Jan Žižka

TT-TŠŠŠ, TT-TŠŠŠ, TT-TŠŠŠ, TT-TŠŠŠ – sudlice drží rytmus, všichni vozoví hradbiči se zhluboka nadechnou ááá tři – čtyři: „Ktož promrdal půl miliardy za lesní melodrama …“ - TT-TŠŠŠ, TT-TŠŠŠ - přidají se cepy a Džan Šyška solow: „Pool rouzpočtu padlow na mě a i Khejn je thu s náma…“ - TT-TŠŠŠ, TT-TŠŠŠ – a pozor, připraví se sbor negrů a ťamanů ze skupiny Džakl gous to Holýúd – tři čtyři: „Lááááska je tu s nami, buďme s ňou, láááska je tu s nami buďme s ňooooou …“. Paradoksně až posledních deset vteřin přineslo to, na co jsme všichni lačně chtěli dvě hodiny čumět a báli jsme se doufat. Dost nechápu tu prefíkanou strategii točit v našich lůzrech a hnojích jakože „velkovýpravnou“ fantasy o skutečné historické postavě, vysrat se na jakékoliv stěžejní události, které by mohly někoho aspoň trochu zajímat, a akorát uvalit astronomické částky za cizácké držky v přitroublé naději, že ty zajistí nějaký zahraniční úspěch. Ego? Pomníček? A tak po výplatě honorářů zbylo už jen na Vašuta a podprůměrnou středověkou telenovelu Šyška bygyns s výpravou průměrné východoněmecké pohádky, která venku, zvlášť u tolik kýžených a řádně zdegenerovaných pojídačů horkých psů, zaujme asi tak stejně, jako například trampoty s impotencí věhlasného rumunského národního hrdiny Basaraba Valašského. Nasraně druhé, pokud abstrahujeme od všech těch mentálně zaostalých, prvoplánových bulvárně kýčovitých Jakliád, osazování instáčových parazitů, kroužících sokolů, násilně vroubovaného, rádoby metaforického lvího safari, pičoplků o svobodě, které jako by vypadly z nějakého Landova NSDAP buzikálu, a od děsivě trapného vozového videoklipu k dlouholeté jedničce husitských hitparád, jedná se o příjemně temnou, brutální a vcelku záživnou mýdlovou operu s uspokojivou choreografií, solidního digitálního průvodce po nejkrásnějších českých hradech a na naše poměry rozhodně těžký nadstandard, kde je zřetelně vidět nadšení všech zúčastněných LARPistů, jakož i těch na scénografii zbylých patnáct mega českých. Jákl se už skoro naučil točit a nezbývá, než před ním poměrně hluboce smeknout, protože to musela být fuckt řehole, dát ten moloch dohromady, pohromadě ho i jakž takž udržet a neudělat moc ostudu. Navíc soudruha Žižku i mile rehabilitoval z Vávrova huhňavého páprdovitého otyloně s jitrnicí pod nosem na sympatického a svižného palcátníka. A tak je docela škoda té hospodyňkovské scenáristiky a zejména zcela bezúčelné kástingové megalomanie. Najebat tam Mádla s Kokotkem, bylo by to sice víc homo, ale zbylo by tak 150 mega na pořádnou Sudoměř!  Pro tržní srovnání promr(d/h)aného potenciálu není třeba chodit daleko. Stačí se podívat, jak vypadá holandský Míša de Ruyter, který stál necelou polovinu i s Karlíkem Tancem! (11.09.2022)

Dopadlo to asi tak nějak stejně jak s Marhoulovym Nabarveným ptáčetem. Velká snaha, která však ve finále zůstala tak nějak mezi. Což mě vlastně ani ve finále nemrzi, protože jsem od Jákla vzhledem k jeho předchozí "tvorbě" čekal mnohem míň. Jan Žižka má několik opravdu vydařených momentů, jen je z něj cítit až příliš moc ctižádosti, která jde někdy až často na úkor kvality filmu. (10.09.2022)

Ktož jsú boží filmaři a filmů jejich, talenti od boha dufáje v kladné divácké ohlasy. Já Petrovi jeden dám, nejsem ego divák, abych vyšiloval, že jsem nedostal pompézní bitvy s vojsky páně Zikmunda, ale spíše příběh o jednom frajerovi, který uplatňuje pozměněné učetní heslo zmlátit - být zmlácen. Filmařsky se mě to líbilo hodně, jednoltivé scény jsou dobře natočeny, bitvy a fighty odpovídali krutosti doby, hlavní hrdina Jan Žižka v podání Ben Fostera byl velmi lehce uvěřitelnej, vlastně k tomuhle nemám žádnou výtku, Divák nimral, jako že nejdřív přišel o opačné oko, brnění takový a makový, tak na to vysloveně seru, ale přece jen mě trošku přišlo, že příběh byl vyprávěn zmatečně, nedokázal do mě vpálit ty emoce, který taková doba s hrdinou-nehrdinou a jeho trablema vysloveně nabízí. To mě opavdu mrzelo nejvíc, navíc bylo trošku vidět že bitvy nevypadají příliš draze, víš taková jedna - dvě scény, který ti utevřou hubu na to populární "wau". Daleko lépe se využívali exteriéry, kostýmy, interiéry, to bylo dobrý. Petra Jákla si strašně vážím, že má na to dělat filmy nečeským myšlením, že se sebere jede do Hollywoodu a tam zajistí jména, stane se producentem to jako klobouk dolů a fandím mu. Ten film mě bavil, možná právě proto, že jsem si šel užít prostě film a neřešil název a jméno hlavního hrdiny. Je to mezi 3-4, ale dám nakonec 4, protože jsem si ho vlastně docela užíval. Edit 15.9. 2022 - Hodně jsem o filmu přemýšlel i pár dní po projekci a nakonec přendávám ze 4 na 3, je to kvůli málo přehledné kameře, jako typický příklad uvedu tu pronásledovačku v jeskyni, pak začínám mít stále větší problém s "marketing vs realita" , kdy je mě cpáno, kolik film stál, ale já to ve filmu prostě nevidím no a poslední co se mě honí hlavou je chování postav v nějakým smysluplným kontextu, takže ve výsledku mě ty 3* sedí k filmu mnohem více. (07.09.2022)

Když jsem vyšel z kina, byl jsem takový smířlivý. Vlastně jsem Žižkovi přál, aby byl dobrý film a přál jsem to i sobě. Jenže uběhly dva dny a situace se trochu změnila. Respektive dost. Moc nevím, co bych na novince Petra Jáka chválil. Zároveň nemůžu tvrdit, že bych u českého velkofilmu nějak krvácel. Celkově to prostě „jen“ není příliš dobré. Upřímně třiadvacet milionů dolarů na výsledku vidět není, to je ovšem ta nejmenší potíž. Větším problémem jsou zoufale nepřehledné bojové scény, ale tím zdaleka nejhorším je samotné podání příběhu. Čert vem historickou věrnost, jestli brnění odpovídá době a podobné věci. Ovšem to, že Žižka je zoufale plochá postava bez fungující motivace a Ben Foster většinu času tápe, už problém je. Stejně jako celá druhá polovina, která se skládá víceméně jen z běhání po lese, vyměňování zajatců a hledání někoho, kdo se zrovna někam schoval. Vyloženě chválit tak můžu snad jen záporáka Rolanda Møllera, zbytek je však přinejlepším průměr postrádající režisérské nápady, zajímavý příběh i cokoliv jiného, co by nějak výrazně stálo za pozornost. Český velkofilm hollywoodských měřítek se rozhodně nekoná. (07.09.2022)

Petr Jákl se prakticky v každém rozhovoru vyznával z lásky k BraveHeart. A přesně takový film natočil, Žižkův origin pro zahraničního diváka. Z celého kulturního fenoménu si vybral mýtus zrodu a ten podpořil skvělými jmény. Z mnoha zahraničních herců, se kterými se Jáklovi podařilo pracovat, bych vyzdvihla speciálně Tila Schweigera, který je přesně tou hvězdou, která má dostatečný tah na diváka a zároveň není našemu kulturnímu prostředí jakkoli cizí. A i proto je jeho Rožmberk pastvou pro oči a zároveň nejzajímavější vedlejší postavou. Jako celek film funguje, má hodně co nabídnout, jen to zkrátka není remake Vávry (ani adaptace Čorneje) a z toho jsou místní kruhy lehce v šoku. (20.11.2022)