Muži, ženy a deti

Pokud bych si k snídani něco nedal, tak vajíčka. Směsice dramaticky tragických příběhů mladých i těch odrostlých, které josu poměrně dobře podané a doplněné hezkými obrázky :) Překvapují mě tady ty obecně uváděné žánry, nějak si nevybavuji nic, co by film v hlavní kategorii mělo řadit do "Komedie", fakt nic. Až dosud, až na jeden úlet, nenatočil a nenapsal Reitman nic vyloženě špatnýho, poklona a jen tak dál. Tohle sice nebudu nominovat na Oscara, ale vidět a se to dá, aniž byste chtěli poté vyletět z kůže někam poblíž Voyageru :) (09.01.2015)

Anorexie, rodičovský teror, manželská nevěra, mladá láska, honba za slávou nebo objevování vlastní sexuality. Všechny tyto příběhy spojuje "nebezpečný" prostředník - internet a virtuální světy. Jen je strašlivá škoda, že při závěrečných titulcích příběh působí neúplně. Jako kdyby někdo nakousl důležité téma, ale nebyl schopný jej dokončit. Jako nádech před vyřčením oné myšlenky. Možná, že kdyby se děj méně soustředil na čarovné záběry z vesmíru a vyprávění Emmy Thompson, mohlo zbýt více místa pro nedotažené linky. Například holčina s anorexií dostala až hříšně málo prostoru - její motivace byla vskutku nedotažená, příběh nedokončený. Nepůsobilo to tak úderně, jak by mělo; což se vlastně dá říct o celém filmu - především v porovnání s Disconnect, což je tématicky téměř totožná mozaika příběhů. Přesto, pro podobné filmy, které nastavují zrcadlo společnosti, mám slabost, takže nemůžu jít s hodnocením níž.:) (21.06.2015)

Velmi dobrý film na téma, které si většina z nás nepřipustí. Je to natočeno tak nějak po americku, což ale v tomto případě může být spíš výhoda, protože to aspoň skousne víc lidí. Natočit do v Evropě, nemuseli by to někteří vydýchat, protože téma je široké a dá se zajít hodně daleko. Amíci to spíš jen naťukli, ale podstatné sděleno bylo. (17.02.2018)

Jednou přivezl kamarád na chalupu takové různobarevné bonbóny (Jelly beans se ty vytahovače amalgánových výplní ze stoliček jmenovaly) a člověk měl hádat příchutě. Mezi standardními ovocnými příchutěmi  byl sem tam kousek extra pálivý, nebo s příchutí pukavec, smradlavý sýr nebo dokonce zvratky... Samozřejmě šlo o syntetické příchutě čistě jen pro pobavení (alespoň tedy doufám! :-). Uvědomil jsem si, že filmy kde účinkuje Adam Sandler jsou na tom tak nějak podobně. Nikdy nevíte co rozkousnete. Již dávno s ním nevyhledávám komedie, ale jelikož tahle měla dobré hodnocení rozhodl jsem se zkusit příchuť. Nástup je vskutku šokující. Sandler si bere krabičku papírových kapesníků a jde masturbovat k synovi do pokoje, protože sám má zavirovaný počítač a u dospívajícího syna běhá rychleji na netu porno. Flm si na nějaké stydění nehraje a tak může být pro nepřipraveného diváka i šokem. Ten záhy zjišťuje, že nekouká na komedii, ale na náš současný svět. A zatímco sonda Voyager kdesi v kosmu opouští Sluneční soustavu na své cestě s poselstvím, že někde tam za sebou je malá modrá planeta s lidstvem, mezitím na té planetě probíhají miliony  životů, zvratů, pádů, lásek, zrození nových životů, prožitků štěstí i smrtí...  Je docela možné, že na příbězích těch několika rodin každý najde nějaký ten bod co i jemu samotnému bude povědomý. Nepochopení syna pařícího online hry, ztráta rodičovských ideálů z toho že naše děti nechtějí jít cestou, kterou jsme jim ve svých hlavách určili, strachy aby dospívající dcery (beroucí v učitém věku panenství jako věc jíž je třeba se co nejrychleji zbavit) nepadly za oběť internetovým predátorům, všudypřítomné explicitní porno naprosto zabíjející sny, touhy, fantazie, i postupné manželské odcizení po dekádádch společného života, kdy chemie ze vztahů už dávno vyprchala a vše je jen nudná rutina bez jakéhokoliv zápalu. Intimní manželské soužití z toho nevyjímaje. Ale i když dnešní svět našich dospívajícíh dětí čím dál méně chápeme a o to více s ním bojujeme, tak nějak tušíme, že doba sama je už také tak trochu jinde než my. že se to valí kolem nás. Je to jako postavit se proti evoluci ve snaze zastavit nezastavitelné. Jsou v tom samozřejmě ty nejlepší pohnutky, láskou počínaje a strachem o ty naše malé děti, měnící se před očima v dospělé konče. A zároveň si u filmu člověk uvědomí, že v tom shonu a ochranářství i on sám jako mravokárce a poukazovatel na staré dobré pořádky má máslo na hlavě a místy hojně. V závěru film vygraduje do solidního drama, které bohužel má potřebu skončit hezky po americku. Ani mi to nevadilo, docela jsem si oddychl. Ale reálný život bývá mnohem drsnější a ne každému vždy vše dojde a ne každý procitne aby se závěr tak krásně pospojoval a uzavřel. Hezký komentář napsal Radek99. Dávám tedy za 4 fotky na internet. * * * * (04.01.2023)

Ťažko nehodnotiť vysoko. Najtrefnejšia kritika našej spoločnosti. Reitman nám kedysi predostrel strasti dospievania. To ako amerika zabíja svojich občanov najdostupnejšími drogami, samotu dospelého života a teraz ponúka mozaikovitú fresku osudov uväznených v jednej komunite. Všetci herci dobre vybratý. Poteší hlavne Sandler v jeho tragickej polohe. Páčilo sa mi, že to nie je veselé, ale nemá potrebu sa to válať v sračkách - aj napriek tomu, že je to častokrát fucked up. Postavy v ktorých sa každý z nás dokáže nájsť, lebo sú napísané nami pre nás. A keď nie - minimálne poznáme niekoho v okolí, kto sa na niektorú z postavičiek skvelo hodí. Reitmanov návrat k tomu čo robí najlepšie. K príbehom o obyčajných ľuďoch, obyčajných emóciach. Zoberte si z toho čo len chcete, alebo to nechajte tak. Nebude to lámať rekordy, nebude to glorifikované za tému a spracovanie. Bude to len existovať. A kto sa bude chcieť opojiť horkosladkou skutočnosťou nefungujúcich vzťahov - generačných, vzťahových, láskavých aj neláskavých - nech sa páči. Sme malé postavičky z našimi veľkými problémami. ale keby sme všetci teraz zmizli.. vesmír to ani nepostrehne. (28.12.2014)