Hrabě Monte Christo

Nesmrtelná pohádka pro romantické duše každého věku o tom, že spravedlnosti je možné dosáhnout už zde na zemi, že pomsta je možná a sladká, zvláště má-li mstitel k dispozici neomezené prostředky, takže je něco jako sám Pán Bůh... Krásné a věrné zpracování Dumasova románu, některé detaily jsem však ve filmu postrádala. (To je ta nevýhoda všeobecně známé a oblíbené předlohy, že divák se pak chová jako tříleté dítě, které se dožaduje, aby pohádka byla i po padesáté vypravována stejně jako poprvé!) (18.02.2017)

Nejlepší zpracování Dumasova románu, na kterém už čas zanechal stopy, ale pořád svěží dílko, Vynikající Jean Marais v titulní roli, ani zde se však tvůrci nevyvarovali chyb, když opomenuli postavu Danglarse, kterou spojili s postavou Vilforda, též Caderus je nejprve námořníkem na Faraonovi a až poté si koupí hospodu. (15.04.2014)

Z milionu adaptací slavného Dumasova díla jsem viděl doposud jen dvě,  s Chamberlainem a Depardieu. Obě moc fajnové, byť ta chamberlainovská je o fous lepší. A   teď si mohu odškrtnout jako Edmonda Dantese další filmovou hvězdu, Jeana Maraise.  Zpracování pak není špatné, ale docela postrádá šmrnc a napětí.  Edmond Dantes svůj osud přijímá téměř se stoickým klidem, až má jeden pocit, že je mu to vlastně fuk, veškerá démoničnost postavy hraběte se tu téměř neprojevuje.  Scény z pevnosti If jsou pak zcela bez náboje a abbé Faria je tu docela zbytečnou postavou a prakticky se celým dějem jen mihne. A tak jsem  místo hraběti nakonec fandil časomíře, aby se jí lépe ubíhalo. Snesitelný průměr. (14.11.2022)

Ano, tohle zpracování je klasika, ale přeci jen je na ní znát doba, kdy byla natočena. Všechny postavy dnes působí poněkud divadelně a dobou postižen je i hudební doprovod. Dodal bych jen, že bych urazil ruce technikům z Barrandova za příšerný přepis této jinak stále dobré adaptace. Nebo jim Francouzi prodali takto ojetou kopii či videozáznam? To bych se divil. Takhle vypadaly přepisy z filmů na video, když jsme dělali amatérský přepis z filmů 16 mm videokamerou přímo z plátna ke konci osmdesátých let minulého století. Malíři mají tu výhodu, že jim žádný technik nemůže zprznit jejich dílo, pouze v reprodukcích fotograf a tiskař, pokud je to takový neumětel jako ti barrandovští. Škoda, že na to není nějaký paragraf. (09.02.2014)

Já mám sice největší slabost pro verzi s Gérardem (Depardieu), ale tahle verze, kterou jsem ke své hanbě viděl až teď, jí velmi úspěšně šlape na paty. Nejen že má mnohem charismatičtějšího Jeana Maraise (který za 18 let v pevnosti If nejen, že nezestárnul, ale ani nijak neochabnul na těle) a úžasnou atmosféru. Kulisy a vedlejší herci sice můžou občas působit směšně, ale výprava je skvělá a díky rozdělení do dvou částí to působí nenásilně a i přes docela dlouhý úvod ty tři hodiny utečou jako nic. Drží se to předlohy, tahle verze je rozhodně nejklasičtější a já jsem rád, že se na takové filmy alespoň na ČT nezapomíná, neboť je to nadčasové, nádherné, má to Fandora a prostě je to klasika všech klasik, takové příběhy a obzvlášť takhle nádherně a fakt nesmírně kvalitně natočené, tu budou věčně. A je to jen a jen dobře. Klenot francouzské kinematografie a jeden z největších pokladů, který tam natočili. 100%. (04.06.2016)