Iracionálny muž

Woody Allen opět dokazuje, proč je nejlepší. V jeho tradičním každoročním programu nám byla tentokrát naservírována filozofická stať o smyslu života protkaná jeho tradičními vtípky a tématy. Emma a Joaquin s nafouknutým břichem jsou výteční. Za mě spokojenost, byť férově přiznávám, že Iracionální muž nepatří do mé desítky nejoblíbenějších Woodyho filmů. Příští rok zase nashledanou, jsem zvědavý na Kristen a Blake pod Woodyho vedením. (02.08.2015)

Woody zachováva svoju analýzu vzťahovej roviny a púšťa sa do nej formou existencionalizmu. Filozofické dielo, ktoré ale nie je určené širokým masám. Phoenix herecky exceluje, ostatní sa pri ňom len zviezli. Detektívna story je takisto pojatá veľmi filozoficky, čo mne osobne nevadilo, ale neosloví bežného diváka. Woodymu je to ale určite jedno. V celku je to ale dielo málo živé a málo turbulentné a naopak dosť predialogizované. (24.02.2016)

Woody Allen sa nezaprie, avšak s malými obmenami - menej komédie, viac drámy. Otázky okolo komplikovanosti vzťahu medzi mužom a ženou sa tu riešia na hrane samotnej existencie. Okrem iného smerom k divákovi tu vystupujú do popredia aj mnohé témy ohľadom bytia jednotlivca, spoločnosti ako i morálky, ktorá ako vieme, je mnohotvárna a málokedy jednoznačná. Toto si veľmi dobre uvedomuje aj W. Allen a myslím, že sa mu v tomto smere mnohé veci podarilo pomerne presne vystihnúť. Akurát tá cesta k tomu poznaniu ma až tak nenadchla, ani emocionálne nejak výraznejšie nezasiahla. U mňa lepší priemer, ale rozhodne to nie je ani premárnený čas. Možno to chce ešte aspoň jedno pozretie. 65/100 (31.03.2016)

Senzačně cynická anekdota o tom, co všechno může člověku vrátit chuť do života. Woody Allen si opět pohrál s Dostojevského Zločinem a trestem, vyšlo mu to na výbornou a já doufám, že s Emmou Stone počítá ještě do nějakého filmu, protože ona je TAK roztomilá! Joaquin Phoenix mě překvapil tím, jak se zhostil role vyžilého profesora filozofie. Nečekal bych, že právě jemu takovou polohu uvěřím. "V pokusu o dokonalý zločin jsem uspěl až přespříliš." (14.10.2015)

Jo. Když je překvapivě vyžehlený příběh o sebestředném (a baňatém) pseudo-nihilistovi vyprávěn narativními postupy červené knihovny, a to chladným, odtažitým a vynalézavě ironizujícím Woody Allenem, to jsem pak docela zmaten. Na některé konkrétní osoby, který tomu daly 5*, si dám pro jistotu nějaký čas pozor. (11.04.2016)