Kmeň

Pozoruhodný filmový zážitek a vůbec mě nepřekvapuje, že zabodoval právě v Cannes. Kmen je pro festivalové a francouzské publikum jako stvořený. Žádný podobný snímek jsem dosud neviděl a pro mě bylo zábavné pár delších scén pustit v mírně zrychleném režimu, celkové vyznění mi přišlo zcela beze změny. Ukrajina je složitý stát, kterému asi nebudu nikdy nerozumět a nevím, zda do něj vůbec někdy zavítám. Scéna v koupelně nevlídnost a drsnost jen podtrhuje, musel jsem odvracet zrak a to snesu ve filmu opravdu hodně. (25.07.2017)

Naturalistický snímek ze života společenství hluchoněmých plný agrese, brutality a zločineckých praktik je umocněný tím, že se odehrává beze slov. Scény domácího potratu a závěrečných vražd jsou obzvláště drsné. Velmi dobře umělecky zpracováno, řekl bych až zolovsky... Film z opačného spektra lidských emocí než odpolední Marvellous. (28.03.2015)

Nutno podotknout, že Kmen je film autorsky radikální, ať už svou konceptuální, tak formální stylizací. Režisér Myroslav Slabošpyckyj na to totiž šel od lesa, a natočil doslova (hlucho)němý film, kde absentují dialogy, monology, hudba, či titulky k znakové řeči jíž komunikují všichni (ne)herci, a který brilantně využívá kontinuální kamerové jízdy [film má přes víc než 2 hodinovou stopáž pouze 34 záběrů], což jen dokazuje důležitost, relevanci a význam ukrajinské kinematografie nejen v rámci evropského artu... scéna s potratem a brutální finále s nočními stolečky je vrchol diváckého diskomfortu, který nevyženu z hlavy hodně dlouho. (20.04.2023)

Před dramatem ve znakové řeči, bez jakékoliv stopy titulků, bych se poklonil snad jedině za předpokladu, že by bylo zaměřeno na úplně jinou skupinu lidí, než na rváče, zloděje a rajdy, co si pro sex nejdou daleko stejně jako pro potrat. Čím silnější výjevy, tím prvoplánovější způsob jak udržet pozornost slyšícího diváka. Proč sledovat něco takového celých 130 minut? Být to mluvený film, tak po něm neštěkne ani pes. Proto před Kmeny svůj hřbet ohýbat nebudu. [MFFKV 2014] (03.08.2014)

Dlouhé artové ticho. Po delší době báječný zážitek, který však rozhodně není pro každého. Dlouhé záběry, absence hudby, hluchoněmí, o nichž by si jeden myslel, že v nich nemůže být zrnko zla, jenže oni jsou lidmi jako každí jiní. Dlouhé čekání na autobus, dlouhý sex, dlouhé svítání. Syrové/surové záběry jsou rychlé a nekompromisní, byť než rvačky a ponižování je asi nejděsivější návštěva andělíčkářky. Nekonečně dlouhé scény mají výhodu, že si u nich pěkně zarelaxujete a můžete případně myslet na něco úplně jiného. Režisér využívá hojně filmové zkratky, a tak je řada scén neukončených - ponechává prostor divákovi. Závěr nechávám bez komentáře... Fajnová artovka skutečně jen pro filmové nadšence, což je vidno i z některých komentů a hodnocení... (19.02.2016)