Lída Baarová

Všechny okolnosti vzniku tohoto filmu, neonacisté v komparzu a další drobnosti mi nedávají jinou možnost, než udělit odpad. Z Filipa Renče se stal angažovaný umělec pro proruskou pakáž. Návštěva prezidenta Zemana na premiéře byla směšná a opět jen potvrdila chování papalášů, kteří nejdou na film, sportovní zápas či jiné kulturní akce z důvodu zábavy, ale aby tam reprezentovali svoje zájmy. Film je jinak historicky zcela nepřesný, Táňa Pauhofová je jediný světlý moment filmu, ale její postava (i všechny další) je neskutečně trapně napsaná. Německé postavy mluvící česky působí směšně a neautenticky, ale jedná se od Filipa Renče o komerční kalkul. Diváci Babovřesek přece na film mluvící německy nepůjdou. A pro ně je film určený prioritně. Místo silného dramatu tady proto máme zápletku hodící se na titulní stranu deníku Blesk, postavy jsou neuvěřitelně stereotypní. Tyto skutečnosti nejvíce dopadly na Pavla Kříže, který se sice snaží, ale všechno vyznívá do neuvěřitelné parodie. Místo aby Hitler po vzoru například filmu Kmotr si s Goebbelsem sedl do temné místnosti a tam mu tiše ale důrazně řekl, že vztah s Lídou Baarovou je u konce, což mělo potenciál k projevení hereckých kvalit obou herců, tak tam Hitler řve a prská jak malé dítě přesně podle svého stereotypního zobrazení. A to diváci Babovřesek přece vidět chtějí, jinak by je film nebavil. (05.09.2018)

Všetci milujú "Lídu Báru" a niektorí si myslia, že je najkrajšou ženou Európy, dokonca majú tendenciu si kvôli nej zničiť kariéru. Možno to tak bolo, ale Táňa je proste taká fajn pekná baba odvedľa a proste femme fatalle nebude ani pod kilom makeupu. Práve tak stráca kúzlo a to jej nedáva ani scenár, ktorý ju vykresľuje...vlastne ani neviem ako. Proste ako si vyžaduje situácia a všetko sa ospravedlní tým, že láska je slepá a to je všetko. Lída Baarova od Renča vyzerá úplne do bodky tak, ako som si ju predstavoval. Proste ak viete, čo platí na české konzumné publikum, tak si skúste napísať nejaký cvičný dialóg akože medzi ňou a nejakým vysoko postaveným náckom a ono sa to bude prekrývať s týmto filmom. Nechcem tvrdiť, že film je nuda, že je slabo nakrútený, ale proste mi pripadal smiešny v toľkých detailoch, až tak musí pôsobiť aj celok. Prečo sa herečka vrátila v 45 do ČSSR? Who cares...že, scenárista...Normálne by ma zaujal viac scenár o tomto, ako film vo veľkom založený na porno predohrách bez porna. (10.05.2017)

První polovina filmu docela ušla - hra na minulost, s filmařským prostředím, pokus o barrandovské ateliéry bez okolních domů, vsazení Baarové a její matky do dobových dokumentů, jako by šlo o realitu, melodrama s Fröhlichem, rozpor s otcem, vše ušlo. Sice mi Pauhofová přišla, že se do role moc nehodí, její charisma je takové laciné, a navíc její slovenský přízvuk mi také vadil (a to pak i u Mariána Huby, neb oba měli být čistokrevní pražáci), ale ušlo. Jenže pak Renč popustil uzdu svým reklamně patetickým obrazovým fantaziím, a najednou zde máme scény jako z reklamy - Křišťálovou noc, odchod sestry Baarové z divadla, její sebevražda - vše jen na obrazový efekt. Zmizel i příjemně odlehčující humor první poloviny. Navíc charaktery postav jsou strašně černobílé - Baarová v podání Pauhofové se jen připitoměle usmívá, jako by vyhrála první ve sportce nebo si dala práska, maminka je zabedněná a touží po dceřině úspěchu a penězích, sestra je chvilku rozumná a domlouvající, a hnedle zase psychicky labilní, otec zodpovědný, vyslýchající jsou stereotypně kruťasi, stereotypní pojetí komunistického demagoga v divadle... A to nemluvím o německých postavách. Na rozdíl od ostatních se mi Kříž jako Hitler líbil, gesta a dikci okoukal skvěle, ale postava Goebelse je zde zparodována - nepřijde mi ani uhrančivý, ani inteligentní, spíše jen stále funí jako kaňour. Stašová hraje přehnaně hystericky, a občas i Pauhofová. Film navíc postrádá atmosféru - je v pastelových barvách, a tam, kde bych čekal nějakou depresivní nebo těžkou a hutnou atmošku (stahující se mračna nad Německem, konflikt s manželkou Goebelse), tak to vypadá jako selanka. Ve filmu mi vadily mnohé nedořečenosti - proč zrovna starej Havel dával Baarové role, když jí všichni ostatní opovrhovali? Proč je její angažmá v letech 1948 - 1958 jen narychlo projeto pár plakáty? Ale pro lidi, kteří v životě neslyšeli o tom, kdo postavil barrandovské ateliéry, co to byla Křišťálová noc, jak se dřív točily filmy, jaké měli dřív auťáky, pro ně bude film možná hezkým startovacím začátkem pro to, zjistit si víc. Asi podobně, jako když si čtete o nějaké události nebo životě osobnosti na Wikipedii, ale zbytek, podrobnosti a to podstatné si musíte dohledat jinde. (21.02.2016)

Když jsem šel do kina na nejočekávanější český film roku, tak jsem měl na mysli obě varianty - že to bude buď trhák, nebo propadák. Ve výsledné podobě se Lída Baarová pohybuje vrtkavě na pomezí obou pólů. Život jedné z nejkrásnějších českých hereček 30. let nabízí velice hutný materiál na ledasjaké zpracování, takže jistý potenciál zde rozhodně byl, je i bude. Musím říct, že se z toho určitě dalo vytřískat více, ale musím zase na druhou stranu uznat, že několik podmanivých a nápaditých scén film obsahuje. U tuzemské produkce je často kamenem úrazu touha po světovosti, byť jde úspěchu dosáhnout i hezky po česku, proto působí některé sekvence až příliš uměle a strojeně. Velkým kladem pro mě bylo prolínání dvou časových linií, které se dobře doplňovaly - zaujal mě též voice-over staré Lídy, který byl jedním z těch momentů, kdy se vykrádání z cizích filmů vyplatilo. Osobně mě více dostala spíše druhá polovina filmu, jelikož ta první, byť líbivě natočená, byla zdlouhavější, zatímco ta druhá měla větší spád a přítomná tragičnost udělala také svoje. K užívání němčiny ve filmu se vyjadřovat nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání, snad jen mohu dodat, že v mnoha amerických filmech mluví cizinci většinou anglicky, tak proč si dělat zbytečné násilí a remcat nad česky mluvícím Hitlerem. Lída Baarová se jako okázalý velkofilm nejspíše do dějin české kinematografire nezapíše, ale nechci na film nespravedlivě házet špínu, protože snaha zde přece jenom byla. (22.01.2016)

Přijde mi, že na české snímky klade řada kritiků a zdejších uživatelů strašně veliké a přehnané nároky, resp. rádi vyčítají kde co. Lída Baarová není dokonalý film, to rozhodně ne, ale jako celek na mě zafungoval a až na některé detaily mne i bavil. Tvůrcům se skvěle povedla vyjádřit atmosféra doby a vzestup české, resp. československé hvězdy na evropském kinematografickém nebi. Stejně zdařilé je vykreslení jejího pádu. Aranžmá scén se mi též zamlouvalo, chválím i zdejšími uživateli kritizovanou Křišťálovou noc, marná rozhodně není ani hudba. Z hereckých výkonů bych pochválil Gedeona Burkharda jakožto Gustava Fröhlicha, Pavla Kříže coby Hitlera (v některých záběrech mu byl značně podobný), hlavní hrdinka není zklamáním a co se Karla Markovicse jako Goebbelse týče, tak zde mám trochu problém. On jej sice hraje dobře, neboť není špatným hercem, ovšem lépe by se na tuto postavu hodil před 10 lety. Skutečný Goebbels byl v době románku s Baarovou čerstvý čtyřicátník, nikoliv padesátník a ten věk, chtě nechtě, je na Markovicsovi znát. Celkové hodnocení není na plný počet hvězdiček, ale vůbec se nebojím dát 4*. (23.02.2016)