Biely Boh

Vynikající podobenství s naprosto neuvěřitelnou a přitom fungující vývojovou křivkou. Přepnutí mezi dvěma filmařskými polohami v půli filmu je geniální a dokonale oživí diváckou pozornost. V současné nadprodukci všeho je čím dál vzácnější nacházet originalitu, aniž by byla vykoupena křečovitostí a asi nejsilnější stránkou filmu je, že se mu právě toto daří. Za nešťastný považuji pouze název, který akcentuje rasové motivy, přičemž nosné téma je podstatně širší (v tomto smyslu je paradoxně mnohem výstižnější alternativní název "Underdog"). kleopatra: prosím, nezkoušej to a vrať se k Sexu ve městě; btw taky mám rád psy, ale netuším, jak to s tím souvisí;)) (10.09.2021)

Dech vyrážející zvěrstvo, na které, prosím vás, nenechte koukat děti, i když je mi jasné, že dnes jsou otrlé a lecčemus zvyklé, ale stejně ne. Holčička a pejsek, kterého její otec nechce přes práh, tak jednoduše sociálně to začíná ... a jako Noc oživlých mrtvol, totiž psů, to končí. Nesmyslné jednání všech postav i zvířat doprovázené samoúčelným sadismem a brutalitou. Metafora? Na to prdim. Psy miluju a právě proto tenhle paskvil odsuzuju k odpadu! (01.02.2016)

Film sice obsahuje hodnotnu myslienku o xenofobii, ale prezentuje ju takym primitivnym spôsobom, ze ma to neskutocne sralo. Vsetky postavy su jednorozmerne. Vsetci dospeli su zmrdi, ktori sa spravaju hnusne jak ku psom tak aj ku svojim detom a psi su chudaci, ktori sa nakoniec naseru a vydaju sa na svoju cestu pomsty. V tomto ciernobielom prevedeni ma nebavili jak hnusne sceny v ktorych ludia týrajú psov, tak ani sceny v ktorych psi svojich tryznitelov pozabijaju. Film vo mne vzbudil pocit hnusu voci vsetkym a vsetkemu. Jednu hviezdicku davam len za kvalitnu technicku stranku, ale tento divny film mi vôbec nesadol. Rozhodne to nie je nejaky psickarsky film. Namiesto psov by tam mohli byt kludne opice, slony, alebo utecenci zo Sýrie a nic by sa na vyzneni filmu nezmenilo. 1/10. (19.09.2015)

Jako deklarovaná metafora mocenských vztahů a vykořisťování napříč etniky v rámci společnosti je Mundruczóův "Bílý Bůh" příliš těžkopádný a naivní. Dokonce by se dalo říci, že stejně jako psi ve filmu se projekt vymkl kontrole a režisér se nechal strhnout realizačními výzvami a potenciálem ke spektáklu na úkor sdělení. Jenže co když to, co někteří Mundruczóovi vyčítají, představuje právě jeho podstatu, ke které se čím dál tím více propracovává? Co když je to vskutku evropský ekvivalent Cuaróna, který se nezpronevěřuje svým skromným kořenům, ale naopak se postupně propracovává ke stále ambicióznějším a opulentnějším projektům? Již jeho dřívější snímky nesly zárodky high-concept artu, k čemuž ve svých posledních projektech přidává ještě vyloženě blockbusterový produkční rozměr. A tak zatímco jako východoevropská festivalovka vzbuzuje "Bílý Bůh" rozpaky, jako euro-artová variace hollywoodského psího melodramatu je dostatečně podvratná a myšlenkově podnětná. Ale především zůstává naprostým úkazem a produkčním mega počinem, který fascinuje sveřepostí v analogové realizaci sekvencí, které by kdokoli jiný okamžitě zavrhl, nebo by je vyřešil digitálními efekty. I takto může vypadat solitérní dílo. (12.04.2020)

Rise of the Planet of the Dogs in Hungary. Žánrový mišmaš, ktorý nie je ani artom, ani mainstreamom, ale má rovnako blízko k obidvom a vo svojej podstate by prakticky ani nemal fungovať. Je totiž zlúčením rodinného dobrodružného filmu o zatúlanom psovi v štýle Lessie, sociálnej drámy o rebelujúcej teenagerke a v závere vynikajúcou prácou s davom psov až post-apokalyptickým filmom a atmosférou dokonca drsným animal hororom až slasherom. Z artu si berie neotrelý nápad, z mainstreamu zase divácky atraktívne podanie a teda svižnú kameru, pompéznu hudbu a energický strih, no v závere zároveň aj pár klišé s tým spojenými, ktoré sú príznačné skôr pre blockbusterovú produkciu (nedostatočná hĺbka, skratovitosť, diane na efekt a pod.) a ktorú sú v nej ľahšie ospravedlniteľné než v podobnom „arte“ alebo v prípade White God skôr „polo-arte“. Samotná myšlienka filmu o nadradenosti rasy sa tak stáva pomerne banálnou, využíva iba prvoplánovú symboliku, čo je v prípade podobného nezávislého filmu podstatný problém. Napriek tomu sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, pretože podobný „artový blockbuster“ tu snáď ešte nebol a jeho jedinečné davové scény so psami sú jednoducho famózne. CELKOVO: 3,5* (7/10) (05.06.2015)