Bedári

Film, který mě okouzlil jako malé dítě, film, který patřil k mým oblíbeným v pubertě a film, který zůstane jednou pro vždy mým oblíbeným. Milující Jean Valjean, který našel nový smysl života v adoptované dceři, tragická Fantina, která pro ni zemřela, romanticky rozervaný Marius váhající mezi láskou a revolucí, nešťastná Eponina a nesmiřitelný Javert. Filmové adaptace knih mě jako čtenáře velmi často zklamou. Tady mě naopak film přivedl ke knize a nadšení jenom narostlo. Myslím, že Eponina věta: "Jak to bylo? Co mi dáte, pěknou pusu na Silvestra? Teprv máme červen!" je jedno z nejtragičtějších vyznání lásky, co kdy ve filmu zazněly. (31.08.2010)

Vážení, dovolte mi použít slova, která ve čtvrtém ročníku střední školy vyslovil před tabulí jeden z mých více nadaných třídních spolubojovníků. Podotýkám, že se vždy pyšnil faktem, že jediná literatura, která mu omylem zkřížila jeho životní cesty, byl jeden díl čtyřlístku a dramatický příběh Coura a Courka. - ,,Jako takhle - Sou to Chudáci, to napsal Francouz, ten Hugo, a je to drámo. Se tam vyskytuje Žánžán, kerej docela má hlad, tak votočí nějaký housky. Prosím? Aha. No, prostě pečivo. A voni ho vodvezou do krimu...co? Na gajeje? No, tak tam, jo, a von nějak veme roha asi. A najde si tu....Klozetu? (vyděšený pohled do davu napovídajících) Co? Jo, hehe, Kazetu. Co že je jeho? Asi stará, ne? Né, si nedělám prd...legraci. Je to jeho to....(co? cože?) jo, strouhanka. To je asi blbost, co? Skovanka, jo. A von je honí ten, fízl. Aha. Tak pardon, policejní inspektor. Jak se jmenoval, jo? Éééé Jarda. (co?) Javrda teda. No a ten Javrda je docela vostrej hajzl, do toho se nějak zamotaj ňáký němý barikády......." Zde došla vyučujícímu míra decentnosti, definitivně nasadil šílený úsměv a poslal jej se čtyřkou směrem k židličce. Díky čemuž byl můj velevážený kolega připuštěn k maturitě, kterou absolvoval v podobném dechberoucím stylu. Dnes se vyskytuje v několika dozorčích radách....To nic, jen taková vsuvka o dávno padlých hrdinech. Tato verze Ubožáků je klasická, nostalgická a nejlepší. A ten starý dědek s vizáží pomuchlaného citronu byl skutečně famózní herec! (03.02.2013)

Dala jsem si po několika letech opáčko, chtěla jsem si připomenout Jeana Gabina a pocítit silné emoce, či lépe řečeno příval emocí.. Nádherná záležitost ve všech ohledech, krásně natočená, se skvělou výpravou, strhující příběh umocňuje herecký ansámbl a úchvatná hudba.. Jean Valjean, Javert a Thénardier jsou pro mě v tomto podání postavy, které mi zas a znovu plní slzný váček.. Průvodcem je tu podmanivý hlas Jiřího Adamíry, působí jako balzám, a pochvalu si zaslouží i český dabing s nezaměnitelným Josefem Větrovcem.. „Jak se na ulici objevil kominíček, zavolal si ho k sobě a obdaroval ho. To se mezi nimi rozneslo a táhly se za ním zástupy..“ (02.12.2020)

Zřejmě nejlepší filmová adaptace Bídníků Victora Huga. Jean Valjan s tváří Jeana Gabina má v sobě něco, co konvenuje s mým dojmem a představou utvořenou si kdysi během četby této knihy. To samé nabízel i český Jean Gabin - Rudolf Hrušínský. Tvář člověka, který v ní má zapsáno to, co skutečně prožil... (22.08.2007)

Jako by Victor Hugo psal Bídníky pro Jean Gabina. Nebo možná spíše podle Jean Gabina. Pro mne je to jeden z absolutních vrcholů a jeden z těch velice řídkých případů, kdy po shlédnutí filmu se již těžko vracím ke knize. Jsem nad ní, ať se bráním jak bráním, zklamáván. Nádherný film, který mne nadchl už před mnoha lety a při každé další repríze mé pocity znovu potvrzuje,. (28.02.2006)