Naqoyqatsi

Nejdřív mě napadlo, že kdyby dal kdokoli jiný do filmu tříminutový zpomalený záběr prostě na polorozpadlou budouvu, asi by to většinu lidí neoslovilo. V další sekvenci zas, že z těhle vizuálních efektů by se uživily počáteční titulky stovek amerických akčních filmů. A pak vojáci.. tenhle film má jasně za úkol vyložit myšlenku. PROČ??! Ve filmu by si měl každý dokázat najít svoje myšlenky, kdo tohle nedokáže, potřebuje filmy jako Nakoykatsi aby si nepřišel stupidní. Naštěstí to má dobrou kostru, zrovna když si člověk řiká, že by to po těch barevných šílenstvích chtělo odpočinek, film zpomalí. Přechody jsou vážně perfektní, timhle staví film moderní technice ultimátum. Ale zase, mimina. Sportovci sou daleko lepší. A zas pak ta část s lidma za tim, ježíši! Mam toho tuny před ksichtem denně, musim trávit ten zbytek volnýho času ještě abych na to zíral v bedně? Představte si že by v nějakym normálnim filmu byl pětiminutovej záběr lidem na ksicht. Ne, tohle je SYMBOLICKÉ, tudíž dobré. Dobré! Je mi to jasný. Tak, ńevydržel sem to a došel si pro pistácie, a film mě najednou začíná trochu víc bavit. Prosím, ať to skončí dřív než mi dojdou. Doprdele ty burgry tam! Parchante! Hej, před monitorem mi lítá moucha. Je leden ne? A co na monitoru? Nic, rakety, každému už snad dochází že exploze a násilí nejsou tou nejlepší cestou. To musí existovat FILM aby to lidem došlo? Ne, je to jasné, ale lidi to rádi poslouchají. A ještě radši to stále dokola řeší. Jako poselství. Protože jsou lidé co mají rádi poselství. Cítí se pak chytřejší a o mnoho rozumější než ostatní. Ale odkaz na Doom k tomu? Jsem nasrán! Vážně, teď jste mě pánové pěkně nasrali. Takový vymejvání, to neni dobrý ksakru. To je jako vinit Gigera za svý noční můry. Demence. Viňte náchylný blázny, ne produkty dohajzlu. A válečná oběť jedna, studiová verze. Jasný. Viděli ste Vrtěti psem? Já nedávno, jinak bych si na to asi nevzpoměl [ http://www.csfd.cz/film/5959-wag-the-dog/ ]. A ta hudbu už mě chvílema vážně vymejvá. Film se stává vítězem soutěže záběrů parašutistů s filtrem! Cože, je jediný? ASi proto že to vážně nikoho nezajímá. Vidim Nakoykatsi.. Co, film končí? Já to zvládnul! DOSLOV: Pokud to bude někdo číst, pravděpodobně budu zase poslouchat že jsem něco nepochopil. Právěže problém je v tom že to dobře chápu. A přesně proto mi přijde tak smutné, že myšlenky musí být podávány takovou formou, aby je pochopili i lidi, co pak mají tendence stavěj se co nejvýš nad ty, kterým to přijde samozřejmé. Přece víte proč jsou ty záběry tak dlouhé. Protože tvůrce vás má za debily. Chápete? Aby vám to došlo, opravdu každému. (01.02.2010)

Završení projektu ve velkém stylu. Z reálného života zbyl jen předmět mediální abstrakce. Nastává éra simulace, technických obrazů, fabulace, programování. Prakticky žádný záběr (snad kromě nemluvňat, což má zřejmě symbolizovat přirozenost) není snímán normálně - vše pouze prostřednictvím filtrů nebo termovizí. Nekončící komputace ve světě, který je vnímán pouze skrz monitory, podávající naprosto falešný obraz... A k tomu ta úžasná reklama se slečnou a hamburgerem. (1001111001., 10011. 100. 11111011011) (21.04.2011)

Asi svým honocením některé zklamu, ale tomuto typu kinematografické produkce neholduji. Ano, dokážu ocenit některé shluky obrazců, ale většinu z nich si můžu zapnout jako vizualizační plug-in ve Winampu. :-) Jediným kvalitativním faktorem je tak pro mě hudba, která je natolik dobrá, že jsem u ní 3x usnul. :-) Takže za hudební doprovod ty 2*... 40% (16.11.2009)

Ehm, to jsem takhle jednou přišel domů vypálenej a táta měl puštěný tohle. Tak jsem si uvařil čajíček sedl jsem si na gauč a pozoroval tyhle nádherný obrázky podkreslený decentní hudbou. Později se ke mě začalo dostávat i jejich poselství. Ale čert vem poselství, vizuální forma tohoto snímku je dokonalá a i když bych se na to do kina nikdy neodhodlal, jako klidné večerní završení rušného dne mi to posloužilo parádně. (30.12.2007)

Až po dopozeraní posledného dielu Hopi trilógie, som dostal ucelenú predstavu o čom Reggio neustále hovoril. Aj keď aspekty jeho názoru boli viditeľné vo väčšej alebo menšej miere aj v predchádzajúcich častiach až Naqoyqatsi ukazuje úpadok spoločnosti tak, aby to v nás vzbudilo nechuť a prinútilo nás to zamyslieť sa nad sebou. Aspoň si myslím, že film má obsahovať takéto posolstvo. Philip Glass sa vrátil k predchádzajúcim hudobným motívom a celkovo je film viacej digitálny a viacej štylizovaný ako tomu bolo v predchádzajúcich snímkoch - tým sa stáva doslovným, viacej zrozumiteľným, ale po prvej pol hodine už neprinesie nič nové a stáva sa fádnym a nudným. Aspoň pre mňa. Neviem či to bolo rozpoloženým v akom sa nachádzam, že na mňa ani jeden z filmov nedokázal zapôsobiť, ale verím tomu, že podobne ladené filmy si svojich fanúšikov nájdu. Mne aj napriek záľube v poetických dokumentoch neponúkli nič, o čom by som bol schopný dlhšie diskutovať, aj keď význam, ktorý majú im rozhodne neberiem. Rovnako ako predchádzajúce diely som to pozrel, ale vracať sa k tomu nemienim. (19.02.2012)