Kočka

Jak si před svědky kdysi dávno svatosvatě slíbili.... ( v dobrém i ve zlém ), tak i dodrželi. Problémem je, že to dobré mají již za sebou. Snímek Kočka je mrazivým psychologickým ( komorním ) dramatem jednoho nenávratně se hroutícího vztahu dvou stárnoucích manželů. Juliena ( J.Gabin ) a Clémence ( S. Signoret ). Procitnutí přichází již příliš pozdě.....Je to herecký Koncert s velkým K těchto dvou zmiňovaných. Hrají, až z toho člověka srdce bolí. Žádná rozmáchlá gesta, tady se hraje výrazovými prostředky. Stačí jeden pohled do jejich tváří a člověk " to tam vše vidí, cítí, věří....". To se NEDÁ popisovat, to musí člověk jednoduše VIDĚT na vlastní oči. p.s. až se z toho vzpamatuji, půjdu se poohlédnout po knižní předloze od G. Simenona. (19.09.2010)

Psychologická dramata nevyhledávám, ale čas od času na nějaké chuť dostanu. A když je dobré, tak se zpravidla jedná o příjemné večery. Tohle dobré drama je. Ke všemu je krátké a kráčí po jasné cestě bez nadbytečných odboček. Hlavní herec i herečka jsou vynikající, tudíž i z výrazu tváře člověk chápe jejich motivace, a pokud je divák inteligentní(já), tak se dokonce dovede ochudit o častá "překvapení". Děj je brutálně jednoduchý. Dva lidé už jsou spolu příliš dlouho, takže láska zdrhla komínem a ze dvou lidí není nic víc než spolubydlící. Hledat štěstí jinde už nemá smysl, protože dokonce ani vercajk už nefunguje tak jak by měl. Člověk si začne vážit věcí, které měl až v momentě, kdy o ně přijde. Najednou se objeví skulina, kterou je třeba zalepit. A takové lepení častokrát nevydrží dlouho. Pánové a dámy važte si svých protějšků, nebo je alespoň připoutejte k topení, jinak vám mohou zdrhnout. Troufám si tvrdit, že se jedná až o strašidelně realistický obraz velké části manželství. A přitom je to tak jednoduché. Stačí komunikovat. Nikdo přeci nemáme za partnera telepata. Protože mám v poslední době vynikající náladu a bylo mi naděleno více štěstí, než dokážu unést, tak se přikláním spíše ke 4 hvězdám. (19.06.2017)

Skvělé, až neuvěřitelné herecké výkony, jimž v podstatě není co vytknout. Gabin a Signoret jsou tak uvěřitelní a tak přirození, že prostě budete přemýšlet o tom, proč jsou na sebe lidé tak zlí. Všechno mohlo dopadnout naprosto jinak, kdyby mezi sebou lidé jen trochu více komunikovali. Ale tohle je prostě věčný problém. (16.12.2014)

Jeden z filmů, který mě po citové stránce totálně rozhodil a já doporučuji všem, kteří se na něj chystají, aby si oblékli několik ochranných emocionálních vrstev a nedívali se na něj v pozdních večerních hodinách. Známé úsloví, žijte spolu a ne vedle sebe, tady nabylo takových rozměrů, který je snad možný i v reálu, ale pak je opravdu nejlepším řešením to, co zvolil i Geoges Simenon ve své knize. Jinak to byl herecký koncert, který jsem samozřejmě očekávala a Simon s Jeanem byli neskutečně a skvěle sehranou dvojkou. Někdy si myslím, že kdyby Gabina jen postavili před kameru, aniž by musel cokoliv hrát, tak to bude taky tak silný zážitek. Vynikající i když zdrcující. (06.12.2013)

Zcela souhlasím s Oskarem. Než jsem viděla Kočku, myslela jsem si, že v zobrazení radostí stavu manželského po x letech nikdo nepřekoná Burtona a Taylorovou ve filmové verzi Albeeho, ale Gabin a Signoretová udělali z Kdo se bojí Virginie Woolfové pohádku na dobrou noc. Realističnost příběhu bolí a prodlužuje se až k nesnesení, stejně jako čas, který oba manžele odsoudil na doživotí ve společnosti toho druhého. Ale je smrt opravdu vysvobozením? (02.09.2007)