Baraka: Odysea Zeme

Velmi zvláštní film... Pokud se o Barace dá mluvit jako o filmu... žádné dialogy a žádný zjevný děj.. přesto je úchvatná... Zatímco první půlka se spíše soustředí na krásy přírody a na domorodce "nezkažené" civilizací, v druhé půlce vidíme lidskou civilizaci a všechny zápory, které s sebou nese. (Není vyloučeno, že se z vás po skončení filmu stane vegetarián.) To je vše je dokresleno skutečně působivou a podmanivou hudbou (např. Dead Can Dance). A k hodnocení: první půlka za 80%, druhá za 100%... (pro ty, kterým už matematika moc neříká: průměr je 90%) (09.10.2002)

O dva stupně horší než Chronos. Líbilo se mi to méně, jelikož prostě mam rád velkolepé a majestátné záběry, a ne statické zabírání lidí z různých konců světa. Autor do Baraky vložil i něco málo ze svého předchozího díla, což jsem trochu nepobral, ale budiž. Něco mě svádí dát tomu čtyři hvězdy - možná to bude ten Host of Serpahim, kterého jakožto song mám moc rád a sem vyloženě sedl, ale jeden song nemůže zlepšit můj celkový dojem. Jo, je to pěkný dokument o planetě Zemi a všech lidech na ní, ať už mají jakékoliv obyčeje (a že některé z nich jsou vážně praštěné). Chronos je Chronos. (26.02.2010)

Fascinujúce obrazy rôznych ľudských národov, kultúr a spoločenstiev, ktoré však pôsobia dosť staticky. Ich výpoveď je pravdivá, ale málo trúfalá. Čo sa ale hudobnej zložky týka, tá je dokonalá v každom ohľade. Vidieť to tak na veľkom plátne, dávam určite vyššie hodnotenie, no a nebyť tých neduhov, ktoré som vyčítal, bolo by to za maximum. (18.04.2014)

[Druhé zhlédnutí] Je pro mě opravdu hodně těžké hodnotit filmy od Frickeho či Reggia. Rozdíly mezi nimi jsou více méně pod mojí rozlišovací schopností, myslím, že mám rád první Koyaanisqatsi a právě Baraku jenom kvůli tomu, že jsem je viděl jako první. Filmařské hledisko Baraky je o něco zajímavější, jelikož je to masivní dílo celé natočené na 70 mm formát (a také první film remasterovaný pro 8K rozlišení), jinak ale jde o "pouhé" zajímavé obrazy zakomponované vedle sebe. Ani ze střihového hlediska si nemyslím, že jde o nějak masivně promyšlený film. Řekl bych tedy, že pokud jste normální divák a tohle je vaše první putování tímto subžánrem, budete nadšeni. Pokud jste viděli již celou Quatsi trilogii či Samsaru, může dojít k lehké únavě materiálu. A také tohle je ta horší "série," protože je bez Philipa Glasse. 70 % (14.09.2015)

Ano, jen čtyři a ještě k tomu slabší... Baraka je tříšť úžasných, úžasných střepů, které ale do krásné vázy nesložíte, i když to první půlhodinu vypadá, že to půjde. Jenže pak je mnohovrstevná esej o všudypřítomné nadčasové pokoře dost podivně a nesouměrně zkombinována s pokorou zcela prostým a příliš jednoznačným pohledem na některé křiklavě záporné křiklavosti současného a rozbitý koncept je až v závěrečné třetině snaživě, ale ne zcela dotaženě spojen v jakýstakýs celek. Během filmu jsem se mnohokrát začal rozehřívat... a pokaždé to dopadlo stejně, dříve nebo později jsem měl pocit, že tyhle dva krásné obrazy po sobě neklouzají, ale drhnou a ztrácejí lesk, že by bylo lepší, kdyby ten první trval déle i na úkor toho, že ten druhý vůbec neuvidím. Byl bych v hodnocení ještě o jednu hvězdičku přísnější, ale alespoň to již zmíněné zosobnění pokory (pro mne hodnoty jedné z nejvyšších... a v současném světe kolem mne bohužel hodnoty odcházející) nakonec film v poslední části znovu rozvinul a obloukem propojil s úvodem a vlastně, docela vynalézavě, s prostřední částí . A nejlepší segment? Ten úplně první... s nehybným malým rezavým primátem v teplé lázni horkého zřídla v srci mrazivých(?) velehor... geniální... ty pocity... takhle nějak prociťuji současně a vcelku své spojení s Tvůrcem a vším okolo a současně hájím svou individualitu.... (04.09.2008)