Muži, ženy a deti

„Allison Dossová se zamilovala do Brandona Lendera v sedmé třídě. Jejím největším přáním bylo, aby první pusu dostala od něj. Brandon nevnímal zamilovanost Allison vůči němu, i když jednou mimoděk pronesl, že by ji ošukal, kdyby našel díru.“ Začátek byl krásně svěží, zábavný, měl nadhled a hlavně vypravěčku Emmu Thompson, která dodávala pronášeným informacím ještě vtipnější ráz. Nějakou dobu to tak pokračovalo a vypadalo na hodně povedenou tragikomedii, jenže pak se hlas vypravěčky začal pozvolna vytrácet, s ní také lehkost a postupně i zábavnost. Film byl čím dál víc vážnější a začal zabředávat do docela obyčejného, rutinního a nepříliš zvládnutého dramatu, konec byl už úplné klišé. Ve výsledku mi to tak vychází jenom na průměr, což je velká škoda. „Ta hra se myslím jmenuje Guild Wars.“ –„ To je jedna z nejhorších! Manželský pár v Číně hrál Guild Wars tak moc, že zanedbával své dítě, až umřelo z dehydratace.“ (15.01.2015)

v podstatě jen takový slabší odvar dva roky starého Disconnect, který působí po všech stránkách poněkud nedotaženě.. znepokojivé to bylo, to ano, ale rozhodně zde byl potenciál na daleko ucelenější film, který nebude působit tak, jako když jen hodíte hromadu neduhů současné společnosti do jednoho pytle.. (14.04.2015)

Anorexie, rodičovský teror, manželská nevěra, mladá láska, honba za slávou nebo objevování vlastní sexuality. Všechny tyto příběhy spojuje "nebezpečný" prostředník - internet a virtuální světy. Jen je strašlivá škoda, že při závěrečných titulcích příběh působí neúplně. Jako kdyby někdo nakousl důležité téma, ale nebyl schopný jej dokončit. Jako nádech před vyřčením oné myšlenky. Možná, že kdyby se děj méně soustředil na čarovné záběry z vesmíru a vyprávění Emmy Thompson, mohlo zbýt více místa pro nedotažené linky. Například holčina s anorexií dostala až hříšně málo prostoru - její motivace byla vskutku nedotažená, příběh nedokončený. Nepůsobilo to tak úderně, jak by mělo; což se vlastně dá říct o celém filmu - především v porovnání s Disconnect, což je tématicky téměř totožná mozaika příběhů. Přesto, pro podobné filmy, které nastavují zrcadlo společnosti, mám slabost, takže nemůžu jít s hodnocením níž.:) (21.06.2015)

Úsměvná deprese. Reitman nabízí pohled do dnešního reálného i virtuálního světa, ve kterém, ač si to sami vlastně ani neuvědomujeme, nefunguje prakticky nic tak, jak by mělo fungovat - ať už se jedná o rodinu, sex, nebo samotnou, prostou mezilidskou komunikaci. A člověk se nemusí ani moc zamýšlet, aby mu dal za pravdu. Reitman opět zabodoval. 85% (22.04.2015)

Perfektná sociálna štúdia dnešnej spoločnosti a medziľudských vzťahov. Neskĺzlo to do nejakého moralizovania a patetizmu, len nám dáva možnosť nazrieť do životov niekoľkých obyčajných ľudí a ich obyčajných životov. Často to nie je nič príjemné, no taký život býva a v americkom filme to až tak často nevidíme. Jasona Reitmana mám rád čoraz viac, na rozdiel od otca, to je talent. Konečne nejaký film, kde mi Sandler nešiel na nervy a jednoznačne je to to najlepšie v jeho filmografii. (23.06.2015)