Zem nikoho

dostal ma! celkom a úplne! okolo samí Francúzi, Angličania, Nemci, niekde v diaľke tušení Američania, pyrotechnici, vojaci, novinári, generáli, skrátka všetci, ktorí sa snažia "pomôcť", ktorí sa humanitárne starajú do cudzích vecí, a uprostred toho, v "zemi nikoho" jeden Bosniak, jeden Srb a ešte jeden Bosniak ležiaci na míne v čudnom bezvetrí uprostred bláznivého a bizarného konfliktu, traja cekom obyčajní ĽUDIA premenení na vojakov vo vojne, ktorú nevedno kto, kedy a prečo začal, nezmyselne spojení nenávisťou jeden voči druhému aj keď sa vôbec nepoznajú a okrem absurdného konfliktu ich spája . . . len príslušnosť k rovnakému živočíšnemu druhu; úplne dokonalý film, ktorý ma na vyše hodinu a pol pohltil; prímes čierneho humoru, prímes satirického pohľadu na politiku a novinársko-mocenskú birokraciu, ktorá zdanlivo jednoduché veci, ako je pomoc blížnemu v núdzi, komplikujú, kompromitujú a nakoniec robia úplne nemožnými; ak sa k tomuto filmu budete mať možnosť dostať, pozrite si ho! (17.04.2008)

Film mi nedal viac než iné s podobnou tématikou. Ale pekne poukazuje, že v podstate sa zabíjali bratia. Hovoria jedným jazykom, majú veľa spoločného a predsa sa nenávidia. A navzájom obviňujú, kto za to môže. Filmu sa celkom dobre podarilo skĺbiť to humorné s tragickým. Vo výsledku si však pamätám z neho maximálne tak jednu scénu. (14.12.2021)

Výborné. Obyčajní ľudia sa stretli na území nikoho medzi líniami. Snažia sa prežiť situáciu. Nechcú nám navravieť, že nechceli bojovať. Ani že sú lepší. Chcú sa odtiaľ iba dostať. Film ukazuje absolútnu bezzubosť OSN a mierových misií. K tomu pridali ešte najsilnejšiu zbraň hromadného ničenia – médiá, ktoré dokážu „urobiť“ hrdinstvo takmer z čohokoľvek a zároveň ho zabiť ešte prv, než sa ho dopustíte. Nikto sa vám nesnaží vysvetliť, kto je lepší, kto má pravdu. Nedočkáte sa žiadneho vydierania ani urputnej snahy vyžmýkať z vás slzu. Možno sa aj zasmejete:"Čo vzdycháš?/Čítam. Hrozné čo sa deje v Rwande!" A všetko ostatné, čo som sem chcela dopísať je v komentári od Faye. (05.11.2005)

Válka je absurdní věc sama o sobě. S tím snad každý souhlasí. Bosensko-srbský konflikt je jen dalším v řadě a jak všichni víme, tak není zdaleka posledním. Danis Tanovič se rozhodl natočit film o válce bez války. To se mu podařilo, což jen dokumentuje obdržená zlatá soška. Země Nikoho je okořeněna jemným, satirickým humorem, který se k filmu dokonale hodí. Tři vojáci znepřátelených stran, společně trávící čas mezi liniemi. Danis Tanovič svým filmem/scénářem dokonale potvrdil, jak byly jednotky UN zbytečné, také poukázal na obrovskou moc médií. Ve stejném roce o Oskara za nejlepší zahraniční film soutěžila i Amélie a já se musím postavit za Akademiky, IMHO zvolili toho správného. Herecké výkony jsou u všech představitelů na té nejvyšší úrovni. Musí vidět každý správný fanda světa filmu. (14.01.2006)

Úplně parádní okénko ukazující na absurdum jugoslávské války. Měl jsem velké štěstí, že jsem o filmu věděl pramálo, o to víc jsem se srdečně chlámal. Nečekejte žádnou velkou válku, rekvizitama budiž jeden zákop, ÓTéčko UnitedNations, tři modrý přílby, jedna mina a pár kalašnikovů. Film není čistou taškařicí, jež si utahuje z nesmyslnosti války na plnou hubu, ale naprosto vážným tónem je zde zobrazena realita, která prostě nutí k smíchu, resp. k politování. Já neváhám s plnou palbou, protože tahle pojetím typicky a nezaměnitelně evropská záležitost mě prostě odbourala. Doporučuju! (29.04.2014)