Thor: Ragnarok

Zahraniční recenze mluvily převážně pravdu. Završení severské trilogie s Thorem je rozhodně nejlepším snímkem této série. Na druhou stranu bych však netvrdil, že se jedná o nejzábavnější počin, který Marvel vyprodukoval. Humor je totiž rozumně vyvážen příběhovou linkou, která disponuje mnoha zajímavými a překvapujícími aspekty (obavy o čistou a „bezmyšlenkovitou“ zábavu tak můžete hodit za hlavu). Trailer opět obsahoval mnoho zavádějících informací a náznaků (ať už v časové posloupnosti nebo ději), což na mě dokáže zapůsobit. Myslíte si, že se všechno bude ubírat jistým směrem, ale ono je to vlastně úplně jinak. . Co se týče pojetí, Taika nelhal. Celkově jsou osmdesátky z filmu cítit na hony daleko. Nejvíce se však projevují na planetě Sakaar, kde se podstatná část filmu odehrává. Ať už jde o hudbu, nebo o jedinečný vizuál. Na diváky prostě „návrat ke starým časům“ stále funguje. . Samotný příběh vybočuje z řady svým pojetím času. Ve finále tak dostáváme dvě linky, které se ve stejném čase odehrávají na opačných koncích vesmíru (Sakaar a Asgard). Tento postup pak vcelku účinně kombinuje odlehčenost s dramatem. . Nové postavy filmu prospěly. Hela (Cate Blanchett) jako první ženská záporná postava měla styl a její moc byla adekvátní činům. Nedostala sice tolik prostoru, kolik by se očekávalo, ale když už byla na plátně, stálo to za to. . Dále bych rád zmínil Korga a Skurge. Jedná se totiž o dvě nejmilejší překvapení, které film nabídl. Korga ztvárnil sám režisér Taika Waititi a nutno říci, že se mu to náramně povedlo. Z postav, které fungují na podobném principu (trochu jednodušeji smýšlející vesmírná existence) je zkrátka tím nejlepším, co jsme v poslední době dostali. Na druhou stranu tu máme Skurge. Na něm jde nejvíce vidět právě konflikt mezi touhou po životě a slávě. Řekněme, že v tomto příměru se jedná o jednu z „nejlidštějších“ osob. . Povedený je nicméně i Grandmaster. Největší zásluhu na tom má Jeff Goldblum, který si svou roli vyloženě užívá. Vychvalovaná Valkyrie sice špatná není, ale čekal jsem od ní trochu něco jiného, takže mě nijak neuchvátila. . Jedním z menších zklamání filmu jsou pak digitální efekty. Změna zásadní lokace totiž není úplně doladěná, Hulk místy vypadá lehce nerealisticky a občas se vyskytne dílčí chybička (například Thorův první přílet na Asgard). Nicméně jde pořád o vysoce nadstandardní počin. . Celkově jsem tak mile spokojen. Dostal jsem dvě skvělá camea, výborné rozvinutí vztahu Thora s Lokim, duševní vývoj Hulka / Bruce Bannera, nečekaná úmrtí několika důležitých postav (mějte strach) i komplexní zakončení třetí marvelovské trilogie. Nějaké nedostatky se na filmu našly, ale kromě občasné grafiky, o které jsem už mluvil šlo ve své podstatě jen o klasické nedomyšlené formulace – časový posun mezi Sakaarem a Asgardem (rozuměj chyby ve filmu). . (Druhá projekce přiklepla filmu pátou hvězdu. Je tam sice jedna trošku slabší pasáž, ale na druhou stranu bylo pěkně ukázáno, že nikdo není nesmrtelný, či nedotknutelný.) (25.10.2017)

Někdy se i z hoven podaří uplácat docela pěkný popelník, hrneček, prdelatá prsatka od Novomlýnských nádrží, film, nebo... co kdo rád hňácá. Zde to vyšlo, především pak proto, že tvůrčí sráči den před tlačbou sežrali špetku vtipné kaše, zajímavé houbičky, po nichž je svět skutečně barevnější, a pár stránek ze Strážců galaxie. (11.04.2018)

Kašlat na rozdírání duše, kašlat na temnotu. Let's enjoy the ride. Po famózních druhých Strážcích přilétá v kosmické lodi z odpadků novozélandský šprýmař Taika Waititi, aby divadelní prkennost a mytologickou sošnost Thora přetavil ve značně lidský portrét namakaného narcise, který má daddy issues a je chorobně závislý na své falické chloubě, obřím kladivu. Marvel si tenhle vážně nevážný styl osahal ve třetím Iron Manovi a díky Strážcům už ví, že lidi chtějí útěk, retro a nesmyslné mimozemské světy obývané výstředními hromadami hornin a dalšími roztodivnými homunkuly. Třetí Thor tak připomíná euforickou osmibitovou arkádu, která sice používá k pohybu jen osy X a Y, ale i na nich si užijete dost frků, špílců a akčních eskapád. Není to bez chyb, Hemsworth se občas tak snaží, až se pitvoří, syndrom co minutu vtip přeje i hlušším místům. Navíc Thor nemá zdaleka tak elegantní zápletku, kde se tradiční světoničitelský motiv přetavuje v dojemnou výpověď o rodinných vztazích jako druzí Guardians. Mondénní štětka Hela je docela zábavná, ale všechno kolem ní je spíš zoufale generické, takže nahromaděná erupce energie v závěru nakonec zase směřuje k okoukaným klišátkům. Taika je naštěstí skoro vždycky doprovodí nějakým plnotučným ironickým podražením nohou, které vrátí do vesmíru rovnováhu. Chtěli jste prázdnou, namachrovanou, přitom sebevědomě kousavou podívanou? Tak tady máte tuplovanou porci. (27.10.2017)

Ohromná zábava. Tucty a tucty fakt podarených gagov. ("Welcome, son of Odin." "Thank you, son of... bitch.") Všetci herci si ten úlet očividne užili, dokonca aj bývalé poleno Hemsworth je tu fajn a zábavný. Blanchettka podľa očakávania výborný zloduch, konečne vieme, ako by dopadla Galadriel, keby prešla na temnú stranu. O vizuálnej stránke a trikoch ani nebudem hovoriť, filmy od Marvelu patria k špičke. A zároveň je to film, ktorý nejako extra nevybočuje zo série, pokračuje vo výstavbe (či skôr dejovo funkčnom rúcaní) Marvel Universe a dobre v ňom fungujú aj vážnejšie či cool hrdinské momenty (ten timing Led Zeppelinu je dokonalý). A aj keby sa odbúrali tie haldy vtipov, zostal by solídny kompaktný príbeh, v ktorom vystrelia všetky scenáristické pušky, nie iba duo Des a Troy. :) (05.11.2017)

Barevné, vtipné a do toho i zvláštním způsobem osudové. Thor se konečně našel a je tím tahounem, který jeho sólovky potřebovaly. Waititi do filmu narval neskutečnou režisérskou osobitost, která převrací žánrová pravidla na podobné úrovni jako Strážci Galaxie (ne vždy povedeněji, ale nebojí se přitlačit na pilu). Dětinské fotky dokonale sedí k videoherní atmosféře i nově představeným planetám. Inspirace Planetou Hulk je očividná jen si hrdinové prohodili role. Hláškuje se jako o život, akce je nápaditá (kladivo konečně dostane prostor) a hravá. Cate je tady kus a hraje dobře, ale moc prostoru se jí nedostává. Neskutečná péče je věnována i vedlejším postavám (divadelní scénka) a drtič Korg si září kdykoliv je na scéně. Ragnarok nemůže fungovat samostatně, zároveň nepůsobí jako finále trilogie - na to je moc rozverný, přesto je nejlepším filmem o Thorovi, který jsme dosud na plátnech viděli. (28.10.2017)