Elle

Elle alebo jednoducho: všetko je inak. Úvodná scéna - brutálne násilný atak na ženu, znásilňovanú a bitú v jej vlastnom dome, oáze pokoja a ochrany pred nepriateľským svetom vonku. Zdanlivo. Všetko je naoko. V najintímnejších priestoroch domova sa dejú často najohavnejšie veci. Temer identicky brutálna scéna znásilnenia sa udeje i cca o hodinu neskôr, tu však už ide o súčasť nevyslovenej dohody medzi protagonistami z úvodu. A sú aj iné prevrátené dojmy s realitou. Napríklad: Syn hlavnej hrdinky sa spočiatku zdá byť nespravodlivo súdený upätou a prísne pôsobiacou matkou. Onedlho to vyzerá inak. Syn je púhy slaboch, neschopný udržať si prácu a zároveň priznať zlyhanie v otázke otcovstva. Ženin zamestnanec, obľúbenec ktorý ju miluje a popri tom na jej prosbu hackuje počítače kolegov, sa ukáže byť ako hajzel, podlo ubližujúci objektu svojej nenaplnenej lásky - šéfke. Nevysvetlený ostáva vzťah hlavnej hrdinky s otcom z čias, keď ešte trávili chvíle voľna spolu. Je len jasné, že po smrti rodičov si uctí kyticou kvetov dovtedy kontroverzne prijímanú matku, ktorej sa vysmieva za vzťah s oveľa mladším milencom, zatiaľ čo otcovo miesto odpočinku prejde stoickým mlčaním. No a poom je tu krypto slušná rodinka od susedov - ona ultravzorná katolíčka, on bankový úradník. No všetko je inak. Posunuté. Veď aj kriminalista Bruno Schuman (Christian Berkel), zo seriálu Kriminalista vo filme vôbec nie je detektív, ale púhy milenec hlavnej hrdinky - a manžel jej najlepšej kamošky - aby nebolo všetko tak krištáľovo čisté. (24.08.2020)

S přehledem nejlépe napsaný, nejlépe zahraný a bohužel i vizuálně nejzaměnitelnější Verhoeven. Kamera ani střih nemají ksicht, barvy jsou vybledlé, doostřuje se automaticky v pohybu, takže to vypadá jako fakin současný Dardenni, což si fakt nezaměňujte s pochvalou. Konec je i verhoevenovskému vtěsnávání co největšího počtu informací do jednoho záběru a ono to je možná taky trochu důvod, proč ostatní filmové složky jsou jinak takřka geniální. Isabelle Huppert hraje bezchybně a osobitě jednu z nejlépe napsaných postav, co jsem snad kdy viděl. Je povědomá v pozici matky, zaměstnankyně, milenky i sadistické známé, přesto je v každé scéně naprosto nevyzpytatelná. Verhoeven obvykle nerad nechává herce improvizovat (po tom, co se mu to vymykalo z ruky ve Flesh+Blood), ale Huppert si údajně dost přizpůsobovala roli, protože si s postavou nevěděla rady. Její výkon je pak čistá esence toho, když se prolnou tři silné a zkušené charaktery do jednoho činitele a vznikne něco tak neuchopitelného a přitom skutečného jako je zdejší protagonistka. Nejlepší male-bashing film široko daleko, kterému se současní "strong women (TM) creators" z twitteru nemohou z principu ani přiblížit. Nejednoznačný Verhoeven, nepředkládající jednoduché odpovědi (pokud vůbec) bude v binární době hodně chybět. (05.05.2021)

Isabelle Huppert tu hraje hodně arogantní ženskou, které není nic svaté a jde vysloveně přes mrtvoly. A jelikož ve filmu není vesměs moc komu fandit, zbylo na mě, jako na divákovi, abych si užil alespoň tu thrillerovou psycho atmosféru, kterou tenhle film rozhodně měl. Jenže k tomu taky trval přes dvě hodiny, což taky v tomto případě není úplně plus. (21.02.2017)

Začína to scénou znásilnenia a pozerá sa na to v detaile kocúr. Vitajte opäť v starom dobrom svete Paula Verhoevena. I keď Elle nakoniec pôsobí, ako nejaký spoločný vysnený projekt jej režiséra, Seidla, Hanekeho a Cronenberga. Elle je ale vo svojej podstate celkom dobre vykreslená vzťahová dráma, len tu budete mať trochu väčší bordel v tom, že kto je obeť, kto vinník, atď. Nehovoriac o hľadaní nejakého morálneho posolstva, to sa treba poobzerať inde. Chce to vážne poriadnu analýzu všetkých vzťahov, najlepšie v nejakej väčšej skupine a s nejakým odborne vzdelaným fanúšikom Freuda. Dajte mi potom vedieť, na čo ste prišli. Moderné vzťahy, to automaticky neznamená vzťahy mladých, alebo ľudí do 40ky, ako sa nám snažia natlačiť nezávislí cool tvorcovia. (17.03.2017)

Jak poznamenal Insilvis, člověk začíná mít dojem, že Isabelle Huppert v podobných rolích vlastně ani nemusí moc hrát. Já vlastně z její strany ani výrazně odlišnou polohu, než jakou se prezentovala v tomto filmu, nepamatuji (problém samozřejmě může způsobovat nedostatečná obeznámenost s její hereckou filmografií). Ale k filmu: zhlédl jsem jej zhruba před rokem. Několik let před tím jsem držel „filmový půst“. V tom období jsem se díval v průměru na dva filmy ročně (většinou nový díl Avengerů a nějakou rádoby komedii). Byl jsem tedy zvědavý, kam se evropská kinematografie za ta léta posunula. Co jsem viděl, rozhodně nebylo zklamáním. Bavil jsem se od začátku do konce. Vynikající, zvlášť pokud se na to podíváte s někým, kdo to stejně jako vy, nebude brát zas až tak vážně. (11.10.2019)