Jan Hus
Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrajú:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (viac)Obsahy(1)
Trojdielny televízny film o Jánovi Husovi, významnom stredovekom českom teológovi, katolíckom kňazovi, kazateľovi a náboženskom reformátorovi. Je považovaný za jedného z predchodcov protestantskej reformácie. Scenáristka Eva Kantůrková, vedie divákov príbehom majstra Jána Husa od začiatku 15. storočia až ku kostnickej hranici, v roku 1415. Na rozdiel od tradičného obrazu sociálneho reformátora, sledujeme Husovo myšlienkové a mravné posolstvo, ktoré o celé storočie predbehlo zásadný zlom európskeho vývoja. Dramatický dej, je ukotvený v spletitom stretu názorov, ambícií a mocenských manipulácií cirkevných i svetských autorít – kráľa Václava IV., Jeho brata Žigmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambicióznych kardinálov a troch pápežov, ktorí si robia nárok na pastiersky stolec a z toho titulu aj na odvádzané dane. Západná cirkev prechádza ťažkou mocenskou aj mravnou krízou. Jan Hus, majster Karlovej univerzity a kazateľ v pražskej Betlehémskej kaplnke, pociťuje spoluzodpovednosť za osud rozštiepenej cirkvi vo vzťahu k veriacim a dospeje k presvedčeniu, že jediným východiskom z úpadku, je viera v živého Krista a jeho učenie. Volá po mravnosti tých, ktorí majú byť veriacimi duchovnými pastiermi. To zosilňuje nespokojnosť zo strany vysokého kléra aj konkurujúcich farárov. Našťastie, Ján Hus, sa tešil priazni kráľovnej Žofie. V kritických okamihoch to bola práve ona, kto mohol u svojho manžela, Václava IV., žiadať pre majstra ochranu. Husovým opakom je protipápež Baltazare Cossa, pirát a dokonca možno aj vrah. Paradoxne, tiež v Kostnici, kde bol Hus súdený za údajné kacírstvo, bol Cossa tým istým konzíliom zosadený z pápežského stolca a uväznený. Prapodivným nástrojom, ktorý zohral v prenasledovaní Husa mimoriadnu úlohu, bola nesúrodá koalícia ambiciózneho pražského kléra, žiarlivých kolegov z univerzity, vrátane Husovho priateľa, majstra Štefana z Pálča. Ten sa v Kostnici stal dokonca jedným z hlavných žalobcov. Ján Hus chcel svoje presvedčenie pred Kostnickým konzíliom v rámci dišputy obhajovať. Konzílium však také pravidlá neprijalo a Ján Hus, bol obžalovaný ako kacír. Konečným rozsudkom nebol odsúdený len on, ale aj jeho predchodca, dávno mŕtvy Ján Viklef, ktorého kosti nariadilo to isté konzílium vykopať, spáliť a popol rozptýliť v rieke. (RTVS)
(viac)Recenzie (284)
Jen z úcty k Janu Husovi jako historické postavě nedávám odpad. Velmi silné téma. A potom jen prázdnota. Jestli si filmaři myslí, že stačí na herce navlíct historické kostýmy, postavit kulisy a už to bude, tak se teda spletli. Hádkovi chybí jakékoliv charisma, i když to nemusí být špatný herec, tady opravdu nic nefungovalo. Trapné dialogy, všechno neuvěřitelně umělé a vymyšlené, trápila jsem se celý první díl, v druhém jsem se už tak styděla, že jsem to vypla. Jak Hus, tak Vávra mají jediné štěstí, že tady tuhle slátaninu neviděli. V plné míře se ukázala prázdnota dnešní doby. Točit levné sračky anebo pokleslou zábavu to ještě jakž takž, ale nic víc proboha nechtějte, lidi se chcou bavit!!! ()
Tak na hodnocení tohoto seriálu (nebo spíše trilogie) z pera místního plebsu jsem se obzvláště těšil. Jelikož ihned po přečtení dueta režiséra a scénáristky mi bylo jasné, že nepůjde o komorní příběh o třech postavách a že bude pokrývat minimálně středostavovské a šlechtické reálie končícího středověku do té míry, že nevzdělaný divák neuchopí nabídnutou linii a tomu také odpovídá hodnocení. S úsměvem se musím zmínit o trapných poznámkách na hudbu Kocába, která je tam asi tak důležitá jako ten lev v kleci na žebráku. Nebo jak si někdo stěžoval, na kterých hradech a destinacích se natáčeli exteriéry. Naopak, příjemně mne překvapilo, jak si jeden, dva pozorní všimli nesrovnalostí v nabízených citacích z bible a jejich časování dle překladů a s tím související mluva a chování například Mistra s královnou ve vzájemných dialozích a společných chvílích. Tleskám takto pozorným a inteligentním divákům. A úplně nejvíce jsem se zasmál, když jsem si směl přečíst (autorům děkuji) srovnání tohoto seriálu s počinem pana Vávry. Bože můj, jak může člověk, který stěží disponuje schopnostmi okomentovat první díl víly Zvonilky, porovnávat tak hluboce podstatné dílo a látku jakou je Jan Hus v podání tak dvou odlišných zadání, jaké dostal ve své době pan Vávra a v té současné pan Svoboda. Jen úplný idiot může jedno odsoudit na základě druhého a naopak. No to jen k postřehům z hodnocení ostatních diváků, pokud to vůbec někteří sledovali. Začnu od konce, hudba mi absolutně nevadila, měl jsem co dělat se sledováním děje a chápáním souvislostí v pokusu se pokorně dostat alespoň pomyslně do Mistrovy doby a představit si tu bezmoc v boji s chamtivostí a mocenskými zájmy potentátů světských i církevních. V podstatě jakákoliv hudba by tam nebyla podstatná, pokud chcete sledovat pečlivě děj a chápat tu úžasnou odvahu a odhodlání jediného člověka. Herecké výkony naprosto parádní. Nenašel jsem tam nikoho kdo by vyloženě selhal a nikoho kdo by se vyloženě nehodil. Javorský zcela dokonalý, ale to je už tak nějak dáno talentem obrovského a dlouho nedoceňovaného herce. Vlastní seriál hodnotit je skoro nemožné. 1402-1415 s mírnými skoky o pár let, nebo desítek let, jinam ve spoilerech, dělá z tohoto krátkometrážního počinu velmi těžké dílo. Natočit tuto dobu a konkrétně tyto roky do tří cca 80ti minutových dílů je odvaha a zároveň závazek. Seriál by si zasloužil rozsah pána prstenů a hobita dohromady, ale budiž. Dalo mi to obrovský kus poznání a jestli jsem si dodnes myslel, že největší osobností českých dějin byl Karel IV, těsně před Janem Husem, tak názor měním a otáčím pořadí. Největším Čechem v historii byl skutečně Jan Hus. Klaním se v pokoře před jeho myšlením, rozumem a tvrdostí v pravdě. Naopak je mi líto, s jakou naivitou se nechal odrovnat. Hodnotím vysoko - 4 hvězdy a to jen proto, aby někdo našel odvahu natočit to ještě detailněji i s jeho dětstvím a formováním jeho myšlení. ()
No, nic moc jsem od toho nečekala, přesto jsem překvapená. Nikoli příjemně. Matěj Hádek se svým chlapeckým hlasem není příliš přesvědčivý představitel kazatele, na kterého chodilo do Betlémské kaple až 3000 lidí. Nechápu, proč všechno točili v temných gotických kobkách, když už v té době byly běžně používané kazetové stropy, bohatá a hlavně barevná výmalba místností. Lomená okna se dělala už jen v církevních stavbách. Chudák Václav měl 100 let starý sály a Zikmund se pohyboval v místnosti se stropem, který se dělal až mnoho mnoho let po jeho smrti. A co ta budova Karolina? Německej prelát opouští univerzitu a vyjede bránou kamsi na louku. Kde je historická Praha? No a proč proč se scény z Betlémské kaple točily v jakési temné kobce s klenbama (zase!). Snad tu máme věrně zrekonstruovanou pravou Betlémskou kapli. A proč královna Žofie klečí při modlitbě mezi prostým lidem, když tam měla svůj VIP balkůnek? A kde je Žižka, komorník a královnin doprovod do kaple? Vždyť tam se seznámil s Husovým učením. Taky se úplně zapomnělo na Čeňka z Vartenberka. Scény z Itálie se taky točily v nevyhovujícím prostředí. V Itáliu už v té době frčela renesance a tím pádem úplně jiný sloh. Nebo jak se Hus schoval do rodné chalupy a na Kozí hrádek se milostivě vydal, až když si tam pro něj přijela královna. Velmi mi to připomnělo vyzvednutí Ramba z jeho úkrytu v klášteře. Celkově je trilogie historicky děsně nepřesná, ale to bylo divákovi sděleno na konci 3. dílu. Takže divák je zmaten - když se dílo nesnažilo o přesné historické zpracování, co je tam tedy správně a hlavně, proč se teda něco takového vůbec točilo? Na to, že se Kantůrková (pf, prej historička) husovským tématem zabývala "dlouhou řadu let", nevyplodila nijak úchvatný dílo, který režisér Svoboda nevylepšil. Tu jednu hvězdičku má ode mě Jan Dolanský a vynikající zpracování krysy Páleče. ()
Herecké výkony a kostýmy se mi dost líbili, ale hudba to dost srážela. Rád bych se dočkal přestříhané filmové verze. Myslím, že by to tomuto lehce nadprůměrnému dílu prospělo. ()
První díl mě vůbec nenatchnul, ale rozhodl jsem se tomu dát šanci. Stopáž je moc dlouhá, stáhnutí na 2 díly by bylo vhodnější. Spousta postav, v prvním díle jsem se docela ztrácel. Některé herecké výkony výborné (Javorský, Dlouhý), ale Hádkovi jsem Husa neuvěřil. Vztah královny a Mistra Jana mi přišel spíše jako tajní milenci. A nakonec hudba, vůbec k tomu neseděla a elektrická kytara při upálení byla děsná. Celkově 55 %. ()
Chtěl jsem původně dát tomuto počinu čtyři hvězdy, ale po přečtení místních hanlivých recenzí, které jsou převážně dost mimo mísu, mi nezbývá než kacířsky přiřknout hodnocení absolutní (přiznávám, je za tím jistá fanatická vzdorovitost, ale ta patří k tématu). V posledním roce jsem se totiž - hnutím osudu - o Husa a jeho odkaz docela zajímal. Navštívil jsem Kostnici (a v ní tematickou výstavu k 600. výročí koncilu), přečetl několik monografií a shlédl pár dokumentů. Takže jsem k novému zpracování Husova příběhu přistupoval s velkým očekáváním. A musím říct, že bylo naplněno beze zbytku. Nejvýznamnější devizou je historická přesnost a zasazení všech událostí do kontextu doby. Vylíčení zápasu o moc mezi Václavem IV. a Zikmundem, situace v církvi rozštěpené schizmatem a její dopad na středověkou společnost. Intriky, lži, přetvářka, špína, krysy, mor. Nechápu, jak snad někdo může vytýkat filmu nedostatek atmosféry nebo snad nudnost. To jste čekali Hry o trůny nebo Návrat krále? Proboha!?! Velkorysá stopáž umožňuje odvyprávět příběh včetně detailů, vyhnout se zkratkám a zkreslení. Historici mezi nàmi si budou rochnit, ti ostatní snad alespoň zatouží dozvědět se víc. Problémem Husa, stejně jako všech opravdu významných postav naší historie (namátkou sv. Václav, Husův skoro současník Jan Nepomucký, Masaryk, Beneš nebo dnes už i Havel) je, že si je následující generace znásilní a ohnou podle svých představ, upraví pro své potřeby a vytvoří z živoucích lidí bezchybné mramorové legendy. Vávrův Hus proletář budiž odstrašujícím příkladem. Svobodovo zpracování je z tohoto pohledu objektivní a prosté jakéhokoliv ideologického nánosu. Celkové provedení je na české poměry výrazně nadstandardní a v lecčems připomíná jiný, neméně rozpačitě přijatý, přesto však vynikající a potřebný projekt České století dua Sedláček/Kosatík. Z hereckých výkonů si zaslouží vyzdvihnout zejména Javorský, Kňažko a jako vždy skvělý Dlouhý. Hádkův Hus je nemastný neslaný a do charismatického kazatele má daleko. Důkazem budiž, že mi jeho osud mi byl šumafuk, což je v případě hlavního hrdiny docela smutné. Zcela odpudivě pak hraje a přehrává Dolanský, u jehož sledování člověk chvílemi neví, jestli je na divadle nebo kouká na Babovřesky. Nakonec si nechám hudební složku, která, zdá se, vytáčí zdejší konzervativní "Vávraře" jako pračku. Mně se naopak Kocábův přístup líbí, i když občas působí nenadálé vpády moderní složky a jejich následné rychlé odeznění poněkud rušivě. Závěrem nezbývá než vyjádřit uspokojení nad důstojným ztvárněním významné postavy a období našich dějin a poděkovat České televizi za ukázkové naplnění role veřejnoprávního média. ()
Dobré na tom je to, že příběh a postavy nejsou tak zkrášlovány a film dovede lépe popisovat zkutečnost než jak tomu bylo v předchozích pokusech, které byly spíš ideologicky upravené. ()
Obžaloba církve a víry jako takové.Ikdyž se film do podrobnějších rozborů otázek náboženství nepouští,je dobré vědět,proč je u nás nejvíce nevěřících na světě.Herci jsou dobře vybraní a děj má kvalitativně vzestupnou tendenci.Až na pár historických nepřesností zatíná velmi přesně do živého. ()
Asi chci vidět jen pozitiva této trilogie. Jako první bych viděl snahu maximálně využít historické prameny a teprve tam, kde se jich nedostává, využít vlastní autorské vyprávění. Zpracování je na slušné úrovni a zřejmě ve mně zanechalo právě ten dojem, který autoři chtěli vzbudit. Hodně depresivní nálada z celé té církevní pakáže a z vězení. Na precizní úrovni byly ovšem herecké výkony. Všechny přední role byly vykresleny herci mistrně. Matěj Hádek mi věkově k Husovi seděl lépe, než důchodce Štěpánek. Skvělí byli Javorský, Dlouhý, ale i Dastlík. Škoda těch nedostatků, které zde vlastně ani nechci jmenovat. ()
Od tohoto filmu jsem pravděpodobně čekala něco jiného, i přesto jsem se vydržela koukat až dokonce. Na filmu hlavně oceňuji výběr herců. Myslím, že Matěj Hádek byl opravdu excelentní. Obdivuji, že se dokázal naučit všechna ta kázání apod. Dále mě potěšilo, že se zde ukázala pravda o Zikmundovi, který byl považován za největšího zrádce. Ve škole nás to přeci všechny učili. Za největší kaz na tomto trojdílném filmu považuji hudbu. Vážně chcete aby ve středověku zněly elektrické kytary?! Jestli si Kocáb myslel, že ten film bude modernější, tak se dosti mýlil. ()
Já bych to úplně neodsuzoval. A už vůbec bych to hodnocením nedával na zhruba stejnou úroveň, jakou má ta komunistická propagandistická ******** Major Zeman. Vždyť u filmu je přece hlavní obsah, ne? Pravda, nemuselo to být tak roztahané a Matěj Hádek v roli Husa je poněkud zvláštní volba, ale celkové hodnocení této série je prostě mimo. Když to srovnám, jakým škvárům (například zmíněný Major Zeman) dáváte stejné, ne-li lepší, hodnocení, tak se sám sebe ptám, jak to je vůbec možný. Jinak, neubráním se srovnání Hádkova Husa s tím Štěpánkovým. Ten "moderní" Hus mi přišel lidštější. Projevoval větší city, emoce, prostě to byl víc člověk. Štěpánek ho zahrál sice taky dobře, ale z mojeho pohledu to byl spíš robot, přesný opak toho, co předvedl Hádek. Asi se už nedozvíme, kdo z nich měl k realitě blíž, ale jejich výkony jsou dány dobou. Myslím, že soudruzi to tehdy tak chtěli, teď byl větší prostor se projevit. ()
I přes rozpačitý počáteční výkon, zejména režisérův a Matěje Hádka, hodnotím čtyřmi hvězdami. Jako kdyby je respekt k tématu ochromil. V silném druhém a strhujícím třetím dílu však naštěstí popadli dech. Dal bych i pět hvězd, ale co mě opravdu iritovalo celý film, byla naprosto nevhodná hudba. Elektrická kytara a syntezátory k středověku není opravdu to nejvhodnější. V dobách Pražského Výběru jsem Kocába uznával jako progresivního a schopného muzikanta. Dnes je však pro mne současnou tvorbou (a nejen tvorbou) pouze do sebe zahleděný, narcistický Ropotámo. ()
Pokus, udělat historické téma jako to umí vyspělá produkce se nepovedl, chybí nám prachy a scénáře. Každopádně bych to nezatracoval, přinejmenší pan Javorský se mi moc líbil.Dávám čtyři hvězdy, protože doufám, že v podobném duchu se bude pracovat dál, ale je to spíš na trojku. ()
Absolutně zoufalé. Vím, že Jan Hus z padesátých let měl politický podtext, ale svou výpravností a hereckými výkony je naprosto neporovnatelně lepší. Snad jedině výkon herce Jana Dolanského lze hodnotit kladně, zbytek je pro mne nehodnotitelný. ()
Film je to vlastně lehce nadprůměrný. Ostatně cokoliv z české produkce, co nebylo zasaženo bezduchostí toho kdysi možná průměrného piss-álka Vývega a jemu podobných, ke rdění trapný nehumor píšících a vytvářejících tragédů české fušeřiny (filmařiny), má šanci jakžtakž obstát. Dost to kazí soundtrack, který se opravdu nehodí. Trochu to kazí délka, kterou tvůrci chtějí využít k co možná nejpropracovanějšímu popisu sledu událostí a vlastně celého „problému“. Jak moc se jim to daří? To je otázkou. Chvílemi ano, chvílemi ne. A tak se děj ukecaně vleče, a my, zdegenerovaní akčními scénami plnými krve, vykouknuvších kůzlátek a všudypřítomného (nejen)lesního pichu (hrdinní střelci zelení prominou), se tak trochu nudíme. Vlastně dost. Výkony herců nebyly vůbec špatné, za všechny, třeba Vladimír Javorský zahrál luxusně, vlastně bych si Václava IV nedokázal představit nijak jinak. Kolem a kolem, to ale není dost. Hodnotím 3***. ()
Nešťastně zpracované téma. Opět si myslím, že takovému námětu, stejně jako Cyril a Metoděj, televizní zpracování nesluší. Je to velká škoda, protože herecké obsazení bylo famózní a výkony skvělé, ( obzvlášť Michal Dlouhý a V. Javorský). Ale naprosto mimo, bylo obsadit do role Jana Husa: Matěje Hádka. Dal bych jednu hvězdu, ale Kocábova otřesná hudba to poslala do prd.. teda do odpadu. ()
55%, na mě moc dlouhé, a herecké výkony slabé a podprůměrné, některé scény nevěrohodné. Ale poslední díl byl velmi poučný.... ()
původní vávruv hus byl silně ovlivněn dobou svého vzniku,proto se mu dá ledacos odpustit.nic proti panu stěpankovi a dalším a jejich hereckému umění prostě taková byla doba.bohužel nový ničím neovlivněný hus se opět neoprostil od kliše tedy:hodný hus s přiznivci versus darebáci jejich odpůrci,což je samozřejmě jeden velký nesmysl.bylo by už hezké postavit se mistrovi čelem,a podívat se na něj když ne objektivně tak aspon upřimně a bez učelovosti.to se ale nestalo.co se hudby tyče pan kocáb mě bavil do revoluce,pak už mi je a zejména jeho názory u prdele.také zde někomu vadil lev v kleci,je faktem že král václav byl velký milovník zvířat a mimo lvu vlastnil i jiné šelmy.jednu hvězdu dávám za odvahu znovu tak složité téma otevřít,další dvě patří javorskému a dlouhému ti svou práci odvedli dokonale. ()
Škoda. Hezký vizuál, ale nezáživný příběh bez napětí. ()
Síla v jednoduchosti a doslovnosti, toho veškerého svinstva. V uvědomění toho všeho mne hudba připadá jako zcela podružný problém. Velmi aktuální v dnešní době ()