Jan Žižka

Petr Jákl se prakticky v každém rozhovoru vyznával z lásky k BraveHeart. A přesně takový film natočil, Žižkův origin pro zahraničního diváka. Z celého kulturního fenoménu si vybral mýtus zrodu a ten podpořil skvělými jmény. Z mnoha zahraničních herců, se kterými se Jáklovi podařilo pracovat, bych vyzdvihla speciálně Tila Schweigera, který je přesně tou hvězdou, která má dostatečný tah na diváka a zároveň není našemu kulturnímu prostředí jakkoli cizí. A i proto je jeho Rožmberk pastvou pro oči a zároveň nejzajímavější vedlejší postavou. Jako celek film funguje, má hodně co nabídnout, jen to zkrátka není remake Vávry (ani adaptace Čorneje) a z toho jsou místní kruhy lehce v šoku. (20.11.2022)

Neztratil jsem víru, ovšem to, čeho jsem byl svědkem značně předčilo mé očekávání..a velmi negativně. Hrozně jsem Jáklovi fandil, ale Žižka prostě není dobře natočen. A krom až fetišistických drastických záběrů jen to také celkem nuda. Poslední scéna je super, ale její rozvedení se zřejmě, dle výdělků z kin, nikdy nedočkáme. PS : Ben Foster za ty roky už svou auru výborného herce ztratil a touhle rolí jí rozhodně nenabyl zpět. (11.11.2022)

Čakal som viac ak mám pravdu povedať. Bavili ma postavy, akcie, herci, podarili sa aj kostýmy, lokácie, vypráva, hrady, ale aj príbeh, no čakal som viac ako len začiatok tejto legendy. Bavilo ma to a prišlo mi to celkom pekne natočené (hudba sa tiež podarila), ale to najlepšie sme vlastne ani nedostali a tak trochu to pôsobí ako prvý diel s trilógie. Škoda. 65% - 3* (03.01.2023)

Čert vem klišé podání středověku a historické nepřesnosti, kterými se hemží i to Statečné srdce, Robin Hood, Království nebeské a podobně. Mám jiný problém - o čem Jan Žižka vlastně je? Jaká je jeho myšlenka? Ztratil jsem se v intrikování "kdo, s kým a proč", znudila mě druhá třetina filmu, která se nesmírně táhla a příliš se toho v ní nedělo, a Žižkův zrod mě příliš nezaujal, protože se vlastně skoro žádný nekonal. Žižka byl od začátku do konce skoro pořád tím samým Žižkou, žádné velké překvapení si rutinní scénář nepřichystal. Nicméně co se nepodařilo Petru Jáklovi (spolu)scenáristovi, to vcelku zručně, leč také nijak objevně zamaskoval Petr Jákl režisér (bitvy, respektive potyčky, jsou tedy zoufale nepřehledné a někdy působí úsměvně, ale třeba scéna se lvem je vyloženě skvělá) a především Petr Jákl producent, který dokázal sehnat opravdu, opravdu, opravdu dobré herce v čele s fajn bijcem Benem Fosterem a včetně Michaela Cainea, o němž jsem si nikdy nemyslel, že ho uvidím v české snímku, natož o Janu Žižkovi. Filmu musím přes všechny výtky přát úspěch, protože v tuzemské tvorbě působí v dobrém slova smyslu jako zjevení (nechci psát jako jednooký mezi slepými) a rád bych, aby se ukázalo, že Češi umí chodit i na něco jiného než na romantické komedie a komunistická dramata. Nicméně pokud u nás někdo v posledních letech dokázal natočit velký film světové kvality, byl to Václav Marhoul (a ten vlastně natočil hned dva). (09.09.2022)

Všechna čest Jáklovi, že se mu podařilo tak drahý film zafinancovat, obsadit hvězdnými herci a natočit. Tím ale má chvála končí. Žižka je film o ničem, jako by mu chyběla dramaturgie. Škoda, že Jákl nepřenechal režii (i scénář) někomu schopnějšímu a sám nezůstal jen v producentské roli. Děj je podivně poslepovaný a když si během projekce zajdete na záchod a zakouřit a vrátíte se po patnácti minutách, o nic nepřijdete. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, je scéna s červíky, které Benu Fosterovi vyžírají mrtvou tkáň z oka. Velmi romantická scéna. Jsem ráda, že jsem to viděla v kině, ale zároveň vím, že už se na to nejspíš nikdy nepodívám. Proč taky. Více v mých komentářích v pořadu ČT Art A to je co? ZDE. (17.09.2022)