). Nádherný film. Miluji takovýhle způsob vyprávění. Na mne to účinkovalo neskutečně silně, snad proto že se o holocaust zajímám a také proto že část rodinných přátel si jím na vlastní kůži prošla. Nechci pátrat jak moc se film držel skutečnosti. V těch divokých časech kdy Germán vstoupil do Rakouska )které jej opravdu vítalo) se muselo dít mnoho špatného a ti kteří byli perzekuovaní většinou válku ani nepřežili. Ono se to volá po důkazech, když se ví že žalující nežijí nebo brzy zemřou stářím... Jak říkám, nádherný film o jednom ze slavných Klimtových obrazů a rodině, která jej před válkou vlastnila. Hellen Mirren byla kouzelná. Půjdu tedy proti proudu a dávám za plný počet hvězd. PS. verbalovi komenty mi přijdou leckdy vtipné, tady je to už však skoro na nějaký paragraf !!! Židovské píárko jak tvrdí? Nikoliv další z filmů o křivdách a holocaustu. O křivdách, které i často dávno po válce nebyla a není snaha napravovat. Vždyť jen sami Švícaři dodnes drží miliardy v původně židovském majetku v bankách a třesou se o ně. Filmů jako je tento vždy bude zapotřebí a je jich stále málo už kvůli všem těm Verbalům a dalším... * * * * * (07.07.2015)

Tohle bude delší čtení: V reále proběhla celá lapálie kolem obrazu "maličko" jinak. Mám na mysli právní bitvu a celkovou angažovanost původní majitelky, která si šla tvrdě za svým. Žádné takové, jak to bylo ve filmu vykresleno, ale pal to čert. Náckové odcizili židovským rodinám v celé Evropě tolik uměleckých, drahocených předmětů, že já tleskám, kdykoli si je pozůstalé příbuzenstvo dokáže vyboxovat zpátky. A způsob, jakým toho docílí, je pro změnu naprosto ukradený mně. Odbočka do Bavorska : v okolí Mnichova mají v každé širší rodině dosud schován minimálně jeden umělecký předmět, který si tajně hýčkají a legálně jej nemohou střelit. V některém sklepě byl náhodně spatřen originál od Raffaela Santi. Dosud se hledá. Tak kde jsme?! K filmu: za Helen Mirren, kterou mám velmi ráda, dávám čtyři hvězdičky. Vykreslení nacistického tažení a tehdejší situace v zaskočených židovských rodinách bylo výstižné a názoru lidí, kteří našli klidný život za velkou louží, docela dobře rozumím. Vrátit se do Evropy po TOM VŠEM nastálo? ANI NÁHODOU! Stejný názor měl i Miloš Forman. Co se týče Klimtova obrazu, byla nehorázná rakouská prasárna, že si za jeden z hlavních národních kultů vybrali majetkově nevyspořádáný, doslova ukradený obraz a ještě se divili, že to někomu vadí. Takže i když je film vcelku vychýlený od reality, Rakušákům jej, se škodolibým úsměvem, srdečně přeju. :) (26.01.2019)

Přiznám se, že mám strašně rád Helen Mirren, jako herečku i jako ženskou. Na ní je radost koukat ve filmu i s ní číst jakýkoliv rozhovor. Jaká příjemná změna oproti takové Meryl Streepové, i když je teda docela zvláštní, abych měl nejoblíbenější herečku, které je 70. *:)* Ale nestydím se za to, už protože tady naprosto exceluje. Nebudu to protahovat, je to velký film. Dějově ne uplně nepodobný Philomeně, jinak prakticky ve všech ohledech lepší. Má to krésné proplétání flashbacků a "současnosti", hlavně závěr je takhle kouzelný! Rodiče mi říkali, že se tohle kdysi poměrně dost sledovalo, já o tom slyšel uplně poprvé, proto jsem byl až do konce napnutý jako struna. Jenom jsem měl pocit, že to i přes vyhrocené scény dost herecky nedával Ryan Reynolds, tady mu komik Coogan ve Philomeně ukazuje záda. Netuším, jak je to v tomhle s politikou studií, ale v klidu bych si to dokázal představit na Oscarech, klidně i v několika kategoriích, hlavně pro Helen Mirren. Určitě doporučuju i přes "jenom" 8/10 (23.06.2015)

Prostředí jako takové už z podstaty nabízí zajímavý námět na příběh. Židovské příběhy z období obou válek totiž nejsou nikdy k zahození a většinou jsou plné neuvěřitelných emocí. Ne ale v případě filmu Dáma ve zlatém, kde se promítají dvě příběhové linky. Jedna ze současnosti a druhá z minulosti. Ta z minulosti je odvedená poměrně dobře a nemám na ní výtku. Ta ze současnosti je ale šíleně nezáživná a ten soudní proces tomu dodal korunu. Ve výsledku nezbývá nic jiného, než přijmout s vděkem alespoň solidní herecké výkony. Jenže to je také to jediné, co u tohoto filmu stojí za povšimnutí. (25.06.2015)