Motocyklové denníky

Extrémně nezáživné cestování po Jižní Americe, zatraceně nudná jízda! (19.11.2022)

Standardní road movie, která je zajímavá především místem svého konání - Jižní Amerika je možná nejnádhernější kontinent ze všech. A právě proto mi přišlo docela líto, že nedostala více filmového prostoru. Dokonale emotivní hudební doprovod na kytarové nástroje ke vzájemnému spojení přímo vybízel. Zpočátku pohodově nepohodová jízda působí svěžím dojmem, ale je cítit, že pokud se něco výrazného nestane, bude to pro náročnějšího diváka málo. A vzhledem k hlavní postavě, Ernestu "Che" Guevarovi, je jasné, kterým směrem se výprava bude ubírat. Ve druhé polovině tak film sklouzává do sociálních odpovědí. Neklade otázky, neboť jsou zřejmé. Samozřejmě, že manipuluje a mystifikuje, oslavuje toho svého hrdinu, ale to hollywoodské filmy (nepřímo) oslavující kapitalismus taky - nebýt soukromého vlastnictví, tak Bruce Wayne maká v JZD, na bat-věcičky nemá prachy a těžko by z něj byl superhrdina... ;) Ale v konečném účtování je nejdůležitější pocit z filmu a ten, ať tak či onak, zůstává rozporuplný. Stejně jako pocity mladého Che z celého jeho výletu. [srpen 2006] (29.08.2006)

Přiznám se, že pro Che Guevaru v jeho mladých letech mám slabost. Nechci tvrdit, že mě jeho "Motocyklové deníky" oslnily a změnily můj pohled na svět, to určitě ne, ale rozhodně můžu mluvit o tom, že jsem alespoň trochu pochopil, co Ernesta vedlo k tomu, že se stal tím, kým se stal. Pokud přistoupíte k "Motocyklovým deníkům" nezaujatě a nebudete se na Ernesta dívat jako toho šíleného revolucionáře, co si myslel, že spasí celou Jižní Ameriku a možná i Afriku, zjistíte, že se jednalo o mladého muže, který měl ideály a ty ideály během jedné cesty vzaly za své. Ernesto se se svým přítelem Albertem Granadem, který ho o mnoho let přežil, vydal na cestu po Jižní Americe, kdy chtěli poznat všechny kouty a všechny různé podnebné podmínky. Jejich cesta rozhodně nebyla jednoduchá, kromě trochu komických situací, kdy je zrazovala jejich motorka a oni končili v příkopě nebo podření na cestě, se dostávali i do větších trablů, protože se často projevovalo Ernestovo astma. Povětrnostní podmínky jim také vždy nepřály a sem tam se setkali i s nepřátelstvím v podobě lidí. Ale právě lidé je většinou překvapili. Hlavně chudí lidé. Ernesto, chlapec z bohaté rodiny sledoval, jak chudí lidé žijí, jaké podmínky musí trpět, podmínky, o kterých se jemu ani trochu nezdálo. Tyto zkušenosti nakonec vedly k tomu, že se stal tím, čím se stal. Uvědomoval si, jak je život pro některé vrstvy nespravedlivý a měl pocit, že jedině revolucí, jedině výraznou změnou a nastolením nového režimu je možné docílit lepšího stavu pro všechny. Nepodařilo se mu to ani jednou a nakonec se sám stal nenáviděným člověkem, který byl raději popraven. "Motocyklové deníky" nejsou ani trochu propagandistickým filmem, stejně jako se nejedná o film, který chce Che Guevaru omlouvat. Ernesto byl v době své cesty příliš mladý a příliš jiný než jeho budoucí já. Když prožil cestu, během níž "Motocyklové deníky" psal, byl jiným člověkem. Myšlenky na změny se v něm již rodily, ale vykrystalizované neexistovaly. "Motocyklové deníky" jako film jsou tak věrným přepisem cest, které vedly ke zrození člověka, který je i v současnosti ikonický. Mladé generaci, která ho odsuzuje, doporučuji přečíst si jeho knihu, podívat se na film, a pak až nadávat na to, jaká to byla zrůda. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/motocyklove-deniky-proposition-v-zajeti.html (02.03.2013)

Tradiční road-movie okořeněná především neokoukaným prostředím Jižní Ameriky, netradičním hrdinou v popředí a sympatickým emocionálním vykreslením známého revolucionáře Che Guevary. A to prosím téměř nezatížené jakýmkoliv politickým poselstvím, za čímž si stojím navzdory některým komentářům okolních uživatelů. Herecky výborné duo se pomalým tempem rozjíždí skrze Argentinu, Chile, Peru, Kolumbii až do Venezuely a rytmus roste společně s horkem kontinentu a film se pomalu přetavuje z cestopisu až k jednoduchému, ale přesvědčivému zobrazení motivů, které klučinu studujícímu medicínu dohnali až do země zaslíbené doutníkům a líbezné hudbě… (26.08.2009)

Nevím jak to bylo doopravdy s Che Guevarou, ale film je opravdu dobrý. (24.07.2005)

3/10 Moje původní mladická zkušenost s Che na tričku mě v konfrontaci s párkem holých lebek stála dva zuby, takže poselství tohoto filmu ať už mohlo být jakékoliv nebylo s to tento zážitek přebít. Angažovaní nezarostlého hezounka Bernala mu jistě v celé latinské Americe, kudy původně Che projížděl, přineslo dostatečnou popularitu na to, aby už nikdy nic dalšího nemusel natočit a dožil jako hvězda, přestože ho ve snímku herecky naprosto zastiňuje jeho spolucestující se svými "přízemními" starostmi. Spíš než roadmovie na jehož konci nám to Che natře plamennou řečí o sjednocení Ameriky to působilo jako přírodovědná studie z dílny National Geographic, která má do těchto pokrokem zapomenutých koutů přilákat co nejvíc turistů, na kterých by si pak místní namastili kapsu. Viva revolucion! Viva pesos!!! (13.08.2008)

Cestovatelská vášeň a honba za svým snem je spojení, které deníky v přeneseném slova smyslu charakterizuje. Komu v žilách proudí krev rychleji a na jednom místě na zemi nenajde dlouhodobě klid, ví, co se hrdinům honí v hlavách, když nasedají na vrzající motocykl vpřed za poznáním.___ Co se týče výkonů před kamerou, zvláštní pozornost zaslouží jeden ze dvou hlavních herců, stále 'nehollywoodský' Gael García Bernal. Jeho zvláštní pomíjející herectví je platné a na místě. Mám u něho trochu pocit jako u osobitého Billa Murrayho nebo vyzrálé Meryl Streep. Samozřejmě s několikaletou nadsázkou.___ Snímek působí vláčným a umírněným dojmem. Zároveň z něho čiší síla kontroly nad vlastními rozhodnutími. Historické souvislosti leží stranou a pokud si film pustíte bez znalosti politického podtextu, asi si ho užijete víc. Zatímco se ve mně film rozplýval, na závěrečné 'true story' titulky jsem koukal jen s mírným překvapením. (08.01.2007)

Mix roadmovie a politické propagandy, který mě skutečně neoslovil. (13.01.2007)

Na můj vkus příliš okatě "romanticky politické", hudba mi přišla v některých místech naprosto identická s Amores Perros. Ale dobrá kamera a dobrý Gael. (27.01.2006)

Až příliš ideologické, Che Guevara rozhodně nebyl žádný svatý, mírumilovný hoch usilující o spravedlnost. Na druhé straně ale není důvod zatracovat celý film, záběry z přírody se mi líbí velmi a samozřejmě nesmím opomenout jako vždy skvělého Bernala. (15.03.2007)

Tak jak praví NALBERTik, nádherná příroda a fajn hudba, ale Che je tady v porovnání se skutečností idealizován až na půdu. Mezi 3* a 4* je u mě vždy za 3* (02.11.2006)

Nebudem sa tu dohadovať o historickej korektnosti, či neskorších činoch jednej zo súčasných ikon Che Guevaru. Jednoducho mi nato chýbajú potrebné faktografické vedomosti. Myslím si ale, že tím že sa Salles zámerne vyhýba polarizujúcim témam z neskorších fáz jeho života (nebyť záverečných tilkov-kde som sa prvý krát dozvedel o koho vlastne ide), kľudne by sa Motorcycle Diaries dalo popísať ako úžasné road movie o vytriezvení z oparu naivného bezcieľneho dospievania. V tejto rovine ide o vynikajúci film a politické podfarbenie je absolútne druhoradé.4,5* (05.01.2008)

Příjemný cestopis, který osvětluje co formovalo Guevarrův pohled na svět a jeho sociální cítění...Nejsem příznivcem tohoto Argentince a jeho revoluční politiky, a přestože je ve filmu oslavován, příjemně mi tento film utekl. Hudba byla taky fajn! (17.06.2011)

ocenenia : MFF Cannes 2004 - Cena poroty CST (Commission Supérieure Technique de l’Image et du Son) (kameraman Eric Gautier) ◘◘◘◘ BAFTA 2004 - Najlepší cudzojazyčný film (25.07.2012)

Za rok 2004 mal Gael Garcia Bernal podstatne horsi film La mala education, toto bolo aspon o Che Guevarovi  : 74 % (20.05.2017)

Priemerný art (20.09.2008)

Kdo tenhle film nevidel a muze si ho sehnat tak at nevaha. Nevim co bych k tomu dodal jen bych vychvaloval. Zacne to nevinne, ze si dva mladici chteji splnit svuj detsky sen a pret pres Jizni ameriku na motorce ale okolnosti se meli jinak a z jednoho z nich se stane nejslavnejsi revolucionar na Kube. (27.05.2005)

62. Zlatý Glóbus za rok 2004 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Brazílie (05.12.2008)

Film ma velice dobrou prvni cast, kdy se dva kamaradi rozhodnou na motorce projet cely kontinent. Muzeme sledovat nadseni a odhodlani dvou mladych muzu, krasnou prirodu Latinske Ameriky a dobrou kameru s dobre pouzitymi filtry. Bernal opet ukazal herecky talent. Che Guevara byl mimoradna osobnost. Skoda, ze se scenar filmu trochu zasekl v Peru a film zacal prudce ztracet na krase a zajimavosti. (25.03.2012)

Víte, kdyby ten film nebyl o Che Guevarovy, ale o nějakém neznámém medikovy co se rozhodl procestovat Latinskou Ameriku, tak by to měl film mnohem jednoduší, a měl by mnohem vyšší hodnocení. Protože ten film vynikající, nádherně nasnímaná krajina, jejichž záběry ale nikdy nesklouznou do kýče, nádherný soundtrack a k tomu příběh co stojí za to. A co na tom jestli je všechno zpracováno podle pravdy, co na tom!?! K tomuto filmu je potřeba přistupovat nezaujatě a bez jakýkoliv předsudků, potom se jedná o parádní filmový zážitek. (29.03.2013)