Kocka 2: Hyperkocka

Hyperkocka je príkladom toho, že niektoré filmy by proste pokračovanie mať nemali. Síce je pochopiteľné, že sa z úspechu pôvodnej verzie snažia filmové štúdia alebo režiséri vyťažiť, ale nedokážu sa pôvodnej verzii ani len priblížiť a dokonca svojim spôsobom uškodia ešte aj kvalite prvého dielu. V tomto prípade asi najviac uškodilo odhalenie na konci, pretože závoj tajomstva nad prvou časťou bol jedným z dôvodov prečo bola Kocka 1997 tak výborným filmom. Ani snaha o zopakovanie rovnako rozmanitého "osadenstva" ako v prvej časti nevyšla, presne tak ako ani vývoj charakterových vlastností postáv či kvalita dialógov sa ani zďaleka nevyrovnala prvej Kocke. Jediné, čo obstálo je hudobná a vizuálna stránka filmu, tá zniesie aj prísnejšie kritériá, pretože Hyperkocka sama o sebe pôsobí ešte viac beznádejne ako Kocka. Celkovo mi to na viac ako 45% nevychádza.A je to škoda. (09.12.2017)

Tak tohle netřeba nějak moc komentovat. O několik tříd horší než původní Kostka. To už je lepší sledovat Kostičky. Nesympatická hlavní hrdinka, nanervylezoucí chlápek v ohozu alá Max Payne, trapné až ubohé efekty. Je to fakt bída. Hodně špatný film, navíc ten závěr... I když ten to částečně zachraňuje, poněvadž už je aspoň konec. Je to jen o mini stupínek nad odpadem. (16.04.2009)

Velice špatné pokračování dobrého prvního dílu. Statické interiéry Kostky sice vypadají dobře, ale jakmile se začne hýbat, tak je dobrý pocit pryč. Počítačové efekty jsou nepovedené, zborcení Hyperkrychle ještě horší. Děj je kopie prvního dílu, taktéž i charaktery postav (mimochodem strašně prkenní herci). Korunu všemu nasadil závěr, do té doby to bylo aspoň na ty tři hvězdičky. (05.01.2008)

Jedničku jsem neviděla a to je možná chyba. Připadala jsem si, jako bych byla taky hozena do tohohle labyritu, protože jsem vůbec netušila, co se tam děje (a ne že k tomu by mi jednička nějak pomohla) a chápala jsem jen některé moudré výjevy všech těch "chytrých" lidí. Přesto jsem se alespoň moc nenudila a koukala jsem teda jen na ty "různé" zajímavé krychličky, kterých jsem si teda užila požehnaně. (25.02.2005)

Když si tvůrci při natáčení horrorového hitu řeknou, že nemají co ztratit, je nejvyšší čas utéct. Z průměrně natočeného dobrého nápadu se v tu ránu stane nesmyslná a přetechnizovaná amatéřina, ve které je všechno a přitom nic. Místo zneklidňující atmosféry barevně odlišných kostek se najednou sází na vizuální sterilitu se skutečně směšnými pastmi typu točícího se čtverce a všechny kvantové či časoprostorové narážky jsou jen jedním slovem načrtnuty a vzápětí zapomenuty. O nějakých důmyslných časových paradoxech se pak nedá ani mluvit. Navíc z postav jsou jen naivní loutky, které se nadšeně vrhají vstříc těm nejpodezřelejším místům a místo zoufalství si při absolutní neorientaci střihnou šíleně natočené milostné číslo, takže je velmi brzy jasno, že tady se bude hodnotit až úplně dole. (15.09.2007)