Tulák Archimedes

Archimedes bol grecky matematik, fyzik, mechanik, vynalezca, astronom, a nepochybne aj kmotor, stryko, ujo, svagor, syn, otec, dedo a svokor. To myslim staci. Tu sa Archimedes zjavil v podobe Jeana Gabina, teda aspon tej filmovej podobe. Ma na praci kadeco : od dobrej nalady, cez byvanie v rozostavanej novostavbe, inteligentne vynadrovanie az po kadejake prilezitostne zarobky. Co tymi prilezitostnymi zarobkami reziser myslel, neviem, a obavam sa, ze to nevedel ani samotny Gabin. No nic, film aspon ma pekne exteriery, zaujimave dialogy, ktore nenudia ani v strede filmu. Nuda taktiez nedostalôa sancu, Gabin ako myslienkovy samorast mal hodne do seba, a len tak mimochodom, snazi sa dostat do vazenia /bude mat istotu strechy nad hlavou a pravidelnej stravy/, taxa rozhodol nieco vyviest . Samozrejme taku cinnost, za ktoru sa zatyka a odobera sloboda. Lebo nebudeme si navravat, v mnohych krajinach /od SR, CR, cez Srbsko, Rusko alebo hoci aj Portugalsko/ system funguje tak, ze vazni po x rocnom pobyte v chladku sa uz nemaju kam vratit - rodina vymrela, alebo zostarla a doziva v domovoch dochodcov. Tak o5 nieco vyvedu, aby mali zase strechu nad hlavou a pravidelnu stravu. 76 % (24.06.2017)

Tuláci typu Archimeda majú čosi spoločné: ich myslenie je v radikálnom rozpore s panujúcim spoločenským usporiadaním i s právom zakotvenými povinnosťami. Niekedy sú tieto príkazy a zákazy upravené tak paradoxne, že ich porušenie nevedie k želanému prečkaniu upršane chladného nečasu vo väzení, ale naopak k celebritnej sláve z obálky magazínu. Medzitým sa starnúci mestský apač vyrovnáva s obsadením squatového príbytku novým tulákom (zariadený ho má v nedostavanom paneláku), s kšeftom v podobe predaja ukradnutých psov ich zúfalým majiteľom a so vzťahmi k obyvateľom predmestia. Humorné, trefne vystihujúce mnohé. Od spôsobu prežívania týchto myšlienkových samorastov, ktorí sa na jednej strane so spoločnosťou rozišli, no zároveň ju k životu potrebujú až po militiaristické vlastenectvo, absurdné konanie policajných zložiek, ich častú aroganciu, poklonkovanie dočasným hviezdam, snobské pokrytectvo večierkov buržoázie a možnosť slastného dožitia v elegantnom požívačnom ničnerobení. Nie na vrchole spoločenského rebríčka, ale v jeho podzemí. (02.03.2014)

Tulák Archimedes je jemným i ironickým pohledem na život. Ne každý dokáže a především chce žít v každodenním stereotypním koloběhu "boje a práce", ve smyslu druhého Patočkova existenčního pohybu, jenž nás v daných strukturách ukotvuje a prodlužuje. Při průlomu vlastního omezení, jehož součástí je také přijmutí vlastní konečnosti, lze dojít k plnějšímu životu, byť samozřejmě hrozí pád zpátky, neboť je to jednodušší. Přijmutí všech důsledků své "rebelantské" volby však značí velkého ducha. Navíc, žije s nonšalancí, s touhou a vášní, otevřeně, nesobecky, přesto stále osobitě. Má to lehkou, svěží ironickou náladu, škádlivě nezdvořilou k vyššímu i střednímu stavu, k jejich opovržení spodiny. Hrdinou bytí je Joseph Hugues Guillaume Boutier-Blainville neboli Archimèdes (příjemný Jean Gabin), aneb život "nepřizpůsobivého" může být prožíván vznešeněji než životy a živůtky osob vážených, spořádaných. Z dalších rolí: Archimedův kamarád a opatrnější tulák Arsène (Darry Cowl), nový majitel hospody, panicky žárlivý, Pichon (Bernard Blier), jeho v mnohém bezstarostná ženuška Lucette (Dora Doll), z louže do blátíčka utíkající původní majitel hospody Grégoire (Paul Frankeur), jeho žena (Gaby Basset), hrbatý "obchodník" se psíčky Félix (Julien Carette), večírek smetánky na Hromnice pořádající Marjorie (Jacqueline Maillan), nebo pojišťovák Séraphin (Léonce Corne). Tulák Archimedes, to je ironie a radost ze života od začátku do konce. Aneb francouzská fenomenologie v praktickém použití. Příjemné představení. (02.05.2024)

„Pitoreskní, že? ...je skvělý. Působivý zjev.“ Neodolatelně svérázný Jean Gabin v komediálním počinu dle vlastního námětu. Jeho tulák řečený Archimedes proplul celým filmem ve víru vtipných situací z tehdejšího života ve Francii, doprovázených spoustou hlášek, také zatančil a zazpíval! Dokázal pobavit nejen staré známé štamgasty hospodě, stejně jako boháče v luxusním bytě, ale jistě i spoustu diváků. Mou maličkost toto odpoledne nevyjímaje. Přesto Grangierovu filmu po více než 60ti letech od svého vzniku již občas (v mých očích) mírně docházel dech. Malé svérázné holduvzdání či spíše vzpomínka na válečné hrdinství o 40 let zpátky tvoří sice velmi hezkou závěrečnou bodku, ale jako celek postrádá nejen jakoukoliv myšlenku, ale i celistvější hutný příběh. I marně jsem čekal, že se Archimedes ještě znovu setká s novými majitely svého oblíbeného podniku (Bernard Blier se až hodně rychle vytratil ze scény..). Jako oddechovka na jedno zhlédnutí ale pěkný, jo. 60% (14.10.2020)

Tulák Archimedes je jednou velkou hereckou exhibicí Jeana Gabina. Ostatně tak byl celý projekt připravován, Gabin je dokonce spoluautorem námětu (v titulcích je uveden pod svým pravým jménem Jean Moncorgé). A sázka na jednoho herce se opravdu vyplatila, protože Gabin se ve filozofujícím bezdomovci opravdu našel. Celý film je vlastně sledem Archimedových příhod a máme tu pouze náznak příběhu (touha hlavního hrdiny dostat se na zimu do vězení), atmosféra staré Paříže je však příjemná, stejně jako herci, kteří sice pouze přihrávají Mistrovi, nicméně však vytvořili rozmanité figurky. Ať už je to Archimedův kumpán Darry Cowl, starý vysloužilec Noël Roquevert, žárlivý hostinský Bernard Blier a nebo bohatá panička Jacqueline Maillanová, kterou Archimedes svojí živelností úplně ohromí. A nejen ji, ale i diváky. (27.07.2008)