V zajatí démonov 2

Veľmi dobré, ale s veľkými výhradami. Hlavne tá prvá takmer nepretržitá bu-bu -bu hodina už začala byť časom otravná (aj keď paradné natočená) a nikam neposúvala dej. Stále je to však súčasná žánrová špička ale hlavne kvôli tomu, že horory sú v poslednej dobe úplne v háji. Kde sú všetci Omeni, Exorcisti, Kruhy, Šieste zmysly alebo Tí druhí? Proste kúsky, čo dokázali byť nadžánrovo skvelými filmami so strhujúcim príbehom, zaujímavými postavami a dodávali príjemne mrazenie a nie iba sled čakania na ďalšiu infarktovú situáciu. 7/10 (29.01.2017)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)

Aj napodruhýkrát nadpriemerná záležitosť. Wanov talent prináša slušné zlé zimomriavky, ajkeď tentokrát možno trošku prekombinovane. Film obsahuje strašidlá stvárnené rôznymi technológiami, a túto varibilnosť ja veľmi rád nemám. Každopádne ak si to pustíte ako ja, tojest poctivo po pólnoci, sám, so zhasnutým svetlom a slušným zvukom, tak je zážitok istý. Prvý Conjuring bol možno konzistentnejší, ale dvojka aspoň nie je ako cez kopirák, a zbytočným filmom nie je ani náhodou. (28.08.2016)

Big bloody mouse or big bloody hoax? Ani jedno, vy skeptici! Kde je Spookie Wan, tam poctivě straší.. Pravda ty postupy nejsou nějak extra originální (asi jako když slyšíte ve filmu The Clash jako londýnské intro), ale když on všechny ty špatně namazané panty, dětské chichotání, sami se pohybující hračky i všemožné jump scare aktivity (ač zkušení vědí, že když se kamera za pár sekund vrací na místo, kde před chvílí nic gatě do hněda zabarvujícího nebylo, tak tam nyní něco takového bude) zvládá způsobem, který hororoví fandové, hledající děs jinde než v lázních krvavé explicity, chtě nechtě musí ocenit. Akorát nevím, jestli byla překvapivější na žánr poněkud nestandardní délka a nebo to, že jednou z nejsilnějších scén v hororovém filmu je písnička od Elvise.. Škoda jen a teď trochu vyzrazuji, že o Warrenovi, kteří nemohli dlouho přijít na jméno démona a přitom ho měli v Americe všude po domě poskládané z písmen, se informovaný divák nemůže vůbec bát a nasraná řádová sestra se vrací do pekla za patnáct sekund včetně zabalení zubního kartáčku a pyžama.. I přes tu chválu mám však pocit, že haunted house je už pro Wana terminologií našich nepřizpůsobivých spoluobčanů „vybydlený“ a měl by popřemýšlet o změně původu a podstaty děsu ve svých filmech. Jen tu změnu nedělat nějak rychle a zběsile.. (20.06.2016)

Mistr recyklace Wan mě svou hororovou derniérou neskutečně překvapil a musím konstatovat, že se bezpochyby jedná o jeho nejlepší horor od doby Insidious. Na V zajetí démonů 2 sice znovu aplikoval svou rigidní hororovou šablonu, podle které jsou všechny jeho kousky jako přes kopírák natáčeny, ale tentokrát je celkové vyznění nečekaně úplně jiné, mnohem hororovější. Přestože se Wan místy opět neubránil zcela nepatřičným humorným odlehčením daných situací a jeho, pro mě již zcela předvídatelné, lekačky na mě zkrátka neučinkovaly, tak se ve výsledku jednalo o řemeslně skvěle zvládnutý horor, na kterém oceňuji zejména opravdu vynikající atmosféru, která o třídu převýšila tu z Insidious 2 i V zajetí démonů. Jakožto hororový expert tedy uděluji silné 4 hvězdy a tleskám této Wanově důstojné hororové rozlučce. (11.06.2016)