Posledný prípad Sherlocka Holmesa

Čekala jsem trochu propracovanější (více strhující, dechberoucí, s nečekanou pointou přicházející...) zápletku, kterou tam pracující senior Holmes řešil, ale člověk nemá čekat. Celý snímek působil melancholicky, ale přesto zajímavě a uvěřitelně. Dvakrát od různé osoby zazní smutné "myslel jsem, že mě zná líp", které evokuje osamělost, když nás nikdo nechápe. Na celovečerák do kin odvážné, ale Ian a spol. to utáhnout dokážou, co mě jen lehce vytáčelo, byly ty přechody ze vzpomínek z minulosti do přítomnosti, protože... dějová linka minulosti se mi zamlouvala víc. (30.10.2015)

Milé děti, fuj fuj slovíčky pro dnešní den jsou „zkurvený“ a „nasrat“. Nezapomeňte je zítra hezky nahlas zopakovat pančelce v hodině českého jazyka, poté školní psycholožce a v neděli panu faráři. Přitom určitě zdůrazněte, jak se teď cítíte duševně zmrzačené, protože jste je dříve vůbec, ale vůbec neznaly a naučil vás je až strýček verbal na té tolik prestižní HOMObázi, plné nové a lepší filmové publicistiky! A teď už si konečně procvičíme nově nabytou slovní zásobu v celých větách. *** Od něčeho, co má v názvu Holms a v anotaci krimi, by jeden očekával alespoň trochu pižma Ártýho Onana, a ne k uzoufání nudnou až otravnou sondu do geriatrické péče, v níž zteřelého starce kosí Alzhajmr, až je schopen podle škrábanců na podlaze brilantně vydedukovat maximálně to, kde mu ten zkurvený Němec schoval chodítko, a dle skvrn na bryndáku, kdy měl naposledy ledvinkový puding. K tomu je tento zapeklitě komplikovaný případ stařecké demence mohutně podkreslen strhujícím vykuřováním včelstev a nesmírně poutavým blábolením s mimořádně iritujícím frackem. Ačkoliv proslulý homoděj Gandalf Hnědý plesnivějícího dědka předstírá naprosto famózně, je i v literární podobě tento Senil Baskervilský, nebo chcete-li Údolí bércových vředů, jen nechutným a úmorným parazitickým pokusem amerického pomatence Miče Šullina artově nasrat před dveře Bejkrstrýt 221bé. Počítám, že se záhy všichni ti milovníci ubíjející gerontopoetiky dočkají z jeho péra i Cévkování Erkyla Poarota nebo Případu plného bažanta slečny Márplové. (21.10.2015)

Chce to poriadnu dávku trpezlivosti, aby si človek uvedomil nakoľko je to kvalitne natočený, ale predovšetkým a nadovšetko NAPÍSANÝ film. Našťastie som si ho pustil zrovna v tomto svojom trpezlivom móde. A dotkol sa ma. Aj keď nemám nič proti uleteným výplachom Guya Ritchieho (vlastne si na nich dosť fičím...), toto je ako taký "pohľad za oponu" postavy, s ktorou sme sa ochotne a radi stotožňovali v neskutočnom kvante variácií. Ďalším recyklátom sa vôbec nebránim, ale inakosť aj keď na úkor zábavnosti som vskutku uvítal. Aj napriek celý čas prítomnej melanchólie vyvierajúcej najmä z McKellenovho uvedomelého a skúseného herectva. Pretože pri filme som vždy radšej všetko len nie smutný. Modré hodnotenie plne chápem, možno by som s ním aj súhlasil... Keby som to vzhliadol v iný deň a inom rozpoložení. (06.11.2016)

Mr. Holmes je poetický film o stáří, odpuštění, ješitnosti, sobeckosti, o včelách a - o Sherlocku Holmesovi. Myslím, že děj není nikterak složitý a nedá se v něm ztratit. Dějová linka je jediná a prostřednictvím Holmesových vzpomínek se všechno vysvětluje, proplétá a komplikuje. I přes ten perfektní konec mi ale ve filmu něco chybí. Ano, případ s rukavičkou byl dobrý, vyústění na lavičce taky sedělo, ale... Jako by se to všechno Holmese nijak nedotklo. Až pak ty včely. Možná to tak má být, možná zůstáváme dlouho mimo veškeré dění a věci se nás zdánlivě netýkají. Možná pak stačí potkat někoho, s kým svůj život pochopíte. Vlastně tomu Holmesovi trochu závidím, že Rogera - i když na sklonku života - poznal. (25.10.2015)

Smutný konec věhlasného detektiva, který si již není schopen vzpomenout na spoustu věcí. Nečekal jsem žádné svižné tempo ve stylu Ritchieho příběhů, ale taková pomalost mě uspávala až moc. Holmes sice nakonec rozluští záhadu pobodaného chlapce i svého posledního případu, ale bylo to už opravdu slabé. (30.01.2016)