Daredevil

Vedle Daredevila působí 95 % marvelovských filmů jako nedomrlí chcípáci vyrábění na pásové lince. Do určité míry je to dáno i volbou protagonisty - street level hrdiny, kterému chybí tradiční ýbrmenš schopnosti a který má zajímavé alter ego - částečně je to dáno i tím, že měl DD štěstí na autory předlohy (Frank Miller, Bendis a do jisté míry i Kevin Smith). Především ale hraje roli dobře budovaná atmosféra, realistický svět, komplexní charaktery a fakt, že každé rozhodnutí, které hlavní postava udělá, má dopad. Tyhle faktory dělají z Daredevila i v rámci Marflixu jedinečnou figuru. (07.11.2018)

Slepecká hůl narazila na kámen! Ze všech MARVELovských projektů mě Netflixácký Daredevil chytil za srdeční sval snad úplně nejvíc. Pastelové barvy ztlumené na doraz na úkor bezútěšnosti a temnotě, která kape z obrazovky tak často, jako krev z hlavního hrdiny. Takhle si představuji projekt od fanoušků pro fanoušky. Avengers 2 mě po tomhle nechávají docela chladným. (18.04.2015)

Konečně nějaký opravdu snesitelný superhrdinský seriál, který ve svém balancování mezi nadsazenou komiksovostí a realistickým přístupem kvalitou dalece překonává i filmové Batmany. I když je celá série nepříjemně utahaná a nemá vůbec žádný závěr, a i když postava samotného superhrdiny je pro seriál a smysluplnost jeho světa pořád jejich největší problém. Naštěstí je jen vedlejší postavou oproti mnohem zajímavějším rolím civilistů, a hlavně vynikajícího záporáka... takže těžko se ubránit pocitu, že seriál by se bez svého erbovního "hrdiny" vlastně i bez problémů obešel. A nebo by mohl vyprávět o jeho pádu a prohození stran s antagonistou, který je ostatně mnohem lidštější a sympatičtější, ale na to autoři už koule mít nebudou... je to pořád Marvel. //// Druhá řada - v sérii jako celku citelně chybí silná záporná postava, zdaleka nejlepším příběhem je tu linka s Punisherem, překonávající ostatní komiksové adaptace rozdílem několika tříd, ale po jejím odsunutí na vedlejší kolej už jde Daredevil trochu dolů. Ne do úplného DC/Marvel universe pekla, ale zkrátka poskakování v ninji a mistrem Třískou už tu nemá ten pravý inteligentní potenciál, s jakým série začne. 8/10 (20.04.2015)

"Opravdu je to tak dobré?" Přesně tuhle otázku jsem si položil když jsem viděl zdejší hodnocení a i hodnocení na IMDb. Nejsem příliš velký fanda komiksů a upřímně mám asi radši svět a postavy od DC, nežli ty od Marvelu, také jsem viděl pro mě naprosto průměrný film s Benem Affleckem a tak jsem byl předem hodně skeptický, což bylo dobře, o to víc jsem mohl být překvapen. Prakticky od prvního dílu na mě dýchla temná a ponurá atmosféra, velmi rychle mě chytlo šedé, korupcí a zločinem prolezlé prostředí a prakticky bez problémů jsem si oblíbil hlavního hrdinu. Navíc když se k charismatickému hrdinovi přidal snad ještě lepší a charismatičtější záporák, kterého jsem neměl problém pochopit a upřímně mi ho bylo místy i docela líto, tak jsem si ty jejich vzájemné souboje a boj o záchranu města (vždyť to přeci oba mysleli upřímně) opravdu náramně užíval. Co se týká brutality a faktu, že občas vidíme nějakou tu zlomeninu, hnisající ránu a nebo návod jak urazit někomu hlavu dveřmi od auta, tak mě osobně tohle nevadilo, spíš jsem to u seriálů s takovouhle atmosférou tak nějak čekal (přeci si nebudou měnit pugéty růži...). Jinak asi největším kladem tohoto díla je fakt, že nám naprosto bez problémů a uvěřitelně ukazuje, že nic není černo-bílé, a také nám to nabízí k posouzení otázky morálky a etiky (aneb jak daleko lze zajít při boji proti zločinu, abych se sám nestal zločincem) a to formou, která je nenásilná a pochopí jí i méně zdatní jedinci... Když to shrnu, a vrátím se k původní otázce, kterou jsem začal : "Opravdu je to tak dobré?", tak má odpověď po zhlédnutí první řady je "Ano, je". 9/10 (04.05.2015)

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)