Giovanniho ostrov

Anime ma nikdy neočarilo, a to je možno hlavný dôvod, prečo nezdieľam nadšenie väčšiny. A musím povedať, že takýto úžasný a fascinujúci príbeh by som si 100 krát radšej pozrel ako normálny hraný film, ktorý by svojim dejom založeným na skutočných historických udalostiach dokázal určite upútať oveľa viac ako toto anime spracovanie. Ale to je možno len môj pocit. Čo však musím vyzdvihnúť, je samozrejme úchvatný príbeh, ktorý určite nenechal nikoho chladného. Pokojný ostrovček sa po 2. sv. vojne zrazu ocitol pod sovietskou nadvládou a tamojší ľudia sa zrazu stali menejcennými "otrokmi" vo vlastných domoch. Naozaj vynikajúca atmosféra, takmer počas celého filmu. Ale s tým motívom mliečnej dráhy sa mohli trochu krotiť... (05.10.2014)

Stonásobně lepší, než celý "tolik věnci ověšený a chválením nabitý" Hrob světlušek, který i doposud považuju za ztrátu času (a ti dva smradi můžou klidně oba umřít a nijak mi to vadit nebude) a neskutečnou hovadinu, pardon - sračku na entou, to je ten správný výraz. Giovanniho ostrov na mě působí stonásobně realističtěji než nechutně otravné brečení jednoho věčně uřvaného děcka, (spoiler alert) které i kdyby zdechlo stokrát na jiný způsob, jen se nad tím zasměju, jak debilní film to byl (konec spoileru). Ušetřete si nervy a nadávky a pusťte si raději Giovanniho ostrov, Hrob světlušek se může jít zahrabat, (18.01.2021)

Film pojednává o okupaci a odsunu obyvatel z ostrova Šikotan. Přičemž vše je podáváno pohledem dětských hrdinů, kteří se s prožitými nesnázemi vyrovnávají uniky do fantazie. Přesněji na galaktickou železnici z knihy v Japonsku velmi oblíbeného K. Mijazawy. Oba malí hrdinové z počátku okupaci nevnímají zdaleka tak negativním způsobem jako dospělí a spřátelí se s dcerou velitele okupačních sil. Později, především v průběhu odsunu, pak tíha situace tvrdě dopadá i na ně. Příběh je podán velmi milým způsobem. Animace, která si místy hraje s propracovaností, zjednodušením a perspektivou je velmi pěkná. Dávám --- == 78 % == --- . (04.01.2015)

Okupace, asimilace, první láska, pracovní tábory a nakonec odsun. To je realita, které jsou po skončení druhé světové války vystaveni dva naši malí hrdinové, jejichž jediným únikem je jejich milovaná galaktická železnice, symbolizující naději lepšího místa. A nebo taky úplně poslední cestu. Hodně povedená a dojemná věc. (03.06.2014)

Musím uznat, že to má určitě něco do sebe. Popisuje to poválečné události, které nejsou lidem moc známé - v podstatě okupaci japonského (?) území Rusi. Příběh je sice jasný a snadno čitelný, takže absolutně víte, co vás čeká, ale i tak má své silné momenty. Líbí se mi, jak je ve filmu vyobrazeno dětské vyrovnávání se s budou a utrpením, především jak je využit motiv pohádkové knihy Mizoguči Kendžiho - tyto scény byly i velmi zdařile zanimované. Chvílemi jsem měla pocit, že je film nekonečný a pořád jsem čekala na něco "hurr durr", ale přece jenom je to poskládáno ze všedních chvil, ať již vtipných nebo dramatických (ačkoliv s ohledem na dobu, ve které se to odehrává, jsem čekala víc střílení a "akce"). Smutné, ale na Hrob světlušek to nemá. Slabší 4*. (07.11.2014)