Réžia:
Sarah GavronScenár:
Abi MorganKamera:
Eduard GrauHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Carey Mulligan, Helena Bonham Carter, Meryl Streep, Ben Whishaw, Brendan Gleeson, Romola Garai, Samuel West, Anne-Marie Duff, Lee Nicholas Harris (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladá Maud pracuje od detstva v drsných podmienkach londýnskej práčovne, v ktorej sa dokonca narodila. Postupne sa vypracovala na vysokú pozíciu, spokojne žije s manželom Sonnym a synom Georgom a vlastne jej v živote nič nechýba. Všetko sa zmení vo chvíli, keď sa náhodou zapletie do protivládneho protestu sufražetiek bojujúcich za volebné práva žien a ich práva v spoločnosti. Maud sa začína emancipovať a pripojí sa k radikálnej ženskej organizácii, ktorá po neúspešných apeloch na parlament prikročí k extrémistickým formám boja, občianskej neposlušnosti, bombám a hladovkám. Po zatknutí ich spoločnosť odmieta uznať za politické väzenkyne a rovnako odmieta splniť ich požiadavky. Boj za volebné právo žien a ich zrovnoprávnenie s mužmi bude v Británii pokračovať ešte ďalšie dve desaťročia... (TV JOJ)
(viac)Videá (6)
Recenzie (73)
Skvěle obsazený fílm, zpracovávající poněkud zanedbávané téma boje žen za práva, která se nám dnes zdají samozřejmá. Trochu to připomínalo boj disidentů proti komunismu, kdy to vlastně vypadalo, že ti, za které bojují o to vlastně nestojí a vyloženě s tím bojem nesouhlasí a potom vybojovaná práva rádi využívají. Trochu přehnané bylo hození vlastně všech mužů, snad se dvěma výjimkami do jednoho pytle. ()
Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70% ()
Když se zbohatlická kráva jednou začala nudit u vyšívání, napadlo ji zviditelnit se na hřadu a zburcovat pár vypatlaných kundích socek, aby začaly dělat v Londýně trochu bordel. Socek, které neměly absolutně ánung, co je to volit a natož právo, a pokud ano, bylo jim to naprosto u prdele, než jim soudružka předsedkyně Punkharstová vysvětlila, že pak budou mít i právo nosit kalhoty, chcát ve stoje a neholit si kníra. Nyní se toho chytla nějaká tendenční, krutě nemrdaná velepiča, kterou z důvodů ponižovaní kvokajícího pohlaví asi nevzali jako hornici, slévačku nebo kamioňačku, tudíž musela jen podřadně feministicky režírovat, a splácala z historicky zanedbatelných, nepodstatných trampot těch supraštětek a „přeukrutné mačistické šikany“ pradlen hotovou Maryčku Magdónovou kombinovanou s fučikiádou, u níž si umaštěné kníraté mužatky budou dozajista chlupatou rukou nadšeně třít své nedotčené slimáky. Byl jsem nesmírně dojat, když jsem se dozvěděl, jak hrdinně a odhodlaně se anglické soudružky zasadily o proces, který ve většině civilizovaných zemí proběhl zcela přirozeně a bez násilí. Proces, díky kterému si na nás dnes mohou vyskakovat, kopat uhlí, tavit železo, jezdit s náklaďákem, hystericky po nás ječet a brát nám všechny peníze. No, doufejme, že nám sem teď ta partička syrských sufražetů dotáhne trochu toho islámského pokroku a po krvavých bojích znovu dosáhneme toho, aby ty štěrbiny zase držely hubu u plotny. ()
Mal som pocit akoby tento film nakrútila banda komunistických feministiek. Chápem, že v industriálnej spoločnosti nebol život ružový ale tá nadradenosť buržoázie a zachytenie mužov ako úplných zloduchov bolo troška prehnané. Niektoré dramatické momenty boli síce úchvatné ale ináč nuda, komornosť ktorá si pýta Oscara spolu s rovnakým filtrom ako filmy podobnej túžby ma už vôbec nepritajujú. Koniec je tiež klasické klišé, kde príbeh musí dorozprávať text, uznávam, že u American Sniper (2014) mi to nevadilo ale tam bola aspoň zápletka poctivo nakrútená. Nehovorím, že je to úplne zlé ale mňa to vôbec nezaujalo. A s tým, že na konci vytiahli. klasickú rozprávku "ide skutočný príbeh", mi privodili nevoľnosť. Starý vtip, ktorý už nieje vôbec vtipný. ()
Sufražetka je bohužel velmi důležitý film. A s politováním musím konstatovat, že stejně jako celá kohorta jiných filmů zpracovávajících obdobně důležitá témata, se téměř s naším divákem nepotkal. Naštěstí Sufražetku podpořila trojice velkých jmen, Carey Mulligan, Helena Bonham Carter a Meryl Streep a tedy alespoň díky nim má film šanci se probojovat na své místo na slunci. Nicméně žijeme v době, kdy mnozí prošli základní školní docházkou a o sufražetkách nikdy neslyšeli. Volební právo žen mnohé ženy považují za samozřejmost a nijak si neuvědomují, že takové další "maličkosti" jako jsou jejich další práva, ať už se týkající dětí nebo majetku, nejsou ničím automaticky daným. Po velmi náročném 20. století je skutečně bolestné žít v dnešní době, která nezná své kořeny, ani v jednotlivostech, ani v hlavním vývoji běhu věcí, skutků a činů. Není příjemné sledovat Sufražetku, ale je velmi důležité přemýšlet o viděném. ()
Galéria (47)
Zaujímavosti (7)
- Film se natáčel i v britském parlamentu. Jedná se o ojedinělou záležitost, naposledy se zde natáčelo v roce 1950. (jezurka42)
- Maud Watts (Carey Mulligan) je fiktivní postava, která je však založena na několika skutečných ženách, které se určitou měrou podíleli na prosazení politickách práv pro ženy. (jezurka42)
- Helena Bonham Carter (Edith) je pravnučkou H. H. Asquitha, který byl době, kdy se film odehrává, premiérem a také hlavním odpůrcem zavedení hlasovacího práva pro ženy. (hansel97)
Reklama